Prakticky všechny strany mají v programech hesla o podpoře školství, jak je strašně důležité. Ale učitele nikdo nepodporuje. Minulá vláda jim sice slíbila razantní zvýšení platů, k tomu ale, jak ví každá kantorka či kantor, nedošlo. Ve školách sice zvedli základ, ale jiné složky platu zase ořezali a nula od nuly pošla. Polepšily si jen nastupující učitelky. Zvýšení nástupního platu mělo do škol vrhnout davy mužů; příliv se nekoná.
Učitelé jsou podhodnoceni. Nejen to. O profesích, které sám nevykonává, český člověk rád tvrdí, že se flákají, že jsou to nemakačenkové. Jako takový typický lehkoživka je u nás vnímán „úředník". Ten je na tom naprosto nejhůř, představuje jakousi celostátní tasemnici. Další se závistí zmiňovaná profese je učitel. Ne že by byl vnímán přímo jako flink, ale obecně se soudí, že má „pohodičku", domů mizí v jednu po obědě, prázdnin má jak pánbůh, ve škole si jen „hraje s dětmi" a chtěl by pořád víc peněz.
Slavná klišé o učitelích
Když jsem psal text k začátku školního roku, dostal jsem hodně mailů, které tento „zasvěcený postoj" stvrzovaly. Nedávno jsem narazil na německou studii, jež zkoumala vytíženost německých učitelů. V Severním Porýní - Vestfálsku ji vypracovali profesoři Uwe Schaarschmidt a Bernhard Sieland s projektovou skupinou QuAGiS (Qualität von Arbeit und Gesundheit in der Schule, Kvalita práce a zdraví ve škole). Zkoumali pracovní dobu a také vytížení učitelek a učitelů. Později byl pro informační server WDR natočen i krátký film Klišé o učitelích (k vidění zde), který výzkum velmi stručně shrnuje. Dá se bez problémů aplikovat i na naše kantory.
Skupina QuAGiS zkoumala tři nejrozšířenější německá klišé o učitelích: mají hodně volna a krátkou pracovní dobu, berou moc peněz. Když člověk video zhlédne, vidí, že pohled na „výhody kantorů" je v Německu velmi podobný pohledu u nás. S jedním zásadním rozdílem - němečtí učitelé jsou oproti českým nesrovnatelně lépe placeni.
První zkoumané klišé: prázdniny. Učitelé, myslí si jak Němci, tak mnozí místní lidé, mají spoustu volna, mnohem víc než běžný zaměstnanec. Skupina QuAGiS spočítala přesně volné dny učitelů v Německu: 2 týdny na podzim (u nás 2 dny), 14 dní Vánoce (u nás také), 2 týdny Velikonoce (u nás 1 den, ale máme navíc 1 týden jarních prázdnin) a dále 6 týdnů letní prázdniny (u nás 8 týdnů). V Německu výzkumníkům vyšlo, že učitelé mají - ovšem včetně sobot a nedělí - 84 dní volna. Bez víkendů to dělá 53 volných dní.
Od nich odečetli dalších 15 dní; zjistili totiž, že kantoři ve volnu opravují školní písemky a dělají přípravy na hodiny výuky. Dále ověřili, že učitelé posledních 5 dnů letních prázdnin tráví ve škole a ve svém volnu se v průměru 3 dny vzdělávají. Odtud jim vyšlo, že německý učitel má suma sumárum 30 dní volna - jako jiní státní zaměstnanci. Podobné je to, s nevelkými odlišnostmi, i u nás.
2800 eur - start kantora v Německu
Úplně jinde jsou německé platy ve školách. U sousedů mají za to, že učitel je placen královsky („žije si prima"). Má svůj dům, auto, dovolenou, vše získá lehce. „Učitelé vydělávají až příliš mnoho peněz," míní Němci. To v Česku neplatí. Výzkum ukázal platy německých kantorů. Na základce začínají s 2800 eury. (Přepočteme-li euro za 25 korun, má v Německu začínající kantor 70 tisíc korun; u nás 20 tisíc hrubého). Na gymnáziích berou až 4700 eur (necelých 120 tisíc korun). Pokud dělají ve škole další úkoly, mohou brát až 5300 eur. Vedení školy má mzdu okolo 6000 eur.
