Praha - Vítězem druhého kola se stává kandidát, který má podporu nejlepšího ze soupeřů, kteří vypadli v prvním kole. Ukazují to zahraniční zkušenosti z prezidentských voleb.
Karla Schwarzenberga ve druhém kole prezidentské volby otevřeně podporují Zuzana Roithová a Přemysl Sobotka. Tito kandidáti však dohromady získali v prvním kole necelých sedm procent.
Miloš Zeman má podporu vedení ČSSD v čele s předsedou Bohuslavem Sobotkou, nemůže však spoléhat, že mu dá hlas všech šestnáct procent voličů, kteří si vybrali sociálnědemokratického kandidáta Jiřího Dienstbiera. Sám Dienstbier totiž svým příznivcům vzkázal: "Pro mě není ideální ani jeden z kandidátů."
Zeman tedy může počítat jen s částí hlasů od čtvrtého kandidáta v řadě.
Doporučení předsedy KSČM Vojtěcha Filipa, ať komunisté volí Zemana, je spíše výzvou, aby se členové jeho strany dostavili i k druhému kolu voleb. Výsledky z "komunistických" obcí dokazují, že přednost Zemanovi dávali už o uplynulém víkendu.
Táňa Fischerová se již nechala slyšet, že v druhém kole nepodpoří žádného z kandidátů.
Čeká se proto na vyjádření třetího a pátého v pořadí. "Bezprostředně teď nikoho doporučovat nebudu," uvedl Jan Fischer. Na správný okamžik počká i Vladimír Franz, pokud vůbec dá někomu z finalistů přednost.
Jak vyhráli d'Estaing, Mitterand a Chirac
Zkušenosti z Francie, Polska a Slovenska, kde se také konají dvoukolové prezidentské volby, ukazují, jak důležitá je podpora od kandidátů, kteří vypadli v prvním kole.
Drama volebního víkendu obrazem: Byli jsme v zákulisí štábů
Pravidlo neplatí pouze v případech, kdy má jeden z kandidátů po prvním kole příliš velký náskok, případně pokud postoupí extremista, proti kterému se ve druhém kole spojí všichni ostatní.
Socialista Francois Mitterand vyhrál první kolo francouzských voleb v roce 1974 s náskokem 11 procent před kandidátem pravice Valérym Giscard d'Estaingem. Ve finále však těsně prohrál, protože třetí místo v prvním kole získal s patnácti procenty další pravičák Jacques Chaban-Delmas.
Jako v zrcadle se situace opakovala o sedm let později, když zvítězil Mitterand díky hlasům od komunisty Georgese Marchaise a Brice Lalonda ze strany Zelených.
Stejně zvrátil výsledek prvního kola konzervativní Jacques Chirac proti Lionelu Jospinovi v roce 2002. Představitel radikální levice Mélenchon a středový liberál Bayrou rozhodli, že loňské volby vyhrál socialista Francois Hollande.
Zásluhou poražených z prvního kola se stal v roce 2004 slovenským prezidentem Ivan Gašparovič, o rok později ho v Polsku napodobil Lech Kaczyński.
Zmíněné pravidlo bude v Česku platit tím spíše, že Zeman a Schwarzenberg měli v prvním kole zhruba stejnou podporu. Přitom získali v prvním kole méně hlasů, než bývá při přímé prezidentské volbě ve světě zvykem.
Levicový Zeman
Na francouzský scénář, podle kterého o prezidentovi rozhoduje souboj levice a pravice, spoléhá Miloš Zeman.
Prohlásil se za kandidáta opoziční levice a věří, že druhé kolo prezidentské volby skončí levicovým triumfem jako podzimní krajské volby.
Naopak Schwarzenberg sází na slovenský a polský scénář z let 2004, resp. 2005, kde o pravici a levici nešlo.
Na Slovensku podpořili poražení pravicoví kandidáti představitele umírněné levice Gašparoviče proti levicovému populistovi Vladimíru Mečiarovi. V Polsku vyhrál v duelu pravicových kandidátů Kaczyński zásluhou kolegy z vládní koalice, pravicového populisty Andrzeje Leppera.
Schwarzenbergova budoucnost
Také Schwarzenberg tvrdí, že nejde o levici a pravici. Slibuje změnu proti vládní praxi, kterou před patnácti lety nastolily "opoziční smlouvou" Zemanova ČSSD a Klausova ODS. Případný prezident Schwarzenberg zajistí, že vláda nebude napříště sloužit neprůhledným ekonomickým skupinám.
Může tak získat podporu Franze, který kampaň postavil na odmítání "establishmentu", tedy státní správy, a získal podporu mladé generace.
Těžko ovšem přesvědčí Fischera, který byl v letech 2009 a 2010 premiérem díky podpoře opozičněsmluvních stran ODS a ČSSD a předním představitelem establishmentu.
Zemanův soupeř může spoléhat, že k němu automaticky přejdou pravicově smýšlející Fischerovi voliči. O tom, že mnozí příznivci pravice dali přednost liberálovi Fischerovi, je přesvědčen například současný předseda ODS Petr Nečas.
Na druhé straně může Schwarzenberg ztratit většinu šancí, pokud se Fischer vysloví přímo pro Zemana.
