Po ministerstvu školství požadují, aby odstoupilo od záměru omezit současný počet asistentů pedagoga ve třídách a umožnit otevření škol pro lehce mentálně postižené i dětem bez tohoto druhu handicapu.
Nová úprava vyhlášky by podle úřadu měla vést k finančním úsporám, snížení administrativní zátěže škol a pedagogických poraden či k posílení sociálního začleňování handicapovaných dětí. Platit by mohla od 1. března. Počítá mimo jiné s tím, že by děti ve třídě sdílely jednoho asistenta pedagoga. Dosud tam vedle učitele mohou být asistenti tři.
Návrh rovněž vypouští článek o přednostním vzdělávání dětí v běžných školách. Podle ministerstva školství je toto ustanovení i ve školském zákoně, a jeho odstranění ve vyhlášce tak princip inkluzivního vzdělávání neohrozí.
S tím nesouhlasí ministerstvo zahraničních věcí. Navrhované změny jsou podle něj v rozporu se závazky ČR, které vyplývají z Úmluvy o právech dítěte a Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. Navíc mohou mít negativní dopad i na plnění rozsudku Evropského soudu pro lidská práva k diskriminaci romských dětí v českém vzdělávacím systému, uvedlo.
Návrh podle něj princip inkluze relativizuje, když se v odůvodnění odkazuje na negativní názor "velké části veřejnosti". Úřad se domnívá, že by se ve vyhlášce neměl měnit povolený počet asistentů pedagoga ve třídě, ani by se neměla prodlužovat maximální dvouletá lhůta pro přezkoumání vhodnosti zařazení žáka do speciální školy.
Podobné výhrady mají ministerstvo spravedlnosti, ministerstvo práce a sociálních věcí a úřad vlády. Vadí jim, že by do speciálních škol mohly nově chodit děti s různými druhy handicapu. Podle ministerstva spravedlnosti by to vedlo k tomu, že by se tam častěji než dosud vzdělávaly děti s diagnózou lehkého mentálního postižení, která se v nepřiměřeném podílu vyskytuje u Romů.
Podle údajů ministerstva školství tvořily romské děti loni 29,5 procenta žáků škol pro lehce mentálně postižené, zatímco v běžných školách činí jejich podíl 3,6 procenta všech dětí.
Předložená úprava by navíc podle ministerstva spravedlnosti umožnila, aby se ve školách pro lehce mentálně postižené vzdělávaly i děti bez tohoto handicapu. Podle důvodové zprávy návrhu se mají otevřít třeba pro děti se závažnými poruchami učení nebo se závažnými poruchami chování.
Ředitel odboru předškolního, základního, základního uměleckého a speciálního vzdělávání na ministerstvu školství Jaroslav Faltýn nicméně již dříve sdělil, že do třídy pro mentálně postižené by mohli nadále chodit jen žáci s daným handicapem.
Vyhláška o společném vzdělávání dětí ve školách platí od září 2016 a mimo jiné reagovala na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. V roce 2007 odsoudil Česko za to, že přeřazením několika romských dětí do takzvaných zvláštních škol porušila jejich právo na vzdělávání a diskriminovala je. Po verdiktu se Česko zavázalo, že dosavadní praxi změní. Ministerstvo školství proto každoročně vládě předkládá zprávu o pokroku a plnění opatření. Informace resort pravidelně zasílá i Radě Evropy.
Vyhláška se už dříve upravovala dvakrát - jednou loni v létě a potom na přelomu loňského a letošního roku. K současnému návrhu změn se kladně vyjádřila Asociace speciálních pedagogů ČR, která patří dlouhodobě ke kritikům současného nastavení inkluze. Podle ní vychází předloha z poznatků pedagogické a psychologické praxe a z velké části vystihuje potřebné změny ve vzdělávání handicapovaných žáků.
Podle ministerstva financí ovšem není zcela jasné, zda novela povede k úsporám, či naopak. Požaduje proto záruky, že změny nevyvolají další požadavky na státní rozpočet.
