V kořenech v lesní půdě si houby a bakterie vyměňují se stromy dusík za živiny. V teplejších lesích se vyskytují houby pronikající přímo do buněk kořene, zatímco chladnější oblasti svědčí houbám, které tyto buňky obklopují. Ty navíc dokážou zpomalit tempo rozkladu organické hmoty, ale vzrůstající teploty mohou jejich prostředí změnit natolik, že jej houby nemohou ovlivňovat. Nárůst emisí CO2 by tak mohl způsobit úbytek organické hmoty.
"Když pochopíme, jak stromy fungují s jinými druhy a jak se to mění v různých klimatických podmínkách, můžeme lépe předvídat dopady budoucích změn klimatu," řekl tropický ekolog z Biologického centra AV ČR Tom Fayle.
Úbytek dřevin by vedl k nárůstu obsahu uhlíku v atmosféře, jelikož by se snížilo množství hub ukládajících uhlík z atmosféry do půdy. "Je důležitá ochrana těchto posledních fragmentů lesů v rámci Evropy, protože jsou ohroženy lidskou činností," dodal spoluautor studie Miroslav Svoboda z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU.
Práce zmapovala přes 1,1 milionu lesních ploch a 28 000 druhů dřevin. "Studie zahrnula informace k 31 milionům stromů ze všech pěti lesnatých kontinentů. Tyto údaje umožnily objevit vazby, které nemohly být v globálním měřítku dříve ověřeny," sdělil spoluautor práce Emil Ciencala z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
Z českých zdrojů práce zahrnuje údaje projektu Remote primary forests České zemědělské univerzity a také data z projektu Inventarizace krajiny CzechTerra, který realizoval Ústav pro výzkum lesních ekosystémů IFER.
Mapy z této studie představují stromy z více než 70 zemí a budou veřejně dostupné. Výzkumníci do budoucna plánují rozšířit svou práci i mimo lesy a pokračovat v objasňování toho, jak změny klimatu ovlivňují ekosystémy.
