Na superodolnou infekci se nedá připravit. V Česku ji nemáme, uklidňují nemocnice

Simona Fendrychová Jan Žabka, Simona Fendrychová
14. 4. 2019 6:41
České nemocnice ani Státní zdravotní ústav neevidují žádný výskyt kvasinky Candida auris, která způsobuje extrémně nebezpečnou infekci. V posledních letech se objevovala v nemocnicích po celém světě. "Kvasinky mají nízkou patogenitu, ale když mají co žrát a cítí nějaké imunitní oslabení, tak toho využijí. Jsou to oportunisti," popisuje lékař Karel Mencl z Oddělení klinické mikrobiologie Pardubické nemocnice.
Candida auris je nový původce infekcí, odolný vůči všem známým lékům.
Candida auris je nový původce infekcí, odolný vůči všem známým lékům. | Foto: Wikimedia Commons/Shawn Lockhart

V Česku nebyl doposud zaznamenán žádný případ infikace kvasinkou Candida auris. To však neznamená, že je vyhráno. Neexistuje totiž žádné preventivní opatření, které by jejímu výskytu předem zabránilo.

"Předcházet tomu lze velice těžko, u lidí s potlačenou imunitou je dobré dělat pravidelné monitoringy. Pokud se kvasinka vyskytne, musí se to řešit aktuálně u jednotlivého pacienta," řekl Aktuálně.cz doktor Mencl.

Největší riziko představují nádory krevní řady - lymfomy. Pacienti s tímto typem nádoru jsou podle Mencla kvasinkám vystaveni všanc nejvíce. Ohrožení mohou být také lidé, kteří jsou po nějaké operaci, mají nádor, popáleninu nebo tržně-zhmožděné rány, které na vysoké množství odumřelé tkáně lákají právě houbové mikroorganismy, jako jsou kvasinky. "Tito pacienti mají často spoustu dalších doprovodných postižení a ne každému můžete dát jakékoli antimykotikum. Je proto otázka, co je pro toho pacienta výhodnější a bezpečnější," říká Mencl.

Kvasinky po celém pokoji

Loni v květnu na infekci způsobenou Candidou auris zemřel důchodce v nemocnici v newyorském Brooklynu, kde se měl podrobit běžné operaci. Po krevních testech ale místo na sál putoval na izolační lůžko. Po 90 dnech infekci podlehl.

Následné testy ukázaly další překvapení. Silně invazivní Candida auris se mezitím rozšířila po celém jeho nemocničním pokoji. "Všechno bylo pozitivní - stěny, postel, dveře, závěsy, telefony, dřez, tabule, sloupy, zdravotnické přístroje, matrace, strop, všechno v místnosti," cituje americký deník The New York Times ředitele nemocnice Scotta Lorina. Nemocniční personál si musel obstarat speciální čisticí prostředky a nakonec i vytrhnout část dlažby a stropu, aby se houby úplně zbavili.

"Jde-li o pravou kvasinku, tak ta když vyschne, tak ji to devitalizuje. Nevím, jestli tedy v takových případech k tomu nebylo něco dalšího," přemýšlí o brooklynském případu Mencl.

Protiepidemická opatření jsou podle něj v České republice na vysoké úrovni. Pokud by někdo takovou rizikovou infekci měl, byl by od ostatních pacientů oddělen. "V současnosti se v nemocnicích dělá celá řada asanačních procesů, při kterých dojde ke sterilizaci. Navíc když za někým na rizikové oddělení jde návštěva, dostane oblek, jako by šla na chirurgický sál," popisuje. Díky tomu se riziko zavlečení infekce k rizikovým pacientům snižuje.

"Každý větší špitál má svou epidemiologickou sestru a mikrobiologa, kteří se o tyto věci starají a dělají pravidelné monitoringy. Kontrolují ale i to, jestli si zdravotníci myjí ruce a dodržují hygienické standardy," doplňuje pardubický doktor.

Polovina populace má stafylokoka

Mencl se s kvasinkou Candida auris prozatím nesetkal, zná však jiné rezistentní kvasinky: "Existují takové, které vás potýrají - velmi rezistentní je třeba i klasická pivovarská kvasinka." Podle něj není v některých případech možné pacienta takto rezistentních kvasinek zbavit. "Polovina populace má stafylokoka v dutině ústní nebo nosohltanu," dodává.

Důležité však je zbavit pacienta obtíží s tím spojených, pak se totiž může vrátit domů. "Samozřejmě se následně musí určitým způsobem chovat a je o něm veden záznam. Takže v případě příští návštěvy špitálu na počítači hned tato informace vyskočí a provede se screeningové vyšetření, které ukáže, zda ty mikroby byly eliminovány imunitním systémem nebo dobou, kdy pacient nebyl v nemocnici," říká pardubický lékař. 

Stejně jako Pardubická nemocnice, ani jiné nemocnice napříč republikou se s kvasinkou Candida auris zatím nesetkaly. To potvrzuje i Státní zdravotní ústav.

Fakultní nemocnice Olomouc aktuálně nepovažuje kvasinku Candida auris za akutní hrozbu. "Žádné riziko se samozřejmě předem vyloučit nedá. Standardně však používáme desinfekční prostředky testované podle norem s účinkem na kvasinky, což je odpovídající prevence proti jejich výskytu," ujišťuje mluvčí nemocnice.

Podle primáře Ústavu lékařské mikrobiologie při Fakultní nemocnici v Motole Otakara Nyče nebyla nebezpečná kvasinka zjištěna ani v jeho nemocnici: "V případě reálné hrozby šíření Candida auris je nutno zavést striktní opatření, která jsou standardem i v jiných situacích, kdy vzniká nebezpečí šíření mikroorganismu s infekčním potenciálem spojeným s rezistencí k antiinfektivům."

I Fakultní nemocnice Brno by reagovala na výskyt superodolné kvasinky až v případě reálné hrozby. "Pokud by ta situace nastala, kvasinku bychom byli určitě schopni správně identifikovat a z hlediska šíření bychom se řídili doporučením Národního referenčního centra pro infekce spojené se zdravotní péčí při Státním zdravotním ústavu Praha," říká Aktuálně.cz primářka Oddělení klinické mikrobiologie brněnské nemocnice Markéta Hanslianová.

 

Právě se děje

Další zprávy