Praha - Ministerstvo obrany při pořizování vojenské techniky v některých případech záměrně volilo takový postup, aby se obešlo bez výběrových řízení, jindy nakoupilo techniku nad rámec schválený ministerstvem financí či pořídilo stroje, které armáda nechtěla.
Tvrdí to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), podle kterého ministerstvo nemá koncepci rozvoje české armády, a to mu umožňuje nakupovat vojenskou techniku bez dostatečně zdůvodněné potřeby. Prověrka NKÚ se zaměřila na nákup armádní techniky.
Podle mluvčího ministerstva Jana Pejška tyto problémy do budoucna vyřeší Bílá kniha obrany, kterou vláda schválila minulý týden.
Kontroloři prověřili šest nákupů v hodnotě 18,2 miliard korun z let 2005 až 2009.
Podle Jaroslava Broži z NKÚ je dlouhodobým problémem ministerstva obrany to, že schválené koncepce rozvoje armády z roku 2002 a 2003 pouze obecně definují vyzbrojovací programy a není v nich přesný počet potřebných technických zařízení, peněz, termíny pořízení a někdy ani není jasné, jaké stroje mají být vlastně nakoupeny.
"Takto stanovené koncepce umožňují MO nakupovat vojenskou techniku bez dostatečně zdůvodněné aktuální potřeby," upozornil Broža.
Požadovali 2485 automobilů, stačilo 976
Jako příklad uvedl nákup středních terénních vozidel, kde ministerstvo požadovalo 2485 automobilů, ale nakonec se ukázalo, že stačí 976 vozů. Radiolokátory Arthur nakoupené v roce 2004 s tím, že jsou potřebné pro zahraniční operace, dodnes nebyly v žádné zahraniční misi nasazeny.
NKÚ se zabývalo také jedním z hlavních projektů vyzbrojování, kterým byl nákup velkokapacitního dopravního letounu. Letadla A-319CJ ani letouny CASA C-295M, které ministerstvo obrany pořídilo, však do této kategorie nepatří, uvedli kontroloři.
Úředníci podle nich navíc nerespektovali termíny obnovy letadlového parku, obměnili je o dva až pět let dříve a nevzali v potaz ani námitky představitelů armády, kteří upozorňovali na nedostatečný dolet a malou přepravní kapacitu letounu CASA C-295M.
Armáda slaví 12 let od vstupu Česka do NATO, podívejte se
Ministerstvo do nákladů na pořízení čtyř letounů CASA nezahrnulo všechny položky, obešlo také omezenou výši peněz na tyto nákupy. Po nákupu se navíc zjistilo, že část výdajů za servis letadel ve výši téměř miliardy korun se platí zvlášť, ačkoliv původně byl součástí zadávací dokumentace i nabídky dodavatele, uvedl NKÚ.
U některých nákupů ministerstvo techniku nechalo klasifikovat jako vojenský materiál, aby mohlo využít výjimku ze zákona o veřejných zakázkách a neprovést výběrové řízení. Podle Brože se úředníci zadávacím pravidlům vyhnuli například při nákupu lehkých obrněných vozidel Iveco, když je Česko pořídilo společně se Slovenskem. Oprávněnost takového postupu zkoumá Evropská komise.
Kontroloři také zjistili, že pořizování vybrané armádní techniky se sice uskutečnilo v rámci programového financování, ale ministerstvo zařazovalo akce do už započatých programů.
"Později zásadním způsobem rozšiřovalo jejich věcné, časové a finanční parametry, které ovšem nebyly zahrnuty v dokumentacích programů při jejich předložení ministerstvu financí k prvotnímu odsouhlasení," konstatoval Brož.
Podle Pejška je však zřejmé, že ve zprávě kontroloři NKÚ většinou potvrdili závěr interní ministerské kontroly zbrojních zakázek z konce loňského roku. "Její výsledky představilo ministerstvo obrany na tiskové konferenci dne 29. března 2011 s tím, že byly předány k dispozici Policii ČR, která několik akvizic šetří," doplnil mluvčí.
