Praha - V Karviné se kvůli znečištěnému ovzduší rodí o něco menší děti než v Českých Budějovicích, kde lidi smog tolik netrápí. Poukazují na to ve své nové studii vědci z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR.
Ti čtvrtým rokem sledují a porovnávají kvalitu ovzduší v obou městech a zjišťují, jaký má vzduch zamořený prachem vliv na zdraví matek a nově narozených dětí.
Experti odebírali od dohromady více než tří stovek dětí a matek vzorky moči a sledovali v nich stopy po látkách, jako je třeba benzo(a)pyren - rakovinotvorný uhlovodík, který se do vzduchu dostává nedokonalým spalováním.
"Ukázalo se, že pokud byla v moči větší koncentrace metabolitů těchto látek, což odpovídá větší zátěži z ovzduší, byly děti menší," vysvětluje autor studie Radim Šrám.
Zatímco budějovičtí novorozenci měli průměrně 50 centimetrů, ti karvinští měřili většinou kolem 49,2 centimetru. Pozitivní zjištění ovšem je, že když po čase odborníci děti přeměřili, děti z Karviné rozdíl oproti svým vzrostlejším vrstevníkům z Budějovic dorovnaly.
"I když byly rozdíly při narození, ve dvou letech už jsme je nepozorovali. Takže to děti 'dohnaly'," říká Šrám.
Zároveň ale jeho výzkum ukazuje na další nepříznivý jev spojený se znečištěným ovzduším - při větší koncentraci benzo(a)pyrenu a jemu podobných látek se snižuje váha placenty. "Předpokládá se, že když máte nižší váhu placenty, může to nepříznivě působit na vývoj dítěte." Podle Šráma by proto měly být děti dlouhodobě sledované.
Karviná a celá Ostravská pánev patří dlouhodobě mezi místa, kde v Česku lidi trápí zamořené ovzduší nejvíce - ať už kvůli dopravě, těžkému průmyslu a těžbě, znečištění ze sousedního Polska, nebo kvůli nedokonalému spalování v domácích kotlích hlavně během zimy.
V oblasti létá vzduchem někdy až pětinásobné množství prachu než ve srovnávaných jižních Čechách. Už loni vědci kolem Šráma upozorňovali na to, že děti narozené na Ostravsku jsou častěji nemocné než ty z jihu Čech.
"Do šesti měsíců věku, což je období, kdy je nemocnost batolat, zejména díky kojení, menší, byly děti v Karviné výrazně častěji nemocné než v Budějovicích. Rozdíl byl ale znát až do dvou let věku," upozorňoval před rokem při představování výsledků jeden ze zpracovatelů studie Miroslav Dostál z Ústavu experimentální medicíny. Dokládal to tehdy grafem, kde Karvinou reprezentoval dvakrát vyšší sloupec.
Například onemocnění kůže bylo v Karviné 0,6 na dítě, v Budějovicích to pak vycházelo na 0,4. Více bylo v hornickém městě i nemocí dýchacích cest nebo například viróz.
Smog navíc ovlivňuje geny novorozenců. Vědci pomocí odběrů pupečníkové krve zkoumali okamžitou, krátkodobou aktivitu všech genů v buňkách a přišli na to, že se od sebe v obou městech opět liší.
"Když srovnáme vedle sebe genové profily, tedy aktivitu všech genů v buňkách, karvinských vzorků oproti budějovickým, pozorujeme pár desítek až stovek genů, které mají u obou skupin jinou aktivitu," vysvětluje vědkyně Kateřina Hoňková s tím, že větší počet těchto odlišně aktivních genů vědci vypozorovali, když srovnali vzorky ze zimního období v obou lokalitách.
I když je znečištěné ovzduší nejvýraznější faktor, který obě skupiny novorozenců odlišuje, nedají se vyloučit ani ostatní vlivy, jako je například jiný životní styl nebo stravování v různých ročních obdobích. Jelikož však odborníci zkoumali krátkodobou aktivitu genů, nelze říct, jak se u novorozenců rozdíly projeví.
