Liberec - Pokud jste i vy byli letos v liberecké botanické zahradě, pak vězte, že jste ji zachránili před krachem.
Zůstala totiž otevřená jen díky svým věrným návštěvníkům.
Těm, kteří na ni nezanevřeli ani poté, co drasticky zvýšila cenu vstupného.
"Byla to jediná cesta, jak přežít," řekl Aktuálně.cz ředitel zahrady Miloslav Studnička. ´Botanka´ potřebovala na letošní rok přes 18 milionů korun.
Liberecká radnice, zasažená hospodářskou krizí, jí však dala pouze deset milionů.
Čtěte také:
Lidé rozkradli výstavu jehličnanů. Zahrada ji zrušila
Praha zvažuje, že spojí zoo, botanickou zahradu a zámek
Ať Studnička počítal, jak počítal, nevycházelo mu nic jiného než to, že musí zdražit lístky. A ne o pár korun.
V polovině ledna 2011 proto lidé u vstupu do zahrady ´koukali jak zjara´. Po dospělých chtěly pokladní 140 místo 80 korun, po dětech a studentech 70 místo 40 korun.
Opakované návštěvy se staly dobročinným aktem
"Kvůli vyššímu vstupnému jsme letos očekávali pokles návštěvnosti na 55 procent. Ale ve srovnání s minulým rokem se návštěvnost sníží asi jenom na 85 procent, což nám stačí na to, abychom pokryli všechny naše náklady a udrželi nepřetržitý provoz. Nemusíme propustit nikoho z 30 zaměstnanců a nikomu nic nedlužíme," prohlásil Studnička.
V minulém roce zavítalo do liberecké botanické zahrady skoro 73 000 lidí. A co letos? Studnička odhaduje, že si expozice prohlédne okolo 65 000 návštěvníků.
"Důvody, proč jsme zdražili, jsme vysvětlili veřejnosti na našich webových stránkách a v médiích. Lidé nás pochopili a zachovali se v duchu hesla Národ sobě!, jež vzniklo v souvislosti se sbírkou na vybudování Národního divadla," upozornil Studnička. "Někteří z nich k nám letos přišli i pětkrát."
Botanická zahrada se jim ´průvan´ v peněženkách snažila vynahradit novinkami. Nabídla jim dvě nové vitríny s tropickými dřevy a tropickými plody, rozšířila svou sbírku mušlí a vystavila dosud nevídané druhy orchidejí.
Opakované návštěvy liberecké botanické zahrady se staly dobročinným aktem. Na útlocit milovníků fascinující fauny a flóry, ukryté v moderních pavilonech, se však donekonečna spoléhat nedá.
Co bude příští rok, je zatím ve hvězdách
Další zdražování vstupného však považuje Studnička za neúnosné. "Zatím nevíme, kolik peněz nám liberecký magistrát přidělí na příští rok. A z letoška nám zůstane vnitřní dluh. Abychom ušetřili, odložili jsme nákup substrátů nebo oblečení a náčiní pro zahradníky," poznamenal.
Liberecká botanická zahrada se otevřela před 116 lety a je nejstarší v republice. V roce 1999 tam skončila velká modernizace. Nynější systém architektonicky dokonale sladěných pavilónů vytváří podle některých odborníků nejkrásnější botanickou zahradu v celé Evropě. V devíti pavilonech se nachází největší veřejně přístupný tropický komplex v Česku.
Každá nádhera však něco stojí. Skleníky se vypínají až do výšky devět a půl metru a mají obrovský objem. Za plyn na vytápění zaplatí zahrada ročně šest milionů korun.
Drahá je i údržba či opravy moderních elektronických zařízení. A například dubové sudy, v nichž rostou palmy, se musí vyrábět na míru a vyjdou na 20 000 korun.
Expozice poskytují představu především o tropické a subtropické přírodě. Mezi velké atrakce patří akvária s rybami a dalšími živočichy z tropických moří i jezírko s kajmanem brýlovým a želvami.
Botanická zahrada však obsahuje rovněž devět skleníků s rozličnými mikroklimaty. Rozkládají se na ploše 1400 metrů čtverečních a jsou veřejnosti nepřístupné. Slouží k pěstování novinek a ke zvláště náročným způsobům ošetřování rostlin.
Liberecká zahrada je azylem pro ohrožené rostliny
Botanická zahrada v Liberci se stala v roce 2003 záchranným centrem pro rostliny a díky ní dokáže Česká republika plnit své závazky vyplývající z mezinárodní konvence známé pod zkratkou CITES.
Zahrada usiluje především o návštěvy rodin s dětmi. Hodně příznivců si získala aktuálním zpravodajstvím na svém webu http://www.botaniliberec.cz, kde se každý den objevují novinky - především o tom, co pozoruhodného se objevilo v pavilonech a před nimi.
Stačí kliknout a dozvíte se, že na konci listopadu kvetly na prahu Jizerských hor rostliny. Alespoň na skalce před skleníky botanické zahrady. "Mochna, plamenka nebo čičorka. Jsou dosti odolné vůči chladu a někdy se spletou," vysvětlil pozoruhodný úkaz Studnička.
Aktuality uveřejňované na webu ´botanky´ Studničkou a zahradní inženýrkou Klárou Doležalovou přitáhnou denně okolo 100 internetových fanoušků flóry a fauny.
"Naši internetovou stránku jsme si nechali udělat tak jednoduchou, aby se na ní vyznal každý. Třeba i senioři, kteří se v počítačích tolik neorientují," prozradil Studnička.
