Vážený pane docente,
pod Vašim vedením se vaše univerzita umístile někde na 550 místě ve světě. To není oslnivý úspěch, ale ani žádná kvalifikace pro vstup do Senátu. Co Vy na to ?

Vážený pane Ďuriši,
do těchto žebříčků dodává údaje asi 20 tisíc univerzit na světě. Být kolem pětistého místa znamená patřit mezi pět procent nejlepších na světě. Za úspěch ale považuji to, že se nám v posledních letech v souladu se strategickým plánem daří zlepšovat postavení univerzity ve všech významných žebříčcích, a to jako jediné z českých univerzit, ostatní většinou klesají. Také přibývá oborů na naší univerzitě, které se zlepšují v oborových dílčích žebříčcích, v humanitních i přírodních vědách se objevujeme i ve třetí stovce. Kvalifikace do Senátu to samozřejmě přímo není, ale mám na druhé straně za sebou působení v roli rektora nejrychleji se zlepšující české univerzity, a tedy zkušenost s tím, jak dosahovat cílů a neslibovat jen naprázdno.

Dobrý den, pane rektore. Souhlasíte se zdaněním církevních restitucí?

Dobrý den. Nesouhlasím. Uznávám, že provedení církevních restitucí nebylo v minulosti politicky provedeno dostatečně konsensuálně a existuje řada právních otázek, které nebyly dostatečně zodpovězeny. Ale na druhé straně není možné měnit podmínky fungování církví každých pár let jen proto, že se změnila vládní sestava. To je zcela nezodpovědné a ničí to právní jistoty. Církve jsou důležitou součástí moderní společnosti a mají v ní své nezastupitelné místo, i když se k nim aktivně hlásí jen menšina.

Není už na čase, trochu omezit invazi Slováků do Brna a do ČR ? Především je trochu přes čáru kolik je Slováků na lékařské fakultě. Ti lékaři nám budou pka chybět, protože slováci jako kočovníci utečou po vystudování do Německa a Británíe. Část se vrátí domů a my tady budem mít málo lékařů. Není alespoň na medicíně už na čase zavést nějaká omezení na počet zahraničních studentů ?

Počty slovenských studentů již v posledních letech stagnují, ale je třeba říci, že ekonomicky jsou pro město Brno i Českou republiku přínosem. Před několika lety jsme si nechali zpracovat ekonomickou analýzu, která ukazuje, že tím, že u nás utrácejí peníze svých rodičů ze Slovenska a mnozí zůstávají v České republice pracovat alespoň část své kariéry, ve výsledku přinášejí finančně více, než stojí český stát jejich studium. U lékařů je situace specifická v tom, že do Německa a Británie odcházejí zejména čeští absolventi studia, a já se jim často nedivím. Snažíme se společně s ministerstvy školství a zdravotnictví tento problém řešit, příští týden v pondělí budeme mít k této věci univerzitní tiskovou konferenci, kde představíme další návrh, který by pomohl řešit budoucí nedostatek lékařů v některých oblastech republiky.

Dobrý den pane docente. Velmi si vás cením za vaši aktivitu proti Zemanovi. Zeman svým chováním poškozuje Českou republiku. Chystáte se po zvolení senátorem vůči němu nejak více vymezit, a to třeba i demonstrativně ? Protože to co mu prochází, a to jak vede úřad Prezidenta ČR je dle mého už za hranou. A lidé a především reprezentanti, což senátor je by se mu měli postavit a ukázat mu, co si o něm myslí. Přeji hodně úspěchů.

Dobrý den. Ve sporu s prezidentem o vystoupení na univerzitě nebo o jmenování profesorů jsem vždy hájil obecné principy, pravidla či zákon proti svévoli jednotlivce, byť nadaného nejvyšším úřadem. V tom bych samozřejmě chtěl pokračovat, ale nevnímám to jako osobní střet. Jde o věc. Každý, kdo je zvolen do vysokého úřadu, by se měl chovat ve funkci předvídatelně a své osobní sklony ovládat s ohledem na ty, které zastupuje, i když jej třeba nevolili.

Díky za přání!

Dobrý den, pane Beku,

moc Vám děkuji, že jste se rozhodl do toho jít a kandidujete do Senátu. Naše politika lidi jako vy potřebuje! Važím si i toho, že jste se nenechal přesvědčit koblihou a spolupracujete s demokratickými stranami.