Německé platy jsou pro české učitele šokující. Ještě víc než tam berou učitelé v Koreji, Švýcarsku a Lucemburku. V zemích, kde je učitel dobře placen, má jeho profese váhu. V Lucembursku a ve Švýcarech je kantor vysoce prestižní zaměstnání. U nás nikoli.
Třetí zkoumané klišé - učitel má krátkou pracovní dobu, do školy přijde v 8 ráno a po 1 už mu začíná zábava. Skupina QuAGiS zjistila, že kantor ovšem učí jen jednu třetinu času, který ve skutečnosti stráví s prací. K odučeným hodinám nutno přičíst přípravy, vyhodnocení hodin, dozory, kontakt s rodiči, schůze, velké konference, kde se dohadují klíčové školní události nebo známky, konzultace s kolegy (jak o výuce, tak o projektech a nejrůznějších školních akcích), úkoly třídního učitele atd.
Profesoři Uwe Schaarschmidt a Bernhard Sieland zjistili, že se učitel své práci věnuje pondělí až pátek 10 hodin denně, v sobotu 3,2 a v neděli 3,6 hodiny. Celkem 56,8 hodiny týdně. Samozřejmě se tu bavíme o lidech, kteří dělají svědomitě svoji práci, neflákají ji. Flákači se najdou samozřejmě jak v Německu, tak i u nás.
Stres a syndrom vyhoření
Podle výzkumu skupiny QuAGiS se 60 procent kantorů cítí silně stresováno a jedna třetina zažívá syndrom vyhoření. Opakuji: v Německu, kde je jejich postavení nebetyčně lepší než u nás. Můžeme odhadnout, že stres a vyhoření bude v Česku, kde je kantořina značně podceňované zaměstnání, minimálně na stejně vysoké úrovni. Spíš na vyšší. Mnoho kantorů učí hodiny navíc (soukromě nebo ve škole), aby uživili rodinu, další mají ze stejných, existenčních důvodů vedlejší zaměstnání.
Zjišťoval jsem, co dělá „navíc" česká kantorka na jedné základní jazykové škole. Hodně věcí. Vypracovává a přepracovává Školní vzdělávací program podle instrukcí ministerstva školství. Zdarma. Vede a doplňuje údaje o žácích v počítačovém programu Bakaláři. Tiskne vysvědčení a dvakrát ročně píše podrobná hodnocení žáků. Přesazuje a zalévá květiny; na prázdniny si je kantorky odvážejí domů, aby ve škole neuschly.
O přestávkách má dozory na chodbě a vodí děti na oběd, kde na ně opět dohlíží. Připravuje a uskutečňuje školní projekty, výjezdy. Jezdí s dětmi na hory, na školy v přírodě a na zahraniční výjezdy. To obnáší (samo sebou opět zdarma) sehnání ubytování, objednání autobusu, kalkulování akce, vybírání peněz, vyúčtování a vyhodnocení. Učitel tedy slouží i jako levná cestovní kancelář.
Píše žádosti o granty. Pokud škola grant získá, pak učitelka musí celou akci vést a vyúčtovat. Píše průběžné a závěrečné zprávy. Dál: třídní schůzky a schůzky s rodiči v konzultačních hodinách. Týdenní porady, čtvrtletní konference, předmětové komise, kde se scházejí učitelé stejného předmětu a diskutují spolu.
Přípravy na hodiny, opravy prací, kopírování pracovních listů, vypracovávání prezentací na počítači či na interaktivní tabuli. Dodává texty na školní web. Pracuje jako školní fotograf. Píše do školního zpravodaje. Vyplňuje statistiky pro ministerstvo školství. Připravuje s kolegyněmi školní divadla, akce, prezentace. Pořádá olympiády a jiné soutěže, poté je vyhodnocuje. Denně si mailuje s rodiči, nemocným dětem posílá mailem úkoly.
Za těžkého makače, dříče je u nás považován horník. Tuto profesi si netroufne zpochybňovat nikdo. To by narazil. Ale kantor, který denně fárá do třídy, se nadře minimálně stejně. Za podstatně méně peněz.
