Praha - Ve výběrovém testování žáků základních a středních škol dopadly nejlépe děti ze čtvrtých tříd. Naopak nejhorších výsledků dosáhli studenti druhých ročníků středních odborných škol.
Minimální požadavky zkoušky z oblasti Člověk a jeho svět, který přibližně odpovídá předmětu prvouka, nesplnila jen čtyři procenta čtvrťáků. Naopak bezmála tři čtvrtiny zvládly testy na více než šedesát procent.
U osmých tříd základních škola a odpovídajícího ročníku víceletých gymnázií testy z přírodovědné gramotnosti nezvládla desetina. Více než šedesátiprocentní úspěšnost mělo v této prověrce znalostí z chemie, fyziky a biologie 45 procent žáků.
Osmáci, studenti druhých ročníků středních odborných škol a učni z téhož ročníku učilišť navíc skládali totožný test z cizího jazyka, který rozsahem odpovídal učivu deváté třídy základní školy. V angličtině ho pětina středoškoláků nezvládla a v němčině dokonce došlo k poklesu prokázaných znalostí mezi základní a střední školou.
Děti se ve škole nudí
Zatímco v 8. třídě test zvládlo na alespoň 60 procent 46 procent žáků, ve druhém ročníku středních odborných škol to byla necelá čtvrtina. Více než třetina středoškoláků přitom dokonce propadla.
Výsledky květnových prověrek žáků 4. a 8. tříd základních škol a druháků na středních odborných školách představil ministr školství Marcel Chládek(ČSSD) a ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Oba se shodli, že důvodem, proč se úroveň žáků s věkem snižuje, je nedostatek motivace. To ostatně potvrdilo i poslední mezinárodní testování PISA, ze kterého vyplývá, že české děti se ve škole nudí nejvíce ze všech žáků zkoumaných zemí.
Podle Chládka a Zatloukala je potřeba přehodnotit výukové metody, zatraktivnit vyučování a pořídit do škol kvalitnější pomůcky.
"Ukázalo se, že metody, které používají učitelé a o kterých si myslí, že jsou atraktivní, pro žáky atraktivní nejsou. Bude tedy potřeba začít stejnou látku vykládat jiným způsobem," uvedl Chládek.
Žáci na učení nemají čas kvůli kroužkům
Podle Zatloukala se v pohledu na výukové metody žáci od učitelů velmi liší. Zatímco studenti by přivítali častější využívání internetu v hodinách, učitelé tento prvek řadí až na konec seznamu toho, co by mohlo výuku zlepšit. Volají naproti tomu po zlepšení přístupu žáků k práci v hodinách a po větší podpoře rodičů.
"Když jsme se žáků ptali, co jim brání v dosahování lepších výsledků, uváděli, že je to velké množství mimoškolních aktivit, kvůli kterým jim pak chybí prostor pro systematickou domácí přípravu," řekl Zatloukal. Dodal také, že až čtvrtina žáků se ostýchá zeptat učitele na to, čemu nerozumí. Místo toho odpovědi hledají na internetu nebo se ptají doma.
Ministr Chládek ujistil, že chce zachovat dostupnost kvalitních základních škol. Testy totiž ukázaly, že i malé školy na malých městech dosahují dobrých výsledků, mnohdy lepších než školy ve velkoměstech. Klíčový je podle Chládka kvalitní učitel a kvalitní metody.
Od plošných testů se upustilo
Testování na vzorku 385 škol prováděla Česká školní inspekce. Tyto testy navazovaly na generální zkoušky plošného testování páťáků a deváťáků, které se uskutečnily v posledních dvou letech. Ty se však setkaly s negativními reakcemi ze strany některých rodičů, kteří se obávali přizpůsobování výuky požadavkům testů. Ministerstvo školství pak od plošných testů upustilo.
U žáků čtvrtých tříd se nyní ověřoval rozsah znalostí z oblasti přibližně odpovídající předmětu prvouka. Osmáky i studenty středních odborných škol a učilišť inspekce testovala v jazykové gramotnosti na úrovni deváťáků.
Žáci si mohli vybrat anglickou, německou nebo francouzskou variantu testu. U osmáků se vedle toho prověřovala přírodovědná gramotnost, v níž byly otázky z chemie, fyziky a biologie.
Součástí testů byly také dotazníky jak pro žáky, tak i pro učitele a ředitele škol.
Testováním prošlo asi 22 tisíc žáků a studentů. Většina z nich byla ze základních škol nebo nižšího stupně víceletých gymnázií, kterých bylo ve vzorku 305. Zbytek tvořily střední odborné školy a učiliště. Po skončení testování na vybraných školách si mohli úlohy vyzkoušet i žáci jiných vzdělávacích útvarů.
