Praha - Podle norského velvyslanectví v Praze norská sociální služba neodebrala Evě Michalákové syny bezdůvodně.
Nařízení péče u pěstounů bylo "nutné a naléhavé" a matka českým úřadům o případu předala jen neúplné informace. Ambasáda to dnes uvedla v prohlášení.
Norské úřady odebraly Michalákové děti před více než třemi lety, žena usiluje o jejich svěření zpět do své péče. České televizi dnes řekla, že nesouhlasí s tvrzením ambasády a hodlá o děti bojovat dál.
Uvedla také, že se starším ze synů prožila téměř rok v Česku, není tedy podle ní pravda, že žila s dětmi pouze v Norsku.
"Není pravda, že by služba odebrala Michalákovým děti bez závažného důvodu. Matka dala českým institucím jen neúplné informace," uvedlo velvyslanectví. Detaily případu, které by věc objasnily, ale prý nemůže s ohledem na ochranu soukromí hochů a rodičů zveřejnit. Situaci dětí také nemůže podrobněji komentovat.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová (ČSSD) České televizi řekla, že může potvrdit informace norské ambasády. "I já jsem měla možnost seznámit se s částmi toho spisu, které jsou přeloženy, a jsou tam věci, které jsou v souladu s tím, co dnes řekla norská ambasáda," uvedla ministryně s tím, že jde o velmi intimní věci, které by neměla zveřejňovat ani matka chlapců.
Část spisové dokumentace má i Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, jehož ředitel Zdeněk Kapitán ČT řekl, že je třeba respektovat povinnost mlčenlivosti.
Michaláková České televizi řekla, že někdy chlapce uhodila po zadku, což je v Norsku zakázáno, i norská policie podle ní však uvedla, že to není důvod pro odebrání dětí.
Podle velvyslanectví se případem v Norsku zabývala nejen sociální služba, ale i dětští psychologové, krajská komise a soudy. "Soudní rozhodnutí nenechává na pochybách, proč úřad děti Michalákovy odebral. Důvody se týkaly otce i matky dětí," uvedlo velvyslanectví v prohlášení.
Připomnělo, že bratři Denis a David Michalákovi se narodili a žili v Norsku. Stejně jako na ostatní děti, které v zemi bydlí, tak na ně může služba dohlížet.
"Není pravda, že odebrání dětí rodičům mohou zapříčinit maličkosti. Je to vždy až poslední možnost. Sociální služba může jen reagovat na situaci v rodině, pokud děti trpí nějakým závažným zanedbáváním, a pomoc v rodině je nezachrání," uvedla ambasáda. Podotkla, že nařízená péče se využívá jen v nutném případě a v zájmu dětí, když pro ně jejich podmínky představují nebezpečí a když o ně rodiče nejsou schopni pečovat.
Podle norských úřadů je správný postup takový, že matka požádá o svěření synů a o přezkoumání případu, a to včetně "možné alternativní péče o bratry v ČR", uvedla ambasáda. Rozhodovat bude krajská komise. Pokud Michaláková nebude s výsledkem spokojena, může se obrátit na soud. O přezkum případu lze požádat jednou ročně.
"Chlapci Michalákovi si podle zpráv počínají v pěstounské péči dobře a jejich situace se postupně zlepšuje," uvedlo velvyslanectví. Podle něj tak nebude pro úřady jednoduché rozhodovat, zda je v nejlepším zájmu dětí vrátit je k matce, poslat do Česka, nebo ponechat v náhradní rodině.
Matka mohla syny vídat dvakrát ročně po dvou hodinách. Po dnešním jednání se sociálními pracovníky v Norsku se schůzky zkrátily na 15 minut, a to prý na přání staršího syna. "Podmínky jsou to téměř nacistické," komentovala matka rozhodnutí v České televizi s tím, že úřady schůzky podmínily tím, že děti na schůzkách nebude fotit, nebude je zvedat a nebude je objímat.
Výsledek překvapil i ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou Tominovou. "(...) čistě pocitově se táži, jaký to má smysl, stýkat se s dětmi dvakrát do roka po patnácti minutách," řekla ČTK.
Podle ministra pro legislativu a lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD) jediné, co Česko v případu může dělat, je poskytovat Michalákové maximální diplomatickou a právní podporu. To už podle něj činí.
Norská sociální služba odebrala Michalákové a jejímu tehdejšímu manželovi syny v květnu 2011 po udání z mateřské školy pro podezření z užití násilí a z pohlavního zneužívání. Vyšetřování se ale zastavilo a obvinění nepadla. Matka přiznala, že syny výchovně plácla. V Norsku na rozdíl od Česka tělesné trestání dětí úplně zakazuje zákon. Každý z bratrů teď žije v jiné pěstounské rodině.
Matka loni v polovině prosince požádala o svěření synů do péče. České ministerstvo zahraničí pak 22. prosince předalo norskému velvyslanectví diplomatickou nótu ve prospěch chlapců. Stát v ní nabízí záruku, že v Česku na hochy a jejich rodinu dohlédne.
