Postoloprty - Byl to největší poválečný masakr v Československu. Příslušníci lidové armády na přelomu května a června postříleli v Postoloprtech stovky až tisíce Němců - beztrestně.
V roce 1947 byla sice ustanovena vyšetřovací komise, viníci však nebyli označeni a závěrečná zpráva zůstala tajná. Po komunistickém puči se o masakru nesmělo čtyřicet let mluvit.
Redakce Aktuálně.cz má zprávu z tehdejšího vyšetřování k dispozici. V dokumentu jsou zaznamenány výpovědi těch, kteří za vraždy Němců nesli odpovědnost.
"Němci udělali tolik zla, že jim to nikdy nemůžeme odplatit, i kdybychom prováděli exekuce každý den," uvedl tehdy jeden z nich, kapitán Vojtěch Černý. "Jestliže německý národ dovedl odpravit 25 milionů lidí, je těžké jednati jinak, chceme-li s nimi držet krok."
Odhady o počtu obětí masakru se liší. V historickém dokumentu se počítá zhruba s 2 300 oběťmi, při exhumaci těl se podařilo identifikovat 763 zavražděných, včetně pěti žen a jednoho dítěte.
ČTĚTE VÍCE: Kdo vraždil při postoloprtském masakru? Známe jména
Masakr očima svědků
V polovině května dorazila do severočeských Postoloprt divize československé lidové armády s úkolem "vyčistit oblast" od Němců.
"Generál nám tehdy řekl: Závidím vám, máte zde velkou možnost a pamatujte, že dobrý Němec je mrtvý Němec," popisuje ve své výpovědi voják Jan Čupka. "Čím méně jich zůstane, tím méně budeme mít nepřátel. Čím méně jich přejde přes hranice, tím méně budeme mít nepřátel."
Na základě těchto pokynů armáda internovala muže ve věku od 13 do 65 let do kasáren, ostatní byli posláni do lágru v místní bažantnici.
"Do bažantnice šlo asi 1 700 lidí. Kolik jich šlo do kasáren, nevím, ale bylo jich přes 500," uvedl před vyšetřovací komisí vedenou poslancem Bohumírem Bunžou postoloprtský policista Bohuslav Marek.
"Co se stalo s muži?" táže se poslanec. "Nadporučík Petrov přišel a nařídil, abych opatřil 100 lopat a 100 motyk," popisuje Marek. "U soudu byli hlavní funkcionáři. Ti byli popraveni nejdříve. Ti si vykopali hroby v bažantnici a tam byli odprásknuti."
Na dotaz poslance Budži, zda si zavraždění sami kopali hrob, odpověděl Marek: "Ano, já jsem jim vydával lopaty."
Podle svých slov sám u exekucí nebyl. "Hlásil jsem pouze, že je to přichystáno a víc jsem se o to nestaral," uvedl. "Ráno jsem se dozvěděl, že všichni, kteří byli v Postoloprtech, šlo o muže, byli popraveni."
Podle svědectví Marka tak bylo popraveno na 500 mužů, stejný počet byl zastřelen v nedaleké levonické bažantnici. "Přišla stráž a oznámila mi, že mají nařízení, abych vydal 100 lidí, kteří budou kopat," líčí policista. "V noci potom, jak mi říkali, byli nahnáni do šachet a tam postříleni."
Masové hroby
Při exhumaci v roce 1947 bylo odkryto celkem devět hromadných hrobů. Nejvíce mrtvých - 452 bylo nazeleno v lavonické bažantnici. Další byli povražděni u školy, v bažantnici, kasárnách, u trati, na vinici a v pískovně.
Vrchní četmistra Peterka vyšetřovací komisi popsal, jak se exekuce prováděly. "Ono se to dělalo tak, že se dnes vzalo 250 lidí a druhý den zase 250 lidí a vždy se to zakrylo vrstvou," líčí. "Dělal jsem tehdy hlášení, aby se to lépe zakopalo… Hlášení bylo učiněno za tím účelem, aby mrtvoly byly dostatečně zakryty, neboť vyčnívaly a šířily hnilobný zápach."
Mezi zavražděnými bylo i pět chlapců ve věku kolem 14 let. "Prchli, avšak stráž je chytila. Přišel kapitán Černý, kterému jsem řekl, že by zasluhovali každý pětadvacet, ale on řekl: Ne, zastřelit!," líčí Marek. "A také na místě se jeho rozkaz provedl. Při tom byli ostatní Němci shromážděni na nádvoří, aby se na to dívali."
Vojtěch Černý se před komisí dokonce ke střelbě doznal. "Ten rozkaz jsem dal já," uvedl. Odpovědnost za ostatní vraždy však odmítal.
V nalezených hrobech bylo nalezeno celkem 763 těl, která byla po exhumaci zpopelněna. Podle historiků však bylo zavražděno mnohem více lidí, odhady se pohybují kolem 2000-3000 tisíc obětí masakru.
Proti nebyl nikdo
Postoloprtský masakr
- V Postoloprtech byli na konci května a počátku června internováni všichni Němci z města a Žatce
- Muži ve věku od 13-65 let byli odvedeni do kasáren
- Žen, děti, starci do lágru v bažantnici
- Masakrem se začala zabývat parlamentní komise v roce 1947
- Vyslechla hlavní aktéry včetně Marka a Černého
- Komise našla 9 masových hrobů a v nich 763 těl
- Podle historiků však bylo zavražděno více než tisíc Němců
- Po únorovém puči v roce 1948 se stal postoloprtský masakr tabu
- V roce 1997 se případem začala zabývat česká policie
- Viníky tehdy nenalezla
- Konstatovala však, že je nepochybné, že k hromadným popravám došlo
- V roce 2008 označila policie za viníky Marka a Černého
Z výpovědí před vyšetřovací komisí vyplývá, že všichni s vraždami Němců souhlasili. Zároveň však všichni popřeli, že by se poprav účastnili. Nenašel se také nikdo, kdo by o exekucích informoval nadřízené.
"Nemluvilo se o tom, že by se to nemělo dělat a jak se to hodnotilo?" ptá se předseda komise Bunža místního učitele Rudolfa Zelenky. "Proti nebyl nikdo," odpovídá. "V té době... prostě všichni říkali, že si to zaslouží všichni a že by jich tam mělo být víc. Každý toto opatření schvaloval."
Kapitán Marek navíc vypověděl, že ještě před provedením poprav, měl k dispozici seznam se zaškrtnutými jmény. "Když kapitán Černý dostal tento seznam, dal mi jednu kopii a povídal: Ty půjdou k čertu, koukej to zničit," líčí Marek. "Ti zaškrtnutí byli zastřeleni."
Kampaň proti revoluci
Vyšetřovací komise sice shromáždila výpovědi všech klíčových osob, žádný z nich však nebyl stíhán a celý případ vyšel do ztracena.
Členové komise omlouvali masakr revoluční dobou. "Omluvou lze uvésti snad jen to, že šlo o mimořádné revoluční poměry," uvádí se ve zprávě komise. "...jednotky vojska byly odkázány na informace některých nevhodných jednotlivců, kteří si tím vyřizovali své osobní účty."
Někteří členové komise apelovali, aby se dál do případu nešťouralo. "Druhá věc je, jestli by bylo taktické, abychom ventilovali veřejně otázku, ze které zahraničí dělá velkou kampaň proti Československé republice, proti naší národní revoluci," uvedl v závěrečné zprávě poslanec Kokeš.
Následná exhumace těl proběhla pod přísným utajením. Stejně tak všechny zprávy o vyšetřování byly v režimu "tajné."
Po puči v roce 1948 se vyšetřování zastavilo úplně a vedoucí vyšetřovací komise poslanec Bunža byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen k trestu smrti. Bunža však ještě předtím emigroval. Teprve po roce 1989 byl rehabilitován.
O postoloprtském masakru se začalo znovu hovořit až kolem roku 1995, kdy místní novináři ze Svobodného hlasu začali pátrat po tehdejších událostech a pamětnících.
V roce 1997 pak policie začala vraždy prošetřovat, celkem padla tři trestní oznámení. Při tom posledním se v roce 2008 podařilo kriminalistům najít dva viníky - Vojtěcha Černého a Bohuslava Marka. Oba však již zemřeli a nemohli být za své činy potrestáni.
