Nejen ve Francii. S Jacquesem Chirakem se loučili lidé i na velvyslanectví v Praze

ČTK ČTK
30. 9. 2019 19:03
Na francouzské velvyslanectví v Praze přišly v pondělí desítky lidí uctít památku bývalého francouzského prezidenta Jacquesa Chiraka, který zemřel ve čtvrtek ve věku 86 let. Řada z nich napsala také vzkaz do kondolenční knihy, jež byla přístupná v Buquoyském paláci na Velkopřevorském náměstí na Malé Straně od dvou do pěti hodin odpoledne. Odpoledne se na velvyslanectví držela také minuta ticha.
Na velvyslanectví v Praze, stejně jako na francouzských školách a úřadech, se ve tři odpoledne držela za Chiraka minuta ticha.
Na velvyslanectví v Praze, stejně jako na francouzských školách a úřadech, se ve tři odpoledne držela za Chiraka minuta ticha. | Foto: ČTK

Na místě byla fotografie prezidenta, který Francii vedl mezi lety 1995 až 2007, a vázy s bílými růžemi. Na budově velvyslanectví je francouzská vlajka vyvěšena na půl žerdi.

Většina vzkazů byla napsána ve francouzštině, jeden v čínských znacích, další v angličtině. Dlouhý vzkaz na celou stranu do knihy přišel zapsat bývalý velvyslanec České republiky v Paříži Petr Janyška. Dříve než veřejnost do knihy na památku Chiraka vepsali krátká sdělení diplomaté působící v České republice.

Ve Francii bylo pondělí dnem národního smutku. Chirakovu památku ráno uctila rodina a blízcí obřadem v pařížské katedrále Saint-Louis-des-Invalides. Na pozdější zádušní mši v kostele Saint-Sulpice dorazili francouzští i zahraniční politici.

Na velvyslanectví v Praze, stejně jako na francouzských školách a úřadech, se ve tři odpoledne držela za Chiraka minuta ticha.

Chirac vykonával kromě prezidentské také funkce premiéra či ministra vnitra a byl starostou Paříže. Stal se také jednou z osobností, které se zasloužily o prosazení jednotné evropské měny.

Českou republiku coby prezident navštívil dvakrát. Poprvé přijel v dubnu 1997 na oficiální návštěvu, při které mu prezident Václav Havel udělil Řád Bílého lva první třídy s řádovým řetězem. Podruhé se v listopadu 2002 zúčastnil summitu Severoatlantické aliance, který mimo jiné rozhodl o pozvání Bulharska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Rumunska, Slovenska a Slovinska do NATO.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Arménský prezident Armen Sarkisjan rezignoval, vadil mu nedostatek pravomocí

Arménský prezident Armen Sarkisjan dnes oznámil, že se vzdává své funkce. Podle agentury AFP vysvětlil, že jako hlava státu nemá možnost ovlivňovat důležité otázky země v "těžkých časech". Osmašedesátiletý Sarkisjan byl prezidentem od dubna 2018.

"Prezident země nemá potřebné nástroje k tomu, aby mohl mít vliv na nejdůležitější otázky státu a národa jak v domácí, tak zahraniční politice," uvedl Sarkisjan. "Je to zcela neemotivní rozhodnutí," ujistil a vyzval k ústavní reformě, která by jeho nástupci umožnila práci za lepších podmínek.

Předloni svedla Arménie boje se sousedním Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Příměří dojednané v Moskvě znamenalo pro Arménii významné územní ztráty. V průběhu války prezident opakovaně kritizoval premiéra Nikola Pašinjana a poukazoval na to, že nebyl do jednání zahrnut.

Také v loňském roce se Sarkisjan dostával opakovaně s Pašinjanem do konfliktu. Rozdělovala je například otázka odvolání šéfa arménské armády.

Zdroj: ČTK
Další zprávy