Loni 13. května soudce Jan Veselý rozhodoval o návrhu ženy na vykázání partnera z bytu kvůli možnému domácímu násilí. Zákon praví, že podezřelého lze vypovědět z jeho bydliště maximálně na měsíc. Soudce Veselý však rozhodl o vykázání dotyčného na půl roku. Nevypracoval ani odůvodnění svého verdiktu, místo toho jen zkopíroval text návrhu.
"Podstatou je hrubé profesní pochybení při vydání rozhodnutí o předběžném opatření spočívajícím ve vykázání z bytu," potvrdila zjištění Aktuálně.cz Sylva Dostálová, mluvčí Nejvyššího správního soudu, jenž kárnou žalobu na Veselého obdržel. "Je navrhováno kárné opatření snížení platu o třicet procent na dobu 12 měsíců," dodala k možnému trestu.
Veselého verdikt se dostal 17. června k odvolací instanci. Pražský krajský soud dospěl k jasnému závěru, že rozhodnutí neobstojí. "Nezákonné usnesení (…) bylo změněno usnesením odvolacího Krajského soudu v Praze (…) tak, že návrh na nařízení předběžného opatření na dobu trvání šesti měsíců byl zcela zamítnut," doplnila mluvčí Dostálová.
Zásah do osobní svobody
Překročením lhůty pro vykázání z bytu zasáhl Veselý muži do osobní svobody, práva vlastnit majetek či tento majetek užívat. Kárnou žalobu na něj kvůli tomu podal předseda mělnického soudu Oldřich Kajzr. "Je to porušení povinnosti soudce rozhodovat na základě zjištěných skutečností v souladu se zákonem, což ohrožuje důvěru v odborné a spravedlivé rozhodování soudu," řekl Aktuálně.cz Kajzr.
Na případ narazil, když procházel vrácené kauzy z nadřízeného soudu. Získává tak přehled o kvalitě práce svých podřízených. "Tento skutek zapadá do kontextu celkově nedbalé, nesoustředěné a chaotické rozhodovací činnosti kárně obviněného. Prakticky rezignoval na práci soudce," podotkl k Veselého výkonu práce předseda Kajzr.
Soudce Veselý si převzal kárnou žalobu 12. ledna, Nejvyšší správní soud zatím jednání nenařídil. Soudce se k podání ještě nevyjádřil. Sám se v taláru už dlouho neukázal. "Soudce JUDr. Ing. Jan Veselý je v trvající dočasné pracovní neschopnosti od 31. srpna 2020," řekl Aktuálně.cz mluvčí mělnického soudu Jindřich Špergl. Deníku Aktuálně.cz se Veselého kontaktovat nepodařilo.
Neoprávněné nahlížení do spisů
Nejvyšší správní soud už v minulosti Veselého za jeho kárné prohřešky potrestal opakovaně. Loni v listopadu mu na půl roku o pětinu snížil plat. Důvodem bylo to, že soudce neoprávněně vstupoval do informačního systému mělnického soudu. Systém zahrnuje spisové materiály a další informace k veškeré vyřizované agendě mělnické instance.
"Kárně obviněný systematicky sledoval průběh řízení vedených s osobou z jeho hlediska zájmovou. Úmyslně tedy nahlížel do elektronického systému z nepřípustných důvodů, a tím zaviněně ohrozil důvěru v nezávislé a nestranné rozhodování soudů; dopustil se tak porušení povinnosti soudce a spáchal kárné provinění," zněl klíčový závěr kárného senátu soudkyně Miluše Duškové.
Ve stejném řízení projednával Nejvyšší správní soud také podezření, že Veselý neoprávněně podniká. Pronajímá sedm nemovitostí zahrnujících železářství, kosmetický salon, advokátní kancelář či několik bytů. Spravovaný majetek zdědil po rodičích, kteří zahynuli při dopravní nehodě. Soud zvažoval, zda se Veselý vešel do výjimky ze zákonného zákazu soudců mít vedlejší příjem.
Důtka za neúplné informace o majetku
"Nebylo prokázáno, že kárně obviněný prováděl výdělečnou činnost, kterou by bylo možno považovat za nepřípustnou podle zákona o soudech a soudcích," rozhodl kárný senát. Jak upozornilo Aktuálně.cz, Veselý koupil i komerční letovisko v lokalitě Harasov na Kokořínsku. Jeho součástí je penzion, kemp, placené parkoviště, koupaliště či hotel v rekonstrukci. Tímto se soud kvůli promlčení nezabýval.
Letos v lednu pak dostal soudce Veselý od kárného senátu důtku. Vysloužil si ji kvůli tomu, že v povinných oznámeních podle zákona o střetu zájmů uváděl neúplné informace o svých příjmech či majetku. V tomto případě podával kárnou žalobu předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy.
"Soudci nejenže nemohou zatajovat žádné skutečnosti o svém majetku, ale nemohou se spoléhat ani na to, že v rámci podaného oznámení jen odkážou na veřejné či neveřejné rejstříky, ve kterých by si měl následně Nejvyšší soud tyto údaje dohledávat sám," komentoval Angyalossy výsledek kárného řízení.
