"Hasiči sršně otrávili speciálním plynem, už jsou zahubení. Teď sháníme větší pytel nebo plachtu a hnízdo sundáme. Pak budeme spolu s odborníky ze Západočeského muzea zjišťovat, kolik jich tam bylo, kolik královen a další. Hnízdo je o něco větší než lidská hlava," řekl Zdeněk Myslík z plzeňské pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK). Podle něj v něm určitě hnízdily tisíce sršní. Bylo zhruba kilometr od prvního nálezu, což bylo v ulici Nade Mží v Předních Skvrňanech směrem k zahrádkářské kolonii, kde se sršně krmily nektarem na pámelníku. Ochránci přírody je pak spolu s pracovníky muzea a veřejností vytrasovali.
Hnízdo bylo na stromě v prudkém svahu u železniční trati na Domažlice ve výšce zhruba 15 metrů. Hasičům nejdříve automobilový žebřík do koruny nedosáhl. "Poté tam zajeli z druhé strany a pak už tam vylezl hasič v bílé bezpečnostní kombinéze a postříkal hnízdo jedem," reportér ČTK. Ke zvažovaném poražení stromu nakonec hasiči nemuseli přistoupit.
Další hnízdo už by podle přírodovědců v oblasti být nemělo. Sršeň zřejmě přivezl do Plzně kamion, protože objevené hnízdo je poblíž dálnice. Invazní druhy se šíří podél kolejí a dálnic, uvedl Myslík. Ochránci přírody se shodli na tom, že zřejmě někde ve Španělsku, kde je tohoto hmyzu hodně, se chytila sršní královna pod plachtu nákladu, třeba s pomeranči, které vezl dopravce do obchodů ve střední Evropě.
Ochránci přírody budou nicméně okolí hnízda dál sledovat, aby se utvrdili, že se zásah podařil a nevyskytují se tam další sršně, uvedl Tomáš Görner z AOPK. "Odstraněné hnízdo chceme analyzovat, abychom získali představu o tom, jak se tento invazní druh v podmínkách České republiky chová. To může být velmi cenné při řešení případných dalších problémů s těmito nezvanými hosty," doplnil.
Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že při likvidaci hnízda se poprvé využil takzvaný plán eradikace pro sršeň asijskou, který má zamezit nebo alespoň zpomalit další šíření tohoto invazního druhu. Resort plán připravil v uplynulých měsících spolu s odborníky z Botanického ústavu Akademie věd ČR a Výzkumného ústavu rostlinné výroby. "Při přípravě plánu eradikace jsme vycházeli ze zkušeností v zemích, kde se již sršeň asijská vyskytuje delší dobu, jako je Francie, Španělsko, Portugalsko nebo Belgie," uvedl Jan Pergl z Botanického ústavu AV ČR.
Rychlejší a obratnější
Sršeň asijská je o něco menší a tmavší než sršeň obecná, která se v ČR vyskytuje běžně. Asijský druh je nebezpečný hlavně pro včely, které napadá v úlech. Hnízda sršně asijské mají kolovitý až hruškovitý tvar a vchod z boku. Asijská sršeň létá lépe než sršeň obecná, v letu je rychlejší a obratnější. Podle Myslíka zvětšují sršní dělnice hnízdo celou sezonu, staví ho z rozžvýkané dřevní hmoty podobné papíru.
"Na jaře se vyhrabe ze země matka z loňského roku, která někde šikovně přezimovala. Zhruba od května začnou stavět dělnice hnízdo, které se pak zvětšuje. Cílem je udělat ho co největší, aby měli co nejvíc dělnic, tedy co největší sběr potravy, uvedl.
Podle ochránců je sršeň schopná rychle se šířit, proto je důležité, aby lidé hlásili podezření na její výskyt AOPK. Hmyz byl podle ochránců před 20 lety zavlečen do Francie se zásilkou zboží z východní Asie, od té doby se šíří západní Evropou. Letos v létě ho objevili i v Maďarsku u hranic se Slovenskem. Dlouhodoběji se vyskytuje třeba v Portugalsku, Španělsku, Francii a Belgii. Z jejich dat vyplývá, že je důležité zajistit okamžitou likvidaci nalezených hnízd, aby se zabránilo rychlému šíření a trvalému usazení sršně.
VIDEO: Maskuje se, plíží, čeká. Tři roky jsem mrzl zbytečně, říká dokumentarista přírody (17.8.2023)
