"Summit NATO vyšle jasný signál o transatlantické jednotě a soudržnosti sdílený na obou březích Atlantiku. To s sebou nese i rozhodnutí o posílení politické dimenze NATO a konzultací mezi spojenci k bezpečnostním tématům," řekl Aktuálně.cz k nadcházejícímu vrcholnému jednání NATO český velvyslanec při alianci Jakub Landovský.
Výprava vedená prezidentem Milošem Zemanem dále zahrnuje podle informací Aktuálně.cz ministra obrany Lubomíra Metnara, ministra zahraničí Jakuba Kulhánka, náměstka resortu zahraničí pro bezpečnost Martina Povejšila, náměstka obrany pro obrannou politiku Jana Havránka a vedoucího zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolfa Jindráka.
"Jednání se zaměří primárně na téma rostoucího mezinárodního geopolitického zápolení a posilování autoritářských režimů, především Číny a Ruska, coby zásadní a dlouhodobé výzvy pro transatlantické společenství," stojí v materiálu k summitu, který schválila Babišova vláda na své poslední schůzi a jejž má Aktuálně.cz k dispozici.
Dvouapůlhodinový summit
Dvouapůlhodinový summit zahájí generální tajemník aliance Jens Stoltenberg, následně promluví americký prezident Joe Biden. Z třicetičlenné sestavy hlav států by se měl prezident Zeman dostat ke slovu přibližně v půli jednání. Pořadí při vystoupení vychází u jednotlivých představitelů z velikosti státu, jeho významu a hlavně podílu jeho výdajů na obranu vůči HDP.
Kabinet pro mandát delegace určil tři témata. Do značné míry vycházejí z toho, jaký je program summitu. Prvním z nich je strategie NATO do roku 2030 a český podíl na ní. Aliance zadá vypracování koncepce, jež stanoví politické priority na dalších 10 let. Dále jsou to otázky Ruska a Číny. Podle vládního materiálu ctí Česko pohled NATO, že účinné vymezení se vůči oběma mocnostem je jedním z hlavních úkolů aliance.
"Z hlediska ČR je žádoucí potvrdit primát zajišťování kolektivní obrany a odstrašení jako hlavní úkol a odpovědnost NATO, který je zároveň primárním a nadále relevantním smyslem existence Severoatlantické aliance. ČR se ztotožňuje se záměrem posílit a rozšířit transatlantické politické konzultace a společné postupy v záležitostech spojených s individuální a kolektivní bezpečností," stojí v dokumentu.
Podle informací Aktuálně.cz by měl prezident Zeman promluvit především k prvnímu tématu. Je připravený zmínit coby jednu z priorit aliance boj proti terorismu nebo potřebu její podpory vládám v Iráku a v Afghánistánu. Zeman s nelibostí přijal rozhodnutí prezidenta Bidena o stažení amerických jednotek z Afghánistánu stejně jako plánovaný odchod aliančních útvarů. Také o tom se bude na summitu hovořit.
Tři až pět minut pro Zemana
"Dalšími body budou vývoj v euro-amerických vztazích a problematika vztahu NATO-EU. Pro Česko bude významná také diskuse o nových přelomových, disruptivních (ničivých - pozn. aut.) technologiích. Spojenci by měli rozhodnout o vytvoření testovacích center pro nové technologie, debatujeme také možnosti vytvoření fondu na podporu rozvoje těchto technologií," sdělil Aktuálně.cz náměstek z obrany Jan Havránek.
Se záměrem členských států ke zrychlení obranných inovací, aby si NATO udrželo technologickou převahu, český prezident souzní. Aliance tím chce reagovat na snahu Číny. Říše středu avizovala, že do roku 2049 hodlá vybudovat technologicky nejvyspělejší ozbrojené síly na světě. "Důležité je, aby si aliance zachovala technologickou dominanci," podotkl Havránek, který býval poradcem generálního tajemníka NATO.
Česká delegace podle informací Aktuálně.cz nepředpokládá, že by se měl Zeman vyjádřit k Rusku a Číně. Nicméně obsah jeho proslovu, jenž by se měl pohybovat v rámci tří až pěti minut, má v plné moci prezident. Ze summitu by mělo v souvislosti s Ruskem vzejít jedno z klíčových usnesení. Aliance považuje svůj vztah s Ruskou federací za základ bezpečnosti v Evropě.
"NATO by proto mělo na summitu potvrdit (…) posilování účinné a věrohodné kolektivní obranyschopnosti a odstrašení vůči Ruské federaci a zároveň soustavné snahy o prevenci vzniku konfliktu, vybudování alespoň elementární míry vzájemné důvěry a nalézání oblastí společného zájmu v politické a diplomatické oblasti," stojí ve vládním materiálu s tím, že by aliance neměla slevit z témat ruské agrese na východě Ukrajiny a ruských hybridních útoků.
Spojenectví Ruska a Číny jako hrozba
NATO v Číně hrozbu vojenské konfrontace nevidí. Ostře však vnímá její globální ambice, které vzhledem k její pro Západ nepřijatelné organizaci společnosti mohou představovat riziko. Za hlavní hrozbu považuje NATO případný vznik spojenectví Číny a Ruska. Česko se v souvislosti s budováním odolností vůči nežádoucímu vlivu Číny opírá o strategii proti hybridním hrozbám a zákon o ochraně investic.
"Považujeme za žádoucí dávat náš zájem o cílený dialog Číně najevo. Normativní konstantou nicméně samozřejmě zůstává respekt k pravidlům, respektive mezinárodnímu pořádku na nich založenému. V zájmu ČR je také paralelní podpora spolupráce s tzv. asijskými partnery (Austrálie, Japonsko, Korejská republika, Nový Zéland), např. v otázkách Indo-Pacifiku a rovněž prohlubování kooperace EU-NATO," píše kabinet.
Pondělní summit NATO je prvním od prosince 2019, kdy se konal v Londýně. Jeho atmosféru tehdy poznamenal předcházející výrok francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, podle něhož byla aliance ve stavu klinické smrti. Reagoval tím na jednostranný vpád člena aliance Turecka do Sýrie nebo nepřátelská slova tehdejšího prezidenta USA Donalda Trumpa vůči NATO. Proto je pro letošní summit zásadní stvrdit alianční jednotu.
