Zmizela kasárna, kde Češi popravovali Němce. Místním to nevadí, v Postoloprtech je historie tabu

Z kasáren v Postoloprtech, kde byli shromážděni a následně postříleni němečtí muži, zůstaly jen hromady stavebního materiálu.
Kasárna v Postoloprtech nedaleko Loun. Smutně známá jako místo, kam příslušníci  Československé armády spolu s místní rudou gardou v červnu 1945 nahnali pět tisíc Němců. Dva roky po válce vyšetřovatelé nechali otevřít hromadné hroby. Našli 763 těl. Historici odhadují, že jich tu v okolí leží ještě nejméně jednou tolik.
V kasárnách byli zavřeni muži od 13 let. Pamětníci vzpomínají, že nedostali tři dny pít. Střílet je vodili do okolí, kde je zahrabali do hromadných hrobů.
Přímo na kasárenském dvoře bylo zastřeleno pět chlapců ve věku od 12 do 15 let.  Vylezli na strom. Rozkaz k jejich zastřelení dal štábní kapitán Vojtěch Černý, pachatelem dalších tří vražd byl policejní velitel z Postoloprt Bohuslav Marek.
Ministerstvo obrany nemělo pro kasárna využití. Chvíli se uvažovalo, že tu bude věznice, nakonec pozemky s budovami koupila soukromá firma.
Foto: Ludvík Hradilek
Radek Dragoun Radek Dragoun
24. 3. 2017 16:05
Československá armáda v Postoloprtech na Lounsku před 72 lety bez soudu postřílela nejméně 763 německých obyvatel. Na tragické události nyní ve městě upozorňují jen dva památníky, na které ale neznalý turista nejspíše nenarazí. Loni v létě navíc zbourali kasárna, která byla s masakrem úzce spojena. Právě tady shromažďovali německé muže, kteří byli poté popraveni. Zboření historického objektu ale z místních nikomu příliš nevadí. Temné stránky minulosti města pro většinu obyvatel zůstávají i nadále tabu.

Postoloprty - V září roku 1947 nařizuje vyšetřovací komise exhumaci obětí a v devíti hromadných hrobech nachází 763 těl. Jde o německé obyvatele, které zde na konci války bez soudu popravili vojáci Československé armády. Skutečný počet obětí je však podle historiků nejméně trojnásobný.

Běžný návštěvník téměř pětitisícového městečka Postoloprty nejspíše ani nezjistí, že se nachází v místech jednoho z největších poválečných masakrů na českém území. Tragédii připomíná jen pamětní deska na místním hřbitově, která je určená "všem nevinným obětem postoloprtských událostí května a června 1945". Ani zmínka o německé národnosti obětí a slovo "masakr" nahrazuje eufemistický výraz "události". Druhou upomínkou je kříž u silnice v bažantnici, kde bylo nalezeno 452 těl.

Z centra města však k těmto místům nevedou žádné ukazatele. Na místech hromadných hrobů, z nichž jeden je v těsné blízkosti základní školy, se zelená tráva, aniž by cokoliv připomínalo, že tu před lety byly vyhrabány ostatky mnoha nevinných lidí.

Navíc kasárna, kde byli v červnu 1945 shromážděni a později popraveni němečtí muži, od loňského léta připomínají jen hromady suti. Zbourat historický objekt nechala Hana Elsnicová, postoloprtská zastupitelka a jednatelka firmy, které kasárna patřila. 

Na místě masových vražd měl vyrůst ráj

V minulosti chtěla kasárna přestavět na dům pro seniory nazvaný Eden - po rajské zahradě, z níž byli vyhnáni Adam a Eva. Jaké jsou její současné plány, není jasné. Elsnicová se s reportéry Aktuálně.cz bavit odmítla.

