Nové pořadí národů, jež vybydlují Zemi. Češi v popředí

Pavel Baroch
20. 5. 2012 13:31
Ekologická stopa Česka mírně poklesla, i tak jsme 18. nejméně ekologickou zemí na světě
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: MŽP

Praha - Češi si udržují pozici národa, který svým neekologickým chováním zanechává na Zemi jeden z nejvýraznějších otisků.

Vyplývá to z aktuální Zprávy o stavu planety (Living Planet Report) Světového svazu ochrany přírody, která ukazuje, jak velkou ekologickou stopu národy světa zanechávají. Česko si sice od poslední zprávy o trochu polepšilo, i tak ale patří mezi největší ekologické škůdce.

Naposledy jsme v žebříčku více než 150 zemí světa byli 14. nejhorší, teď jsme si o čtyři příčky polepšili na 18. pozici.

Ekologická stopa názorně ukazuje, jak člověk svou spotřebou energií, jízdou automobilem či produkcí odpadu zatěžuje planetu. Podle poslední analýzy má každý v průměru k dispozici 1,8 globálního hektaru, aby nežil na ekologický dluh a vývoj na Zemi byl udržitelný.

Další dvě planety pro Čechy

Ekologická stopa jednoho Čecha oproti minulé zprávě trochu poklesla z 5,7 globálního hektaru na 5,27. "Řekl bych, že hlavní příčinnou je ekonomická krize," okomentoval tuto změnu Viktor Třebický ze sdružení Timur, který se výpočtem ekologické stopy zabývá.

Česká ekologická stopa je i přes mírné zlepšení ještě 2,9krát větší, než je únosná kapacita Země. "Kdyby tedy každý žil jako průměrný Čech, potřebovali bychom další dvě planety," řekl Aktuálně.cz Třebický. 

Překračujeme i vlastní biokapacitu

Pokud by se porovnávala pouze lokální ekostopa, nebyl by pro Česko výsledek o mnoho lepší. Průměrný Čech by neměl překročit hodnotu 2,68 globálního hektaru, což je ovšem stále zhruba dvakrát méně, než je reálná stopa.

Ekologická stopa

(globální hektary za rok)

  • Katar: 11,6
  • Kuvajt: 9,7
  • Emiráty: 8,4
  • Dánsko: 8,3
  • USA: 7,2
  • ...
  • ČR: 5,27
  • ...
  • Haiti: 0,6
  • Afghánistán: 0,54
  • Timor: 0,47

"Takže i z tohoto pohledu stále žijeme nad limitem ekologické únosnosti," poznamenal Viktor Třebický. Dodal, že největší část české ekostopy tvoří uhlí, Česko tedy doplácí na velkou spotřebu fosilních paliv, například při výrobě elektřiny, kde uhlí dominuje .

Podle Andrease Beckmanna ze Světového fondu na ochranu přírody Česko špatně hospodaří s energiemi.
 
"Česká republika jistě není chudou zemí, ale není ani tak bohatá, aby se její umístění dalo vysvětlit jen vysokými příjmy a rozmařilou spotřebou. Vysvětlení hledejme v tom, jak neefektivně Česko využívá energii i další přírodní zdroje. Tam bych hledal cesty k nápravě," uvedl před časem Beckmann.

Největší stopu má Katar

Země s největší ekologickou stopou je podle aktuálního žebříčku Katar, který překračuje 11,5 hektaru. Následuje Kuvajt, Spojené arabské emiráty, Dánsko a Spojené státy. Nejvyspělejších zhruba třicet zemí světa přitom tvoří téměř 40 procent celosvětové ekologické stopy.

Na druhém konci více než 150členného seznamu jsou tradičně nejchudší země Haiti, Afghánistán a Timor.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Lille ukončilo letitou nadvládu PSG v Superpoháru

Fotbalisté Lille ukončili letitou nadvládu Paris St. Germain ve francouzském Superpoháru. V dnešním utkání hraném v Tel Avivu zvítězil mistrovský celek 1:0 brankou portugalského záložníka Xeky ze závěru prvního poločasu.

Paris St. Germain vyhrál předchozích osm ročníků Superpoháru včetně toho předchozího, který se kvůli pandemii koronaviru hrál až letos v lednu. Pařížané v minulé sezoně po třech letech nevyhráli ligu, ale uspěli alespoň v domácím poháru po vítězství 2:0 nad Monakem.

O Superpohár hráli svěřenci Mauricia Pochettina bez hvězdného Kyliana Mbappého. V posledních 20 minutách si odbyl soutěžní premiéru po příchodu z Liverpoolu kapitán nizozemské reprezentace Georginio Wijnaldum.

Francouzský fotbalový Superpohár v Tel Avivu:

Lille - Paris St. Germain 1:0 (1:0)

Branka: 45. Xeka.

Lille vyhrálo Superpohár poprvé v historii a ukončilo osm ročníků trvající nadvládu PSG.

před 3 hodinami

Nevládní organizace zachránily za poslední den ze Středozemního moře 500 migrantů

Lodě nevládních organizací v neděli poskytly pomoc a přijaly na palubu zhruba 500 migrantů, které vylovily ve střední části Středozemního moře, mezi Libyí, Tuniskem, Itálií a Maltou. Oznámila to francouzská organizace SOS Méditerranée. Její loď v sobotu zachránila dalších 200 osob a na palubě má v současnosti na 550 migrantů, uvedla agentura AFP.

Nejvýznamnější zásah byl v noci na neděli nedaleko libyjských břehů. "Záchranná akce v mezinárodních vodách byla velice nebezpečná, velké plavidlo postavené ze dřeva s více než 400 osobami na palubě začalo nabírat vodu," uvedla francouzská organizace. Záchranné akce se účastnily i lodě Sea Watch 3 a Nadir německých organizací Sea Watch a ResQship. Při dalším zásahu nedaleko Malty loď Ocean Viking přijala na palubu dalších 100 migrantů.

Za posledních 48 hodin lodě zachránily zhruba 700 migrantů, kterým poskytly základní pomoc.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky z Afriky do Evropy připlulo letos dosud po Středozemním moři zhruba 45 000 lidí. To je výrazně více než za stejné období v loňském roce. Více než polovina tohoto počtu připadá na trasu z Libye a Tuniska do Itálie a na Maltu. S růstem pokusů dostat se do Evropské unie se ale zvyšuje i počet úmrtí na moři. Mezinárodní organizace pro migraci uvedla, že v první polovině letošního roku zemřelo ve Středozemním moři přes 1100 migrantů, což je také více než vloni.

Zdroj: ČTK
Další zprávy