Chtěla bych se Vás zeptat ohledně programu. Chcete podporovat zájmy jižní Moravy a Brna. Z pozice senátora to asi nebude nic jednoduchého. Můžete prosím říct, jak chcete tento bod Vašeho programu naplňovat?
Děkuji, Jana

Dobrý den. Působím 14 let ve vedení největší brněnské univerzity, z toho posledních sedm let jako rektor. Za tu dobu jsem měl možnost spolupracovat s řadou aktérů z našeho regionu: politiků, podnikatelů, zástupců veřejnosti. Jižní Morava má v tomto typu formální i neformální spolupráce napříč sektory velkou tradici. I když máme na řadu věcí rozdílné názory, umíme společně hájit naše společné zájmy. Bez takové nadstranické spolupráce bychom nemohli v Brně například vybudovat Univerzitní kampus nebo vědecké centrum Středoevropský technologický institut. Chtěl bych v této tradici pokračovat a prosazovat společně například investice do dopravní infrastruktury Jihomoravského kraje, kterou v současném stavu považuji za největší brzdu ekonomického a společenského rozvoje regionu.

Dobrý den.

Prosím o Váš názor, zda-li je normální, že máme premiéra, který je cizinec, trestně stíhaný, pravděpodobně v obrovském střetu zájmu, stále evidovaný jako agent StB apod. Co to vypovídá o úrovni národa, který dává podporu někomu takovému.

Dobrý den. Cizinec původem mi nevadí, ostatní normální není. Ale o národě to nevypovídá nic, jen o názoru části voličů. Když hnutí ANO volí 30 procent voličů z 60 procent oprávněných, kteří přišli k volbám, je to názor 18 procent oprávněných voličů. Já opatrně používám kolektivní pojmy jako národ, protože každý jsme zodpovědní za své jednání a rozhodujeme se především jako jednotlivci.

Dobrý den. Cizinec původem mi nevadí, ostatní normální není. Ale o národě to nevypovídá nic, jen o názoru části voličů. Když hnutí ANO volí 30 procent voličů z 60 procent oprávněných, kteří přišli k volbám, je to názor 18 procent oprávněných voličů. Já opatrně používám kolektivní pojmy jako národ, protože každý jsme zodpovědní za své jednání a rozhodujeme se především jako jednotlivci.

Vážený pane docente,
co si myslíte o zasahování politiky do médií. Není Váš protikandidát Jaromír Ostrý ve střetu zájmů?

Vážená paní Trunečková,
podle mého přesvědčení je střet zájmů ředitele veřejnoprávního rozhlasu, který kandiduje ve volbách, zcela za hranou. Úkolem regionálního rozhlasu je totiž informovat o dění v regionu včetně všech místních událostí, které se v době komunálních a senátních voleb stávají politicky citlivými. Z tohoto hlediska ztrácí Český rozhlas Brno důvěryhodnost a nezávislost a vystavuje celé volby v regionu podezření, zda jsou regulérní. Právě v nezávislosti je přitom role veřejnoprávních médií jedinečná.

Dobrý den, proč jste vstupoval vlastně rok před revolucí do KSČ. A prý jste byl svazáckým funkcionářem, je to pravda?

Dobrý den. Ano, byl jsem před rokem 1989 krátce členem fakultního výboru SSM na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy se zodpovědností za organizaci Studentské vědecké odborné soutěže, což byla věc zcela nepolitická. Pokud jde o kandidaturu do strany, v roce 1987 jsem přistoupil na kompromis, za který jsem si pak uložil dlouhou karanténu. Po „magisterském“ studiu hudební vědy v Brně jsem chtěl pokračovat ve studiu. Počet míst byl striktně regulován a v mém oboru nešlo pokračovat v Brně, nebylo tam přiděleno žádné místo. Kromě brněnské univerzity můj obor fungoval ještě v Akademii věd v Praze, ale tam byl zástupcem ředitele ústavu můj otec a já nechtěl být na jeho pracovišti. Vždy jsem si jako student zakládal na tom, že za mě mluví výsledky, ne rodinné vazby. Poslední možností byla Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, tehdejší vedoucí katedry ovšem trvala na tom, že přijme jen straníky. Nakonec jsem se tehdy rozhodl „upsat ďáblu“ a stal se v roce 1988 kandidátem členství ve straně, abych pokračoval ve studiu. 17. listopadu 1989 jsem se zúčastnil demonstrace na Národní třídě, o dva dny později spoluzakládal stávkový výbor na fakultě a radoval se z toho, že podobné kádrové podmínky pro studium už snad u nás nikdy platit nebudou. Nezískal jsem tím tehdy žádnou finanční nebo kariérní výhodu, jen jsem se mohl dál věnovat studiu svého oboru.

