Praha - Příznaky má jako obyčejná chřipka, skončit ale může smrtí. Prozatím proti ní neexistuje očkování.
Řeč je o žloutence typu E. Zatímco dřív se tady téměř nevyskytovala, v posledních letech lékaři registrují desítky případů.
Od roku 2000 stoupl počet nemocných dokonce třináctkrát.
"Důvody to má pravděpodobně dva," vysvětluje hlavní hygienik Michael Vít.
Prvním bude podle něj to, že Čechy stále častěji láká cestovat do zemí, kde se žloutenka typu E vyskytuje. "To znamená do Iráku, Pákistánu, Indie, bývalých zemí Ruska, Mexika, Peru, Indonésie, Libye a Číny," říká.
Infobox
Žloutenka typu E v Česku:
- 1999 - 5 případů
- 2000 - 12 případů
- 2003 - 21 případů
- 2006 - 35 případů
- 2008 - 65 případů
- 2009 (údaj jen do června) - 56 případů
Zdroj: Státní zdravotní ústav
Další nebezpečí na cestách:
- Tři týdny od zahájení hlavní sezony zemřelo v zahraničí dokonce 12 Čechů
- Důvodem byly hlavně dopravní nehody
- Nejvíce Čechů zemřelo v Německu - 4 případy
- Následuje Slovensko, Rakousko, Británie a Tunisko.
- Přirozená úmrtí byla zaznamenána 3 - v Řecku, Rumunsku a Bělorusku.
- Loni se cestování po světě stalo osudným pro 432 lidí.
Zdroj: ČTK
Dalším jsou občasné lokální epidemie. "Při poslední, která byla v severočeském kraji, jsme jako jediné pojítko mezi všemi zachycenými případy zjistili účast na domácí zabijačce," řekl.
Lidé se pravděpodobně nakazili neuvařeným masem z jitrnic a prejtů.
Pozor na syrové maso a led
Žloutenka typu E se totiž přenáší převážně vodou a jídlem. Největší riziko proto hrozí právě na exotických dovolených v zemích, kde lidé považují za největší pochoutku napůl syrové maso.
Lidé by si tam měli dávat pozor také na led. Alespoň pokud neví, z jaké vody byl vyroben.
"Voda může být kontaminovaná stolicí lidí nebo trusem zvířat," vysvětluje Ivo Pavlík z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství. Infekci mohou do vody zanést jak domácí prasata, tak i skot či volně žijící zvěř.
Prejt z domácí zabijačky
Žloutenka ale na lidi číhá i doma. Přestože ještě před deseti lety se v Česku téměř nepřenášela.
Při výzkumu, který ústav provedl před třemi lety u 32 selat z 11 českých chovů, vyšlo dokonce najevo, že virovou hepatitidu typu E nese 12 vyšetřených zvířat ze 7 chovů. To znamená až 37,5 procenta všech prasat.
Žloutenku zjistili veterináři také u zhruba osmi procent divokých prasat.
"Je pravda, že dovezených případů z exotických zemí bývá každým rokem kolem osmi až deseti. Zbytek jsou skutečně lidé, kteří se nakazili tady v Česku. Z čeho, to se ale často nezjistí," potvrdil hygienik Vít.
Lidé by si proto měli dávat pozor a ani v Česku neochutnávat neuvařenou sekanou či směs na játrové knedlíčky. Při domácí zabijačce hygienici doporučují umývat každou chvilku pracovní plochy a použité nože. I z nich se může nákaza přenést.
Žloutenka typu E se stejně jako každá další hepatitida řadí mezi takzvané "nemoci špinavých rukou".
Zpočátku se projevuje podobně jako chřipka - teplotou, kašlem a únavou. Mohou při ní bolet klouby, pacient často trpí průjmy. "Může se ale stát i to, že se tyto příznaky u člověka vůbec neobjeví," upozornil hygienik.
Hepatitida typu E může skončit silným onemocněním jater. Pokud ji pak pacient neléčí, může v krajním případě i zemřít.
