V roce 2013 vydala katedra geografie na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity skripta "Vybrané kapitoly ze socioekonomické geografie České republiky". Přes řadu pozoruhodných pasáží, které relativizují komunistickou totalitu i demokratizační procesy 60. let, se podle ní nerušeně sedm let učilo.
Pozornost vzbudila až nyní, po kauze s historikem a děkanem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michalem Pullmanem. Ten se dopustil řady kontroverzních výroků během hodnocení komunistického režimu v rozhovoru pro týdeník Echo, poté co se jeho fakulta nepřipojila ke vzpomínce na Miladu Horákovou vyvěšením transparentu "Zavražděna komunisty", ale vyvěsila namísto toho černý prapor.
Veřejnost i akademická obec si také začaly více všímat posunů se výkladu dějin ve prospěch komunistického režimu. Na další případ, týkající se zmíněných brněnských skript, upozornil ve svém článku web Forum 24.
Pod skripty je podepsán přímo vedoucí katedry geografie na Pedagogické fakultě docent Eduard Hofmann, jenž navíc působí jako odborný konzultant školních učebnic. Dalšími autory jsou Hana Svobodová rovněž z katedry geografie a Antonín Věžník z Geografického ústavu Masarykovy univerzity.
V úvodu publikace se píše: "Vznik tohoto materiálu byl vyvolán absencí podobného materiálu pro studenty vysokých škol po roce 1989. Poslední komplexní učebnice geografie Československa "Ekonomická geografie Československa" byla vydána v roce 1978 Vlastislavem Häuflerem." Znamená to, že se na novodobá skripta čekalo 24 let po pádu komunistického režimu a 35 let od vydání posledních na toto téma, načež v roce 2013 vznikl učební text, který zcela opomíjí komunistický puč v únoru 1948, zato chválí socialistickou revoluci za průmyslové pokroky.
Po roce 1948 byl podle publikace "nastartován velký rozvoj" , Československo "překročilo plán" a "stalo se jedním z nejprůmyslovějších států".
40. a 50. léta v podání skript Pedagogické fakulty MUNI
V roce 1946 proběhly volby a národní a demokratická revoluce vyústila v revoluci socialistickou. Začíná tak socialistický rozvoj ekonomiky a společnosti. V roce 1949 byla založena Rada vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) a odstartován první pětiletý plán na období 1949-1953. Bylo dokončeno znárodnění průmyslu a stavebnictví, provedena radikální pozemková reforma. Hlavním cílem bylo značně rozšířit těžké strojírenství a ostatní průmyslová odvětví produkující výrobní prostředky. Plán byl překročen a průmyslová výroba se roku 1953 proti roku 1948 zdvojnásobila. Československo se tak stalo jedním z nejprůmyslovějších států. V roce 1955 vykazoval průmysl hodnotu o 150 % vyšší než v roce 1937.
Po roce 1948 nastala "socialistická éra" a došlo ke znárodnění a socializaci průmyslu. Byl nastartován velký rozvoj a hlavním odvětvím průmyslu se stalo strojírenství. Bylo vybudováno mnoho nových závodů, především na Slovensku nebo na východní Moravě.
"Určité nedostatky v ekonomice"
Další kontroverzní pasáží je hodnocení 60. let, kdy ekonomickou situaci popisují velmi eufemistickým vyjádřením "v 60. letech se projevovaly určité nedostatky v ekonomice, zaviněné zejména některými vzniklými disproporcemi, malým důrazem na kvalitativní hlediska aj. (počasí…)".
V jednom souvětí se navíc autor dopustí hned několika nesmyslů - demokratizační snahy pražského jara 1968 popisují jako "protisocialistické a oportunistické síly", ačkoliv šlo o snahu o reformu a tzv. socialismus s lidskou tváří. Ten podle autorů skript nastal až po porážce těchto sil. Ve skutečnosti nastala tuhá normalizace a jakékoliv snahy o demokratizaci totalitního režimu utnula okupace vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968, o níž se v učebnici vůbec nepíše.
60. léta v podání skript Pedagogické fakulty MUNI
V 60. letech se projevovaly určité nedostatky v ekonomice, zaviněné zejména některými vzniklými disproporcemi, malým důrazem na kvalitativní hlediska aj. (počasí…). V letech 1963 a 1964 byl
národní domácí produkt nižší než roku 1962, proto XIII. sjezd KSČ v 2. polovině 60. let stanovil úkoly pro rozvoj hospodářství: orientace na posílení proporcionality, výraznější uplatnění vědy a techniky, strukturální přeměny, zvýšení specializace.
V roce 1968 nastala politická krize (Pražské jaro), protisocialistické a oportunistické síly však neuspěly a byl nastolen "socialismus s lidskou tváří". Státní národohospodářský plán zůstal základem řízení procesu socialistické rozšířené reprodukce, ale hospodářský vývoj v období 1966-1970 byl značně nerovnoměrný. K největším úspěchům plánovaného hospodářství a ekonomické politiky tohoto období patřilo zprůmyslnění Slovenska. V roce 1970 již téměř 31 % zaměstnaných obyvatel Slovenska pracovalo v průmyslu.
Skripta vzbudila živý zájem na sociálních sítích a u vedení Masarykovy univerzity nezůstal bez odezvy. "Masarykova univerzita tento text z roku 2013 považuje za neaktuální a od jeho obsahu se distancuje, zvláště v historických partiích publikace. Text se ve výuce již nepoužívá. Pasáže o socialistické ekonomice považuje univerzita za zavádějící, chybné a nešťastné a již přistoupila ke krokům, které povedou k nápravě. Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity a autoři publikace se veřejnosti i celé akademické obci omlouvají," napsala univerzita.