Dobrý den, co si představujete pod tou důstojnou péčí o seniory? Jak chcete něco takového ze senátu prosadit?

Dobrý den. Jsem přesvědčen, že současný systém je přetížený a nestačí zvládat problém spojený se stárnutím populace. Chtěl bych navrhnout jako dílčí řešení zapojení zaměstnavatelů do systému podobným způsobem, jako tomu bylo v případě nedostatečné kapacity mateřských školek. Zaměstnanecké benefity by mohly kromě stravenek či poukázek na plavání zahrnovat také příspěvky na sociální péči o bývalé zaměstnance v důchodu. Velcí zaměstnavatelé by také mohli zřizovat pro bývalé zaměstnance vlastní domovy pro seniory s různými typy služeb.

Jak chcete v Senátu reálně něco prosadit jako nezávislý, osamělý senátor?

Pokud bych byl zvolen, tak nebudu osamělým senátorem. Kandiduji s podporu koalice, jež má v senátu významné zastoupení a stal bych se podle koaliční dohody členem senátorského klubu STAN. Ale i tak vím, že legislativní možnosti senátorů jsou omezené. Proto jsem se dohodl s poslaneckým klubem STAN o tom, že bych pracoval na některých legislativních iniciativách společně s poslanci a návrhy bychom pak předkládali přes Poslaneckou sněmovnu, což je mnohem rychlejší a má větší šanci na prosazení.

Když tak hájíte naše členství v EU, tak řekněte proč? Co z toho máme kromě spousty zbytečných úředníků a nesmyslných projektů?

Kolem Evropské unie koluje spousta klišé a zjednodušených černobílých tvrzení. Mám z působení ve vedení univerzity rozsáhlou osobní zkušenost s četnými jednáními s úředníky i komisaři a vždy jsem se setkal s výrazně vyšší mírou odborné kompetence i lidské slušnosti, než je průměr českých ministerstev. A díky evropským fondům jsme mohli vybudovat vzdělávací a výzkumnou infrastrukturu, kterou Brnu závidí na univerzitách po celé Evropě. Slouží dobře našim studentům a přes výsledky výzkumu například našim nemocnicím a celému regionu. Tím samozřejmě nehájím četná golfová hřiště a spoustu rozhleden, ale do Brna přišlo více než 20 miliard korun do projektů, které jsou velmi užitečné. Za největší přínos Evropské unie však považuji to, že přispívá k překonání staletých národnostních konfliktů, například německo-francouzské vztahy jsou dnes nesrovnatelné s rokem 1939. A také česko-německé vztahy. Považuji se za Moravana, Čecha a Evropana, proto podporuji evropskou spolupráci.

Děkuji mnohokrát za otázky všem tazatelům a čtenářům za laskavou pozornost.

Co si představujete pod zasazením o otevřenost vzdělávacího systému? Nestuduje dnes už každý druhý a často zcela zbytečné/nepraktické obory?

Bohužel i nejnovější statistiky ukazují, že se sice u nás podařilo zvýšit počty studujících na vysokých školách, takže podíl studujících dosáhl obvyklé úrovně vyspělých zemí, ale oproti mnoha ostatním zemím zaostáváme v tom, jak se daří dostávat na vysoké školy i děti z rodin, v nichž nikdo z rodičů vysokoškolákem není. Dokonce se situace od roku 2006 zhoršuje a sociální a geografické bariéry v přístupu ke vzdělání se zvyšují. Musíme najít cestu k otevřenému a flexibilnějšímu systému, který by umožňoval nadaným dětem z jakéhokoliv sociální prostředí pokračovat ve studiu.

A pokud jde o “nepraktické” obory, je třeba říci, že v posledních deseti letech neměli absolventi vysokých škol žádný problém s nezaměstnaností (ani v době ekonomické krize) a vydělávají také výrazně více než ti, kdo mají jen střední vzdělání. A koneckonců vzdělání neslouží jen praktické přípravě na profesi, jsou i lidé, kteří studují pro jiné důvody ony údajně “nepraktické” obory. A to i v zemích, kde je vysoké školné. Prostě se chtějí vzdělávat.

