Praha - Počet sebevražd v posledních letech opět mírně stoupá. Ve společnosti přitom přetrvává představa, že vánoční svátky jsou obdobím, kdy se sebevražedné jednání vyskytuje nejčastěji. Na lidi prý během vánočních svátků nejvíc doléhá osamělost či ztráta blízkého, proto narůstá počet sebevražd. Data však hovoří o opaku.
"Prosinec je totiž dlouhodobě měsícem, kdy je sebevražd spácháno naopak nejméně. Nadprůměrné jsou měsíce únor až květen," upozorňuje Ladislav Csémy, vedoucí Laboratoře sociální psychiatrie Národního ústavu duševního zdraví.
Z hlediska počtu sebevražd je však jeden den v roce nepřehlédnutelný. "Je to první den nového roku, kdy dochází k výrazně vyššímu počtu sebevražd než kterýkoli jiný den v roce. Jistě se na tom podílí jak velká očekávání spojená s přelomem roku, tak i bilancování životní situace, které bývá často ovlivněno nadměrným příjmem alkoholu," vysvětluje Csémy.
Počet úmrtí sebevraždou má v České republice zřetelně sestupný trend od začátku 70. let minulého století. Zatímco v roce 1970 je evidováno 2824 případů, v roce 2011 to je "pouze" 1589 případů, byť v poslední době zaznamenáváme opět mírný nárůst.
Sebevraždy se podílejí na celkové roční úmrtnosti v ČR přibližně 1,4 %. Nejde tedy rozhodně o zanedbatelný podíl.
Muži volí sebevraždu pětkrát častěji
Sebevražedné jednání se liší v závislosti na pohlaví a věku. Rozdíl ve výskytu sebevražd u mužů a žen je značný. Aktuálně je poměr mezi pohlavími přibližně 5:1 v neprospěch mužů.
Sebevražd bylo mezi muži vždy více než mezi ženami, rozdíl však dříve nebyl tak výrazný. Ještě v osmdesátých letech byl poměr podstatně nižší (2,5:1). Příčiny těchto změn nejsou dosud dostatečně objasněny.
Pokud jde o vztah mezi počtem sebevražd a věkem, lze říci, že v absolutních číslech je nejvíce sebevražd v pozdním středním věku, s vrcholem mezi 50 a 55 lety věku.
Trochu jiný obrázek dostaneme, pokud se sebevraždy vyjádří jako počet na 100 000 obyvatel dané věkové skupiny. Pak jsou zde dva vrcholy, jeden ve středním věku, jak již bylo zmíněno, a druhý ve stáří, tedy ve věku nad 75 let.
Makrosociální faktory nejsou rozhodující
Jak jsme na tom v porovnání jinými evropskými státy? V přepočtu na 100 000 obyvatel je míra sebevražednosti v ČR 12,8. Většina našich sousedů má podobnou míru sebevražednosti: Německo 9,9, Polsko 15,3, Slovensko 9,9, Rakousko 12,8. Z dalších zemí má Velká Británie 11,8, Maďarsko 21,7. Nejvyšší míru sebevražednosti v Evropě má nyní Litva - 31,0.
"Podíváme-li se na Evropu z hlediska míry sebevražednosti v různých zemích, rozhodně nelze učinit jednoduchý závěr, že celková míra sebevražednosti je rozhodující měrou určena některým z makrosociálních faktorů jako např. ekonomickou vyspělostí země, mírou nezaměstnanosti, religiozitou, etnickým složením, i když se připouští, že částečně tyto faktory přispívat mohou," popisuje doktor Csémy z Národního ústavu duševního zdraví.
Pomoci může psychiatrie
Je možné sebevražednému jednání předcházet? Existují respektované studie, které prokazují významný vztah mezi dostupností různých forem ambulantních psychiatrických služeb a mírou sebevražednosti. Znamená to tedy, že dobrá dostupnost odborné péče o duševní zdraví významně snižuje výskyt sebevražd ve společnosti.
Vědci sledovali vývoj prodeje antidepresiv ve 26 zemích po dobu 25 let a zjistili, že zvýšení prodeje o 1 tabletu na osobu vede ke snížení sebevražednosti o 5 %.
Například když monitorovali vývoj spotřeby antidepresiv v benátském regionu v Itálii, dospěli k závěru, že za desetileté období, kdy spotřeba antidepresiv pětinásobně vzrostla, se sebevražednost snížila o 30 %.
"Tato a podobné práce přinášejí závěr, že léčba deprese, včetně adekvátní farmakoterapie, vede rovněž ke snížení míry sebevražednosti ve společnosti," dodává doktor Csémy.
