Podle archeologa totiž není možné provést genetické určení Žižky s jeho potomky. Velímský se podílí na aktuálním výzkumu takzvané Žižkovy kalvy, tedy části lebky, nalezené v roce 1910 při rekonstrukci čáslavského kostela sv. Petra a Pavla. Česko si tento pátek připomíná 600. výročí úmrtí nejvýznamnějšího husitského vojevůdce.
Všechna vypodobení Jana Žižky jsou podle Velímského spíše představou lidí o tom, jak mohl vypadat. "Ale nepřinášejí realistický portrét této historické osobnosti," uvedl. "Vyobrazují ho většinou totiž autoři, kteří ho sami nikdy neviděli. Tvorba podobného vizuálu je velice problematická, byť se o to antropologové v minulosti pokusili," řekl.
Informace, které mají nyní archeologové k dispozici, se podle Velímského neliší od těch z roku 1910. Nezměnilo se ani antropologické posouzení, tedy že u kalvy je skutečně výjimečný defekt na levém oku ztotožňovaný s úrazem Jana Žižky. Rekonstrukce obličeje Žižky je nicméně sporná i v případě, že by mu kalva z Čáslavi skutečně patřila, protože by pořád šlo o část lebky postrádající obličejovou část, řekl Velímský.
"Když (antropolog) Emanuel Vlček (v minulosti) zkoumal čáslavskou kalvu, pokusil se nějakým způsobem doplnit vizuál Jana Žižky z Trocnova. Problém ale je, že se bavíme o části lebky, která postrádá tu obličejovou část. V takovém případě vám antropologové i obecně řeknou, že tvorba takového rekonstrukčního modelu je komplikovaná a je to záležitost velice hypotetická," uvedl archeolog.
"Šance dozvědět se o Janu Žižkovi něco více je malá, budeme se muset smířit s tím, že Jan Žižka bude vždycky kontroverzní postavou, nikdy nebude moci zřejmě stoprocentně říci, jaký byl, jak vypadal a kde je uložen," dodal Velímský.
Mezinárodní tým odborníků z Česka, Brazílie a Itálie zveřejnil tento týden pravděpodobný obličej Jana Žižky v digitální podobě, která vznikla na základě výzkumu čáslavské kalvy. Vědci použili metodu takzvané strukturální aproximace, čili přiblížení tváře. S touto metodou už dříve sestavili tváře tří olomouckých Přemyslovců.
Jan Žižka se narodil v Trocnově v jižních Čechách kolem roku 1360. Byl nejvýznamnějším vojevůdcem husitů, kteří se postavili zejména proti zástupcům katolíků. Vycházeli z učení církevního reformátora Jana Husa, který byl v roce 1415 upálen poté, co ho církev označila za kacíře. Slepý Žižka zemřel u Přibyslavi 11. října 1424.
