Na vlastní oči. Zažili jsme kamionové rodeo na D1

Radek Pecák Radek Pecák
2. 12. 2010 10:14
Nejhorší kombinace pro dálnici D1: hodně sněhu a hodně kamionů
Obrázek z dálnic: kamiony ve všech pruzích
Obrázek z dálnic: kamiony ve všech pruzích | Foto: Reuters

Praha - Je středa, do 18. hodiny zbývá pár minut a začíná jedna z největších dopravních kalamit letošního roku. Jsme na dálnici D1, kam jedeme pro naši redakční kolegyni, které se cestou na poradu do Prahy podařilo otočit vůz na střechu.

Výjezd z hlavního města ještě nevypadá tak dramaticky, jen je víc aut než obvykle a jede se pomaleji. Pak ale přichází první větší problém, na 29. kilometru D1 směrem na Brno.

Vidíme první důkaz, že nejhorší kombinace pro nejvytíženější silnici v Česku je hodně sněhu a hodně kamionů.

Začíná první z větších a táhlých stoupání. Kamióny s úplnou samozřejmostí vjíždějí do rychlejších pruhů, dokonce i toho nejrychlejšího. Pohon 4x4 a dokonalé zimní obutí našeho Minicooperu není moc platné, kamiony nás zastavují.

Jakmile první řidič uvízne kvůli protáčejícím se kolům, jiní se ho s obřími kolosy na opotřebovaných gumách snaží objíždět zleva. Po chvíli se zastaví také.

Máme relativní štěstí. Zatím nikde jsme nenarazili na situaci, že by kamiony vyrobily vozovou hradbu přes celou šířku dálnice. Osobní auta - my také - ovšem musí přejíždět z pruhu do pruhu, aby se vyhnula. To je dost nebezpečné a hodně to zdržuje. Průměrnou rychlost od počátku cesty máme menší než deset kilometrů v hodině.

Přituhuje na 41. kilometru. Tam dokonce kolona zůstává stát. Vidíme jediného řidiče od počátku cesty z Prahy, který vystoupil a začal nasazovat na hnací nápravu řetězy.

Silnice je od tohoto úseku uzavřena zhruba na půl hodiny. Policie zastavuje dopravu a pouští do sněhového rodea sypače, aby uklidily, co padá z nebe.

Moc to ale poznat není, hustě sněží, takže dálnice zůstává bílá.

Do třetice další kopec za 50. kilometrem a opět kamiony blokující všechny pruhy, občas nějaké auto v příkopu, jeden kamion je mírně vzpříčený přes dva pruhy. Policejní vůz v tomto úseku potkáváme byl pouze jediný.

Přichází oáza. Dostáváme se na 66. kilometr (to ale máme za sebou zhruba čtyři hodiny jízdy) a odsud až před Brno už je dálnice slušně uklizená, provoz plynulý. Celou cestu jsme neviděli jediné nabourané osobní auto, zato kamionů bylo v příkopě asi deset.

Zpátky z Brna, už poté, co jsme zachráněnou kolegyni odevzdali doma v moravské metropoli, trvá cesta tři hodiny. Dalo by se i za dvě a půl, nebýt příšerného stavu tříproudé dálnice zhruba třicet kilometrů před Prahou. To už je po půlnoci, několik hodin vůbec nesněží a potkáváme dvě osobní auta ve středových svodidlech, dva kamiony v příkopu a dva kamiony, které se těžce srazily v levém (!) pruhu.

Ale jsme v Praze - po cestě, kdy jsme byli místy rádi, že vůbec vidíme silnici.

 

Právě se děje

Další zprávy