Vážený pane docente,
dle Vašeho výroku lze ve svobodných volbách ztratit svobodu,
Prosím o Váš komentář k nedávným výrokům:
- KSCM je stranou demokratickou a to proto, jelikož získala přece mandát v demokratických volbach. (?)
- Mohu v obráceném gardu, použitím stejné logiky, považovat takoveto volby za nedemokratické, aniž bych se pletl?

Vážený pane Sochore,
V demokratických volbách může dokonce vyhrát i zcela nedemokratická strana, jakou byla NSDAP. A demokratičnost voleb samotných nezávisí na tom, kdo v nich vyhraje, ale na tom, zda probíhá férová politická soutěž, zda se nemanipuluje médii nebo nebrání některým voličským skupinám ve vyjádření jejich vůle administrativními překážkami nebo podvody s hlasy.

Dobrý den, pane docente,

1) řekl jste, jak říká článek (Vaše tehdejší slova si již nevybavím přesně) "S hnutím ANO se navíc politicky neshodnu ...". Můžete rozvést oblasti, témata a hodnoty v kterých tomu tak je?

2) Obdobně, máte i téma, kde se s ANO shodnete?
Děkuji za odpověď.

Dobrý den.

1. Můj rozpor s hnutím ANO je především programový. Hnutí ANO považuji za politickou součást skupiny firem Agrofert. Ta nabízí české veřejnosti jakousi celonárodní zvrácenou karikaturu meziválečného Baťova Zlína, v němž byl také starosta současně šéfem a majitelem téměř všeho. Jenže tenkrát, když Vám Baťův Zlín nevyhovoval, mohli jste jít do jiného města kousek dál. Dnes v celostátním měřítku nabízí Agrofert uspořádání, v němž je šéf premiérem a jeho firmy vlastní pole, která hnojí vlastními hnojivy, pečou z obilí chleba nebo vykrmí prasata a kuřata, kterými pak zásobují obyvatelstvo, které po práci zabaví vlastními televizními a rozhlasovými stanicemi a tiskovinami, a pokud chcete, pomohou vám i s početím dětí na reprodukčních klinikách. V případě hnutí ANO prostě nesouhlasím s propojováním ekonomické, politické a mediální moci, která dnes zahrnuje i veřejnoprávní média, jinak by v Brně do Senátu nemohl kandidovat ředitel Českého rozhlasu Brno a Zlín. A aby se tento model kompletní péče o zákazníky/občany mohl dále rozšiřovat, potřebuje ANO manažerským způsobem řídit stát, zbavit se nepohodlného systému vyvažování moci, zrušit Senát a “zrychlit” politické rozhodování tím, že se koncentruje moc i kapitál.

2. Nepochybně se najde řada témat, která považuje hnutí ANO, ale i jiné strany a třeba já za důležitá. Je to jistě například lepší dopravní infrastruktura nebo důchodový systém. Jen se obávám, že hnutí ANO nemá dost schopných lidí, aby i dobrá témata řešilo, vždyť už vládne v České republice pátým rokem a hmatatelný pokrok je velmi malý. Potíže premiéra s hledáním ministrů, kteří by poctivě získali vzdělání, to ukázaly jasně. Ale dokážu věcně spolupracovat i s jednotlivými politiky z hnutí, byť názorově blíž mám zejména k řadě již bývalých politiků za ANO, jako jsou Jiří Zlatuška nebo Pavel Telička. A profesionálně si vážím ministra školství Roberta Plagy nebo brněnského primátora Petra Vokřála, který prokázal i odvahu jít proti zažitým stereotypům a zasloužil se zcela obdivuhodně o česko-německé smíření.

Pane docente, proč kandidujete v Brně, když trvale žijete na Hodonínsku.Nemáte pocit, že demokratické je kandidovat tam, kde člověk trvale žije. Nebo by vám přišlo normální, kdyby za Brno kandidoval člověk žijící třeba v Chlumci nad Cidlinou. Děkuji a mnoho úspěchů.

Dvacet let pracuji na Masarykově univerzitě v Brně, dlouho jsem dojížděl do práce denně z Dambořic, posledních sedm let jsem měl v Brně přechodné pronajaté bydlení a od podzimu minulého roku žiji v Brně stále, teď již včetně trvalého pobytu. Takže moje vazba k volebnímu obvodu je zcela jasná a dlouhodobá. Na druhé straně jsme měli i skvělé senátory, kteří zastupovali obvody, v nichž trvale nežili, například Petr Pithart. Neviděl bych v tom nic nedemokratického. Je to rozhodnutí voličů o tom, kdo bude nejlépe zastupovat jejich zájmy.

Děkuji za přání!