Praha - Návrh penzijní reformy, na kterém se už koaliční strany až na malé detaily shodly, je nevýhodný pro většinu občanů.

Vyplývá to z výpočtu, do kterého Aktuálně.cz dosadilo detaily a předpoklady k reformě, které zveřejnil ministr práce a sociálních věci Jaromír Drábek.

Převádět část pojistného ze státního systému soukromým fondům by se vyplatilo jen zaměstnancům s nadprůměrným platem přes 23 tisíc korun, tedy čtyřem desetinám práceschopného obyvatelstva.

Co fondům dáte, to vrátí

Ministři předpokládají, že roční výnosy soukromých důchodových fondů dosáhnou 4-5 procent. Inflaci předpokládají v průměrné výši do tří procent a fondy mohou na svůj provoz využít dvě procenta z vložených peněz. Vláda tak fakticky předpokládá, že fondy udrží hodnotu příspěvků, které tam občané vloží.

Pokud se předpoklady splní, pak obecně platí, že penze s příspěvkem od soukromého fondu bude pro občana s průměrnou mzdou stejně výhodná, jako důchod ze státního průběžného systému.

Spoření u fondů bude výhodné pro nadprůměrně placené zaměstnance, protože u fondu uloží část peněz, které by se jinak přerozdělily na důchody zaměstnancům s menšími platy.

Jak přesně se vyplatí spoření ve fondech, ukazuje následují tabulka. Pod ní článek pokračuje. 

Nevýhoda chudých

Reforma předpokládá, že občané odvedou do soukromých fondů víc než tři procenta z hrubé mzdy, o kterou se sníží jejich příspěvek do státního systému. Pokud se rozhodnou pro soukromé fondy, budou jim muset odvádět další dvě procenta hrubé mzdy.

Vládní návrh dává možnost, že si po ukončení pracovní kariéry nechají naspořené peníze vyplácet jako rentu po dobu dvaceti let.
Spojením státního a soukromého důchodu si zajistí vyšší příjmy do stáří i chudší zaměstnanec, kterému se penze zvýší cca o deset korun, než kdyby spoléhal jenom na stát.

Přechod k soukromým fondům pro něho ovšem bude nevýhodný, protože v penzi zůstane víceméně na svém, i když bude jako zaměstnanec do systému ročně odvádět navíc 2400 korun.

Příjmy navíc

Navržený penzijní systém nabízí zámožným nástroj, aby si lépe udrželi příjmy i ve stáří.

Chudší mohou nadále spoléhat, že stát bude zvyšovat penze nejen o inflaci, ale také o třetinu reálného růstu mezd. Ani nejnižší důchody se tak příliš nevzdálí od hranice 40 procent průměrné hrubé mzdy.

Pokud se splní vládní předpoklady a k soukromým penzijním fondům přejdou občané, kteří vydělávají šedesát procent celkového objemu mezd, pak příjmy důchodového systému vyrostou až o patnáct miliard korun ročně.

Právě o tyto peníze se později podělí lidé, kteří víc vydělávali.

Podívejte se, jaký bude výsledek spoření ve fondech. Kolik vložíte a kolik dostanete. Článek pak ještě pokračuje pod tabulkou.

Náklady navíc

Celých patnáct miliard se ale ročně v důchodových fondech ukládat nebude.

Fondy totiž každým rokem oddělí ze svých aktiv dvě procenta na provoz. V prvním roce si tak nechají 600-700 milionů, ve druhém roce dvojnásobek, v dalším roce trojnásobek atd.

Nárůst aktiv se zpomalí, až fondy začnou vyplácet první důchody. Pokud by se například začali o soukromé důchody ve velkém hlásit občané po dvanácti letech, utratí fondy na provoz polovinu částky, o kterou zavedením soukromého spoření důchodový systém posílil.