Netopýří muž a "Volné pokoje". Komunisté navrhli, aby se povinně překládaly názvy filmů i cedule

Kateřina Frouzová Kateřina Frouzová
8. 1. 2017 18:47
Skupina komunistických poslanců přišla s plánem povinného překládání všech zahraničních nápisů, reklam, názvů filmů, cedulí a podobných do češtiny. Důvodem podle nich je, že 30 procent českých občanů se nedomluví žádným cizím jazykem a pomohlo by to podle nich i integraci imigrantů. Podle Jiřího Zlatušky (ANO), předsedy výboru pro vědu a vzdělání, je to zákon z doby tmářství.
Ruský nápis "vyprodáno" v azbuce na výloze obchodu v Karlových Varech.
Ruský nápis "vyprodáno" v azbuce na výloze obchodu v Karlových Varech. | Foto: ČTK

Praha – Místo nápisů “Zimmer frei” na mnoha chalupách v Jizerských horách by mohlo viset na dveřích “Volné pokoje”, což ovšem cizince k ubytování nenaláká. A zatímco v zahraničí lidé běžně chodí do kina na film Batman, v Česku by na lístcích musel být i přeložený název “Netopýří muž”.

Komunističtí poslanci předkládají návrh, který stanoví češtinu jako úřední jazyk a zakotvil by i povinné překládání cizojazyčných názvů. Sněmovna se jím bude na následující schůzi zabývat v prvním čtení.

V češtině mají být podle představ poslanců například nápisy i poutače na obchodech, vývěsní štíty či značná část reklam v hromadných prostředcích. Také někteří obchodníci by museli úřadům prokázat, že dokážou hovořit se zákazníky česky. Až padesátitisícová pokuta – i opakovaná – by hrozila tomu, kdo zákon poruší. 

Podle Jiřího Zlatušky (ANO), předsedy výboru pro vědu a vzdělání, je to ovšem zákon z doby tmářství.

“Existuje značné procento občanů, kteří se nedomluví cizími jazyky a ani pasivně nerozumí základům angličtiny, němčiny nebo francouzštiny. Více než 30 procent občanů se nedomluví žádným cizím jazykem,” vysvětlují poslanci v důvodové zprávě, proč je třeba vytvořit pro češtinu speciální zákon.

Normu navrhuje sedm poslanců, hlavní předkladatelkou je Gabriela Hubáčková (KSČM) z Ústecka. Ona ani její kolegyně Marta Semelová (KSČM) na otázky redakce neodpověděla. 

Podle komunistů pomůže zákon jak lidem, kterým chybí jakékoli základy třeba angličtiny, tak i imigrantům – používáním češtiny se prý rychleji integrují do společnosti. “Součástí práva většiny států Evropy včetně členských států EU je legislativní zakotvení národního, státního či úředního jazyka a tento jazyk také v těchto zemích požívá příslušné ochrany,” píší poslanci.

Čeština i v reklamách a na poutačích

Opatření by zasáhlo mnohé obchodníky. Kdo nabízí v Česku práci nebo produkty, měl by v reklamě a písemné komunikaci používat češtinu.  

Například televize a rozhlasové stanice by musely opatřovat pořady mluveným či psaným překladem do češtiny. Výjimku by získala slovenština nebo třeba pořady určené pro národnostní či etnické menšiny. 

Podřídit by je museli také podnikatelé a reklamní agentury. Návrh totiž stanovuje, že by i poutače a místopisné značení bylo v češtině. A kdo má třeba na obchodě vývěsní štít v angličtině, dostal by tři roky času na to, než ho přeloží. 

Změnit by se musela i značná část reklam. Ty, které se týkají například zdraví, majetku, bezpečnosti či životního prostředí, mají český jazyk nařízený. V ostatních reklamách dostane úřední jazyk jen přednost. 

Vláda a ani poslanecký výbor pro vědu, vzdělání či kulturu ovšem změnu nepodpoří. “Zákon je zbytečný a maximálně může vést ke stejným potížím, jaké vznikly se slovenštinou na Slovensku, kde se musely v televizi dabovat i české pořady,” oponuje nápadu Jiří Zlatuška (ANO), předseda sněmovního vzdělávacího výboru.

“Taková norma by víc problémů vyrobila než vyřešila. Je to myšlení z jiných věků,” dodal poslanec a naznačil, že by sněmovna schválením takového zákona mohla vzbudit dojem, “že poslanecká většina občas má takové IQ, že by možná nedosahovalo devadesáti”.

Vyšle to velmi špatný signál do Evropské unie. Až někdo navrhne návrat trestu smrti, taky se o tom budeme bavit? ptá se poslanec Marek Ženíšek. | Video: Filip Horký
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Jihomoravští hasiči kvůli bouřkám zasahovali u 50 událostí, hlavně u spadlých stromů

Jihomoravští hasiči dnes večer v souvislosti s bouřkami dosud zasahovali u více než 50 událostí. Nejčastěji to jsou stromy, které spadly na silnici. Hasiči také odčerpávali vodu ze zatopeného rodinného domu. Zhruba od 20:30 vyjíždějí převážně na Znojemsko, poté se bouřka přesunula na Brněnsko.

"Kromě popadaných stromů jsme zajistili také jednu nalomenou májku a pomáhali u dopravní nehody, kde auta narazila do spadlého stromu. Mělo by to být bez zranění. Naštěstí zatím není nic vážného," řekl zhruba ve 21:45 mluvčí hasičů Jaroslav Mikoška. Kolem 22:00 začali hasiči evidovat první případy v Brně.

Pro Jihomoravský kraj platí podle webu meteorologů výstraha před velmi silnými bouřkami, někdy i s přívalovými srážkami, celou noc. Pondělní ráno a dopoledne by mělo být klidné, výstraha opět platí od odpoledne až do noci na úterý. Pro Boskovice a Tišnov platí rovněž povodňová bdělost.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Únosci v Nigérii propustili 28 školáků, 81 jich však stále drží

Únosci, kteří na začátku měsíce přepadli internátní školu v severní Nigérii, v neděli propustili 28 dětí. Dalších 81 dětí však stále zůstává v zajetí. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na pastora, který se účastnil vyjednávání o jejich propuštění.

Útok na baptistickou školu ve státě Kaduna byl od prosince již desátým hromadným únosem školáků na severozápadně země uskutečněný islamistickými ozbrojenci nebo zločineckými gangy. Nigerijské úřady únosy přičítají ozbrojeným banditům, kteří usilují o výkupné.

První skupina 28 dětí byla propuštěna již dva dny po útoku. Do školy chodí obvykle 180 studentů. Propuštění 28 studentů v neděli ráno potvrdil reverend Ite Joseph Hayab. Několika studentům se také již dříve podařilo utéct.

Zdroj: ČTK
Další zprávy