Norská ambasáda: Úřad neodebral Michalákové děti bezdůvodně

ČTK ČTK
Aktualizováno 20. 1. 2015 23:48
Nařízení péče u pěstounů bylo "nutné a naléhavé" a matka českým úřadům o případu předala jen neúplné informace, uvedla norská ambasáda. Matka chlapců tvrzení ambasády odmítá.
Eva Michaláková s dětmi.
Eva Michaláková s dětmi. | Foto: Eva Michaláková

Praha - Podle norského velvyslanectví v Praze norská sociální služba neodebrala Evě Michalákové syny bezdůvodně.

Nařízení péče u pěstounů bylo "nutné a naléhavé" a matka českým úřadům o případu předala jen neúplné informace. Ambasáda to dnes uvedla v prohlášení.

Norské úřady odebraly Michalákové děti před více než třemi lety, žena usiluje o jejich svěření zpět do své péče. České televizi dnes řekla, že nesouhlasí s tvrzením ambasády a hodlá o děti bojovat dál.

Uvedla také, že se starším ze synů prožila téměř rok v Česku, není tedy podle ní pravda, že žila s dětmi pouze v Norsku.

"Není pravda, že by služba odebrala Michalákovým děti bez závažného důvodu. Matka dala českým institucím jen neúplné informace," uvedlo velvyslanectví. Detaily případu, které by věc objasnily, ale prý nemůže s ohledem na ochranu soukromí hochů a rodičů zveřejnit. Situaci dětí také nemůže podrobněji komentovat.

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová (ČSSD) České televizi řekla, že může potvrdit informace norské ambasády. "I já jsem měla možnost seznámit se s částmi toho spisu, které jsou přeloženy, a jsou tam věci, které jsou v souladu s tím, co dnes řekla norská ambasáda," uvedla ministryně s tím, že jde o velmi intimní věci, které by neměla zveřejňovat ani matka chlapců.

Část spisové dokumentace má i Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, jehož ředitel Zdeněk Kapitán ČT řekl, že je třeba respektovat povinnost mlčenlivosti.

Michaláková České televizi řekla, že někdy chlapce uhodila po zadku, což je v Norsku zakázáno, i norská policie podle ní však uvedla, že to není důvod pro odebrání dětí.

Podle velvyslanectví se případem v Norsku zabývala nejen sociální služba, ale i dětští psychologové, krajská komise a soudy. "Soudní rozhodnutí nenechává na pochybách, proč úřad děti Michalákovy odebral. Důvody se týkaly otce i matky dětí," uvedlo velvyslanectví v prohlášení.

Připomnělo, že bratři Denis a David Michalákovi se narodili a žili v Norsku. Stejně jako na ostatní děti, které v zemi bydlí, tak na ně může služba dohlížet.

"Není pravda, že odebrání dětí rodičům mohou zapříčinit maličkosti. Je to vždy až poslední možnost. Sociální služba může jen reagovat na situaci v rodině, pokud děti trpí nějakým závažným zanedbáváním, a pomoc v rodině je nezachrání," uvedla ambasáda. Podotkla, že nařízená péče se využívá jen v nutném případě a v zájmu dětí, když pro ně jejich podmínky představují nebezpečí a když o ně rodiče nejsou schopni pečovat.

Podle norských úřadů je správný postup takový, že matka požádá o svěření synů a o přezkoumání případu, a to včetně "možné alternativní péče o bratry v ČR", uvedla ambasáda. Rozhodovat bude krajská komise. Pokud Michaláková nebude s výsledkem spokojena, může se obrátit na soud. O přezkum případu lze požádat jednou ročně.

"Chlapci Michalákovi si podle zpráv počínají v pěstounské péči dobře a jejich situace se postupně zlepšuje," uvedlo velvyslanectví. Podle něj tak nebude pro úřady jednoduché rozhodovat, zda je v nejlepším zájmu dětí vrátit je k matce, poslat do Česka, nebo ponechat v náhradní rodině.

Matka mohla syny vídat dvakrát ročně po dvou hodinách. Po dnešním jednání se sociálními pracovníky v Norsku se schůzky zkrátily na 15 minut, a to prý na přání staršího syna. "Podmínky jsou to téměř nacistické," komentovala matka rozhodnutí v České televizi s tím, že úřady schůzky podmínily tím, že děti na schůzkách nebude fotit, nebude je zvedat a nebude je objímat.

