Nobelisté našli v těle brzdu, jejíž uvolnění nastartuje imunitu v boji s rakovinou

Markéta Šrajbrová Markéta Šrajbrová
1. 10. 2018 18:59
Nobelovu cenu za medicínu dostanou James P. Allison z USA a Tasuku Hondžó z Japonska. "Objevili to, že imunitní systém je zabržděn. A našli ty brzdy," vysvětluje český onkolog Luboš Petruželka.
Luboš Petruželka, přednosta pražské Onkologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice.
Luboš Petruželka, přednosta pražské Onkologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice. | Foto: DVTV

Praha - Najít v lidském těle zataženou brzdu a přijít tak s průlomovou léčbou rakoviny se nezávisle na sobě podařilo Američanovi Jamesi P. Allisonovi a Tasuku Hondžóovi z Japonska. Dvojice vědců si za své objevy převezme 10. prosince Nobelovu cenu.

Takzvaná imunoterapie, která už se využívá i v Česku, prodlužuje pacientům život a zlepšuje jeho kvalitu. "Je to úplně jiný postup než chemoterapie, která působí přímo na nádorové buňky, ale zároveň i na buňky zdravé," říká Luboš Petruželka, přednosta pražské Onkologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice.

Profesor onkologie Petruželka vysvětluje, že imunitní systém dokáže nádorové bujení po určitou dobu držet pod kontrolou. Pak ji ale ztratí, protože karcinom vytváří bílkoviny, které obranyschopnost organismu, především pak činnost T lymfocytů, brzdí.

Allison a Hondžó objevili každý jednu takovou bílkovinu a tím cestu k vývoji přelomové léčby otevřeli. Nové léky dokážou bílkoviny najít, utlumit a tím imunitní systém opět nastartovat.

"Klíčové objevy obou laureátů představují mezník v našem boji s rakovinou," odůvodnila Nobelova nadace, proč letošní cena za medicínu míří do Spojených států a Japonska.

Petruželka upozorňuje, že imunoterapie nezabírá u každého. Specifikovat skupiny pacientů, u kterých skutečně zabírá, je podle něj předmětem dalšího výzkumu.

"Velkým průlomem je, že je imunoterapie účinná u karcinomu plic," říká lékař s tím, že jinak byly možnosti, jak tento typ rakoviny léčit, omezené. Především proto, že onemocnění lékaři dokážou odhalit až v pokročilejším stadiu.
V Česku žije asi půl milionu onkologických pacientů. Nové případy přibývají, klesá ale počet úmrtí. S některými typy nádoru mohou dnes lidé přežít i desítky let.

Imunoterapie s sebou může nést nežádoucí vedlejší účinky, například průjem, vyrážku nebo útlum činnosti štítné žlázy. To vše lze podle Petruželky mít pod kontrolou. "Je pravda, že u malého procenta nemocných mohou být nežádoucí účinky život ohrožující. Léčba proto musí být podávána na specializovaných pracovištích," dodává lékař.

Nevýhodou imunoterapie je, že je nákladná. Může stát statisíce i miliony korun ročně. Navíc je nutné ji podávat poměrně dlouho - měsíce i roky.

V Česku už léčbu podstoupily stovky pacientů, například s nádorem kůže nebo plic. Podle Petruželky je určitě prostor pro to, aby se spektrum pacientů, jimž imunoterapii zaplatí zdravotní pojišťovna, rozšířil. "Okruh by se měl zúžit na pacienty, u kterých je pravděpodobnost úspěchu nejvyšší. Ti by léčbu podle mě měli dostat," myslí si onkolog.

 

Právě se děje

před 2 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Závěry obsahují zmínku o jaderné energii, kterou prosazovala Česká republika.

Zdroj: ČTK
před 28 minutami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy