Praha - Kouření zabije každý rok 18 000 Češek a Čechů. Z nich 8000 zemře na rakovinu, 7000 na nemoci srdce a cév, 2000 na nemoci respirační a 1000 na jiná onemocnění, říká docentka Eva Králíková z Centra pro závislé na tabáku Všeobecné fakultní nemocnice.
Úmrtnost podle ní odpovídá počtu kuřáků, v Česku kouří třetina dospělých, mladých ještě víc. Do budoucna tak hrozí, že stoupnou i počty úmrtí.
Regionálně se úmrtnost může lišit - někde je víc kuřáků, někde je víc znečištěný vzduch. Společně oba vlivy riziko úmrtí násobí.
Rakovina není největší zabiják kuřáků
Z 8000 úmrtí na rakovinu připadá 5000 na rakovinu plic, což znamená až 90 procent všech úmrtí na tuto nemoc.
"Rakovina plic má největší podíl mezi nádory způsobenými tabákem," upřesňuje lékařka s tím, že na rakovinu plic zemře ročně také 1500 lidí, kteří nikdy nekouřili.
Oproti obecnému povědomí není rakovina plic nejčastější příčinou úmrtí kuřáků, jsou to nemoci srdce a cév, které usmrtí ročně o 2000 lidí víc.
"Víc lidí zemře na infarkty a mrtvice než na rakovinu plic kvůli kouření," dodává odbornice, která v centru pomáhá lidem přestat kouřit.
Úmrtí na respirační nemoci se týkají hlavně chronické obstrukční plicní nemoci. Zbývajících 1000 úmrtí připadá na další nemoci jako chronické záněty střev či demence. "Kouření zvyšuje riziko všech demencí, včetně Alzheimerovy," varuje lékařka.
Boj o zákaz kouření
Na rakovinu, nemoci srdce a cév či demence umírají i nekuřáci, výjimkou jsou cévy. "Zhruba 17 procent infarktů, asi 4500 ročně, by vůbec nebylo, kdyby se nekouřilo v restauracích," říká Králíková.
V ČR se vede boj o zákaz kouření v restauracích. Majitelé tvrdí, že přijdou o tržby, praxe však ukazuje, že po zákazu kouření začali do restaurací chodit lidé, kteří tam dřív kvůli zakouřenému vzduchu nechodili, a tržby i stouply.
Loňský průzkum Univerzity Karlovy mezi mladými od 18 do 22 let ukázal, že 30 procent těch, kteří začali kouřit před osmnáctým rokem věku, by vůbec nezačalo, kdyby platil zákaz kouření v restauracích, barech a na diskotékách.
Děti nesnášejí zakouřené prostředí
Králíková potvrdila, že kouření dopadá nepříznivě i na zdraví dětí. Nemají ještě zcela vyvinutý imunitní systém, v zakouřeném prostředí vůbec nemají být.
"Kouření způsobuje deset procent akutních leukémií u dětí. Na prvním místě ale způsobuje respirační nemoci - děti mají častěji záněty dýchacích cest a středního ucha, hrozí rozvoj astmatu," shrnuje lékařka.
Závislost na tabáku
- Závislost na tabáku je chronické a recidivující onemocnění. V Evropě i v ČR je příčinou téměř každého pátého úmrtí. V ČR kouří cca 30 % dospělé populace a 2/3 z nich si přejí přestat. Úspěšnost kuřáků zbavit se závislosti bez cizí pomoci je nízká, zhruba 2 %.
- Kouření poškozuje prakticky všechny orgány v těle, způsobuje mnoho nemocí a obecně zhoršuje zdraví. Kouření
zabije každého druhého konzumenta tabáku. Mezi jeho následky patří kardiovaskulární onemocnění, nádorová onemocnění, chronická plicní onemocnění, diabetes, katarakta, osteoporóza, poruchy erekce, stárnutí kůže, poruchy imunity, chronické záněty atd. Kuřačkám se rodí děti s nižší porodní hmotností, znamenající zpožděný nebo nedokonalý
vývoj plodu.
- Pasivní kouření znamená pro cévy téměř stejné riziko jako kouření aktivní.
- V cigaretovém kouři je okolo 4000 chemikálií, rakovinotvorných látek je zhruba stovka. Cigaretový kouř je lidským kancerogenem. Kouření cigaret s nižším obsahem dehtů a nikotinu neznamená snížení rizika. Kuřák obvykle inhaluje light cigarety intenzivněji.
Zdroj: http://www.slzt.cz
Děti vystavované doma cigaretovému kouři mají podle studie také větší riziko rozvoje rakoviny plic v dospělosti, časem se u nich mohou projevit psychické poruchy. Kojence může postihnout syndrom náhlého úmrtí.
Ministerstvo zdravotnictví chce zákonem zakázat kouření v restauracích a zvýšit pokuty za prodej kuřiva dětem. Cílem je, aby nezačínaly kouřit. Počty kuřáků se v ČR zatím nedaří snižovat.
Dehet zůstane v plicích natrvalo
Podle lékařky může každý sám přispět k tomu, aby své riziko snížil - když přestane kouřit, sníží riziko infarktu už druhý den o třetinu. Některá poškození se však odstranit nedají, dehtové látky zůstanou v plicích trvale.
Nejlepší je podle odbornice nekouřit. Sama jako medička kouřila a patří k exkuřákům, kterým se podařilo se návyku zbavit. Ví, že lidé se pokoušejí přestat kouřit opakovaně, podaří se to jen třem ze sta.
Větší šance je s odbornou pomocí, lidé se mohou obrátit na kteréhokoli lékaře, třeba svého praktika, nebo na nejbližší centrum pro odvykání kouření.
Odnaučit se kouřit za pomoci elektronických cigaret Králíková neradí. Vyzkoušela je polovina kuřáků, pět procent si je koupilo víc než jednou.
Problém může údajně nastat, když kuřáci tuto cigaretu používají, pak se vrátí k běžnému kuřivu a zjistí, že kouří víc, protože si zvykli na vyšší dávky. "Elektronické cigarety budí dojem falešného bezpečí. Děti s nimi začnou a pak snadno přejdou k normálním cigaretám," varuje odbornice.