Výsledek překvapil i ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou Tominovou. "(...) čistě pocitově se táži, jaký to má smysl, stýkat se s dětmi dvakrát do roka po patnácti minutách," řekla ČTK.

Podle ministra pro legislativu a lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD) jediné, co Česko v případu může dělat, je poskytovat Michalákové maximální diplomatickou a právní podporu. To už podle něj činí.

Norská sociální služba odebrala Michalákové a jejímu tehdejšímu manželovi syny v květnu 2011 po udání z mateřské školy pro podezření z užití násilí a z pohlavního zneužívání. Vyšetřování se ale zastavilo a obvinění nepadla. Matka přiznala, že syny výchovně plácla. V Norsku na rozdíl od Česka tělesné trestání dětí úplně zakazuje zákon. Každý z bratrů teď žije v jiné pěstounské rodině.

Matka loni v polovině prosince požádala o svěření synů do péče. České ministerstvo zahraničí pak 22. prosince předalo norskému velvyslanectví diplomatickou nótu ve prospěch chlapců. Stát v ní nabízí záruku, že v Česku na hochy a jejich rodinu dohlédne.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 12 minutami

Rusko zmrazilo účty rádiu Svobodná Evropa, udělilo mu několik pokut

Moskva zmrazila ruské účty americké rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Oznámila to stanice, kterou už dříve ruské úřady označily za "zahraničního agenta" a udělily jí několik pokut za to, že ve svém zpravodajství tuto informaci neuvádí. V moskevských kancelářích RFE/RL dnes zasahovali exekutoři, což podle stanice znamená, že se Rusko nezaplacené pokuty rozhodlo vymáhat.

Ruské úřady letos stanici vyměřily pokuty v celkové výši zhruba jednoho milionu dolarů (asi 21,7 milionu Kč). RFE/RL je odmítla zaplatit a obrátila se na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. "Pracovníci ruského exekutorského úřadu zahájili řízení proti ruské pobočce RFE/RL kvůli nezaplaceným pokutám uděleným za porušení kontroverzního zákona o zahraničních agentech," uvedla stanice na svých internetových stránkách. Exekutoři v kancelářích strávili zhruba dvě hodiny sepisováním majetku a vybavení, práci novinářů nenarušili.

Ruský zákon o "zahraničních agentech", který se vztahuje na nevládní politické organizace a média přijímající finanční příspěvky ze zahraničí, je široce kritizován jako pokus zdiskreditovat kritické zpravodajství. Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor loni nařídil médiím, kterých se zákon týká, aby ke zprávám ve vysílání, příspěvkům na sociálních sítích a audiovizuálním materiálům přidávaly dlouhé prohlášení objasňující, že obsah vytvořilo médium "plnící funkci zahraničního agenta".

RFE/RL se nařízení odmítla podřídit a za porušování zákona kvůli tomu dostala několik pokut. Podle ní jsou finanční postihy součástí kampaně, která má stanici přimět k odchodu z Ruska.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražská burza dosáhla nového rekordu, je nejsilnější od ledna 2020

Pražská burza dosáhla nejsilnější úrovně od konce loňského ledna. Index PX dnes stoupl o 1,48 procenta na 1121,81 bodu. Posílily téměř všechny hlavní emise. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy.

Vývoj indexu pražské burzy je od loňského března, kdy se v Česku objevily první případy nemoci covid-19, silně ovlivňován vývojem epidemické situace. V lednu a únoru 2020 se index PX pohyboval až nad 1100 body. V březnu po potvrzení prvních nákaz a souvisejícím omezení obchodu, služeb, kultury, sportu či cestování se index propadl až na 690 bodů.

V létě posílil skoro na 1000 bodů, ale při podzimní druhé vlně epidemie se propadl zhruba na 840 bodů. Letos v lednu burza posílila nad 1070 bodů, po následném zesílení epidemie však index opět kolísal. Od začátku března epidemie zase zpomaluje a index postupně roste.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Vyšetřovatel kauzy kolem dotace na stavbu Farmy Čapí hnízdo Nevtípil ke konci května končí u policie, odchází do civilu, uvedl Ekonomický deník.

Zdroj: ČTK
Další zprávy