To, že byla kasárna zbourána, ve městě velké emoce nevzbuzuje a ani vedení města se je nesnažilo nějak zachránit - budova totiž nikdy nebyla památkově chráněna. Otázky na osud kasáren starostu Zdeňka Pištoru rozohnily. "Město se k tomu nebude vůbec vyjadřovat, protože to je majetek soukromého vlastníka. Já se o tom nechci bavit, protože to není naše záležitost," odmítá zaujmout jakékoliv stanovisko.

"Co tam bude? Nevím a nezajímá mě to, protože je to celé majetek soukromého vlastníka. Soukromý vlastník, pokud tam bude něco dělat, musí respektovat územní plán," pokračuje Pištora.

Zboření historického objektu nevadí ani místním, které Aktuálně.cz oslovilo. "Vždyť to byla ruina," říká starší paní a odmítá námitku, že kasárna byla svědkem dramatických historických událostí. Podobně odpovídá většina obyvatel Postoloprt. O černých stránkách dějin svého města se bavit nechtějí. "Nevím, co se tady stalo," odpovídá muž v montérkách, přestože ve městě žije už 40 let. Na dalších občanech je patrné, že je otázky na 70 let starou historii zneklidňují. Někteří tvrdí, že o tom vůbec nic neví, jiní jen utrousí větu a snaží se ze zjevně nepříjemných otázek co nejrychleji vykroutit.

"Oni by mě tady rozcupovali…"

Že jsou 70 let staré události pro místní stále tabu, potvrzuje i žena, která se do Postoloprt přistěhovala v sedmdesátých letech. Přeje si však zůstat v anonymitě. "Oni by mě tady rozcupovali," odůvodňuje své rozhodnutí. Domnívá se, že se kasárna bourat neměla, a naopak se z nich mělo stát místo, které by tragédii připomínalo. Říká, že se o tehdejších událostech chtěla dozvědět víc, u místních ale narazila. "Když jsem se na to ptala, tak o tom nikdo moc nevěděl. Nevím, já si nepamatuji, říkali. Musela jsem se trochu pídit, abych se vůbec něco dozvěděla," vypráví žena.  

Město se skutečně snaží na události příliš neupozorňovat. Kromě dvou zmíněných pomníků na informace o masakru narazit nelze, přestože třeba naučná stezka by se přímo nabízela.

Pokud se člověk na historii 20. století zeptá v informačním centru, umožní tam turistovi přečíst precizně zpracovanou kapitolu v knize, kterou připravovali mimo jiné i studenti. Nic víc tragické události v Postoloprtech nepřipomíná, jako by se nestaly. Koneckonců ani jejich 70. výročí v roce 2015 si město nijak nepřipomenulo. Ve 22stránkovém zpravodaji, který obec vydává každý měsíc, nebyl prostor ani na krátkou připomínku významného data. I po více než 70 letech je to něco, o čem se tu prostě nemluví.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Šlégr je dál koučem Litvínova, jeho rezignaci vedení nepřijalo

Jiří Šlégr zůstává koučem hokejistů Litvínova. Olympijský vítěz z Nagana, který je zároveň šéfem klubu, dnes nabídl rezignaci na trenérskou funkci, ale představenstvo ji nepřijalo. Realizačnímu týmu doporučilo provést změny v kádru.

Litvínovu se nedaří od začátku extraligy a dosud vyhrál jen tři zápasy. Po dvanácti kolech má pouze jedenáct bodů a je předposlední.

Po nedělní porážce 3:4 s Olomoucí, která byla pro klub třetím nezdarem za sebou, vedení Litvínova oznámilo, že jedná o změně na postu hlavního trenéra. Mezi kandidáty na nového kouče byl podle Šlégrova vyjádření v médiích i litvínovský odchovanec Vladimír Růžička, bývalý kouč národního mužstva a Šlégrův spoluhráč ze zlatého naganského týmu.

Nakonec zůstává na střídačce Šlégr. Bývalý vynikající obránce převzal tým v závěru minulé sezony místo odvolaného Milana Razýma.

Další zprávy