Holovské vadilo, že si při senátních volbách nelosovala číslo. Nemělo to vliv, odmítl stížnost soud

ČTK ČTK
Aktualizováno 15. 2. 2018 14:39
Terezie Holovská se ucházela o hlasy voličů jako nezávislá kandidátka. V prvním kole obdržela 149 hlasů, do druhého nepostoupila.
Terezie Holovská.
Terezie Holovská. | Foto: ČTK

Brno - Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl stížnost podnikatelky Terezie Holovské, která neuspěla v doplňujících volbách do Senátu na Trutnovsku. Nikdo jiný vítězství starosty Vrchlabí Jana Sobotky (STAN) nezpochybnil. Sobotka tak může složit senátorský slib. Chybné přidělení volebního čísla Holovské nemohlo významně ovlivnit výsledek voleb.

"Sama v návrhu netvrdila, jakým způsobem se to projevilo na volebním výsledku, jakým způsobem ji devítka, kterou dostala až po registraci, vlastně poškodila," řekl předseda volebního senátu Tomáš Langášek.

Holovská se ucházela o hlasy voličů jako nezávislá kandidátka. V prvním kole obdržela 149 hlasů, do druhého nepostoupila.

Sobotka v druhém kole porazil Jiřího Hlavatého (ANO), který před tím o senátorský mandát přišel zvolením do Poslanecké sněmovny.

Městský úřad v Trutnově původně Holovskou odmítl do voleb zaregistrovat s odůvodněním, že nesplnila nutné náležitosti. Hradecký krajský soud, kam Holovská poslala stížnost, ale dospěl k závěru, že podmínku nejméně 1000 podpisů splnila. Uložil proto trutnovskému městskému úřadu, aby Holovskou pro volby zaregistroval.

Dostala číslo devět, protože osm včas registrovaných kandidátů si v losu rozdělilo čísla od jedné do osmi. Holovská v tom spatřovala problém, protože její číslo nevzešlo z řádného losu.

Městský úřad v Trutnově už dříve uznal, že šlo o pochybení. Správně měli úředníci v losu vybrat čísla pro všechny kandidáty včetně Holovské a poté jí číslo ponechat rezervované a čekat na výsledek soudního přezkoumávání její registrace.

Soud také poukázal na to, že lidé na Trutnovsku odevzdávali hlasy v senátních volbách do stejné obálky jako lístek se jménem kandidáta na prezidenta. Taková praxe by mohla vést k machinacím.

"Je to problém, bylo by opravdu vhodné, aby zákonodárce ošetřil možnosti zneužití nějakým jiným způsobem, nebo aby se zákon o volbě prezidenta vrátil k tomu standardnímu, co známe u souběžně konaných voleb, tedy že pro každý typ voleb dostane volič zvláštní hlasovací obálku," řekl Langášek.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy