Olomouc - Ani na úrodné Hané už půda neobstojí před zájmy velkých investorů. U Olomouce chce firma Gemo stavět podnikatelský park přímo na těch nejúrodnějších polích. Stovky lidí protestují.
Olomoucký případ je přitom jen jeden z mnoha. Odborníci opakovaně varují, že na úkor průmyslových staveb v Česku mizí zemědělská půda, což do budoucna může přinést nemalé problémy.
Cena i té nejúrodnější ornice jsou totiž velmi nízké. Pro developery je tak výhodné pole skoupit, a pak tlačit na změny územních plánů.
Právě to se stalo v Olomouci. Magistrát je záměru firmy nakloněn a chce sedmačtyřicet hektarů zemědělské půdy změnit na plochy pro podnikatelské a technologické parky. Posvětilo mu to i ministerstvo životního prostředí.
Zdejší pobočka Hnutí Duha získala zplnomocnění od 200 obyvatel Olomouce, aby proti změně územního plánu bojovala.
Vybrali to nejlepší
„Jedná se o tu nejkvalitnější zemědělskou půdu v okolí Olomouce. Jinde v okolí města je zemědělská půda méně kvalitní a tudíž by zde vznikla menší ekologická újma," tvrdí Miroslav Kutal z Hnutí Duha.
Krajinného ekologa Pavla Trnku z Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně postup investora neudivuje. „Zábory půd jsou velmi levné I ten nejbonitnější pozemek stojí asi patnáct korun za metr čtvereční," říká Trnka.
Pro investory je tak naprosto bezpředmětné kupovat mnohem dražší pozemky v takzvaných brownfields, jak by si ekologové představovali. „Developery udrží na uzdě snad až nový zákon," doufá Trnka.
Novelu zákona o ochraně zemědělské půdy schválila loni v říjnu vláda. Poslanci se jí poprvé zabývali v únoru, od té doby leží k projednání ve výborech.
Cílem novely je podle bývalého ministra pro životní prostředí Martina Bursíka drastické navýšení cen za vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu. „Ty odvody byly nastaveny na úrovni úředních odhadních cen půdy zhruba před dvaceti roky a vůbec neodpovídají dnešnímu stavu . Jsou extrémně nízké ve srovnání se stavem věci v Evropské unii v zemích okolo nás," upozornil Bursík.
Novela zvedne odvody u těch nejvýnosnějších zemědělských půd až desetinásobně, takže za hektar pak bude muset majitel, který bude chtít mít ze zemědělské půdy stavební parcelu, zaplatit kolem milionu korun. „U půdy, která je nejméně kvalitní, je valorizace nejvýše trojnásobná, což má vést k tomu, aby dávali investoři přednost záboru půdy, která je méně kvalitní," dodal Bursík.
Paradoxní je, že právě ministerstvo životního prostředí muselo předběžně schválit vyjmutí 47 hektarů olomouckých pozemků ze zemědělského půdního fondu. Ač Bursíkovo ministerstvo navenek deklarovalo nesouhlas se stavěním na zelených loukách, firma jeho požehnání dostala. Teď už je osud úrodných polí jen v rukou olomouckých zastupitelů. A ti zřejmě budou pro změnu územního plánu.
"Na tomto místě je výborné dopravní napojení, proto je vhodné pro technologický park," osvětlil vstřícný postoj olomouckého magistrátu mluvčí Ivan Rašťák. Město navíc láká vidina dvou tisíc nových pracovních míst.
Česko je na špici
Statistikové již dlouho vědí, že v Česku ubývá zemědělské půdy ve srovnání s okolními státy nejrychleji. V těch lepších případech vznikají na úkor zemědělské půdy třeba remízky nebo rybníky. V těch horších logistické haly, hypermarkety, továrny a kancelářské budovy.
Krajinní ekologové přitom neuznávají argument, že když zemědělská půda leží ladem, je to nastejno, jako když ji podnikatel zalije betonem.
„Zdaleka není řeč jen o zemědělské produkci. Kromě obdělávaných polí jsou důležité i jiné zelené plochy, které bezprostředně pozitivně ovlivňují své okolí," vysvětluje Pavel Trnka. Travnaté plochy mají například výborné retenční schopnosti. Kromě toho, že můžou sloužit jako pastviny, tak také zabraňují povodním.
Různé biotopy jsou zase důležité pro život řady živočišných druhů, které okolní příroda potřebuje.
