Praha - Ministr zdravotnictví Leoš Heger rozeslal novelu zákona o zdravotním pojištění. Jejím klíčovým motivem je vyšší spoluúčast pacientů a může platit už během příštího roku.
Ministr se vrací ke klíčovému reformnímu zákonu po roce a půl od chvíle, kdy 28. dubna 2009 stáhla ze sněmovny nový zákon o zdravotním pojištění odstupující Topolánkova vláda. Tehdy tím končil druhý pokus ministra Tomáše Julínka (ODS) o reformu zdravotnictví.
Novela ministra z TOP 09 Julínkovy tehdejší záměry sleduje.
Kdy si připlatit
V první řadě chce popsat zdravotní výkony, které nebudou placeny pojišťovnami a za které tedy budou pacienti připlácet.
"Novela otevírá možnost zavést standardy a nadstandardy zdravotní péče. Poprvé tak dává pacientům možnost legálně si připlatit na kvalitnější služby," potvrdil tento záměr Hegerův mluvčí Vlastimil Sršeň.
Hlavní Hegerovy změny
- Pojišťovny nehradí zdravotní výkony, pokud existuje levnější postup vedoucí ke stejnému cíli
- Lékaři musí nabídnout standardní léčbu, za kterou pacient nepřiplácí. U nadstandardní péče musí pacientovi předem oznámit, kolik bude doplácet
- Zdravotní pojistné se bude odvádět i z dohody o provedení práce, pokud výdělek překročí 2000 korun měsíčně
- Bude se platit 100 korun za den pobytu v nemocnici namísto dosavadních 60 korun
- Do ročního limitu zdravotnických poplatků se budou započítávat také doplatky na částečně hrazené léky
- Zavedou se přísnější pravidla pro výpočet maximální ceny léků, ceny budou procházet častější revizí
- Odstraní se byrokratické překážky pro zavádění generických léků
- Nové léky budou placeny ze zdravotního pojištění, když budou hrazeny aspoň ve dvou zemích Evropské unii. Dosud stačilo, když se hradily v jedné zemi
- Ředitelé i radní pojišťoven mohou být odvoláni i během čtyřletého období, na které byli zvoleni
- Bude možné sloučit Vojenskou zdravotní pojišťovnu s jinou pojišťovnou. Ke sloučení pojišťoven nebude třeba souhlas vlády
Zdroj: novela zákona 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
Julínkův návrh před osmnácti měsíci ztroskotal, protože se dokonce i vládní poslanci obávali, že vyšší spoluúčast ohrozí solidaritu s těmi pacienty, kteří na lepší péči nebudou mít peníze.
Dnes se ministr Heger snaží obdobným námitkám vyhnout: "V tuto chvíli se pro pacienty nic nemění. Nadstandardy budou zaváděny postupně, až jak je vymezí pro svůj obor odborné lékařské společnosti," vysvětluje mluvčí Sršeň.
Přes kopírák
Z textu navrženého zákona je vidět, že Heger sleduje nejdůležitější Julínkův záměr prakticky doslova.
Zdravotní ústavy budou mít i nadále povinnost léčit každou nemoc, aniž by pacient doplácel. Bude však zavedeno pravidlo, že bez doplatků bude jen nejlacinější léčebný postup.
Hegerův zákon říká jasně: pojišťovny plně hradí zdravotní péči, pokud "její poskytnutí je v souladu s účelným vynakládáním zdrojů veřejného zdravotního pojištění".
Julínek chtěl plně hradit zdravotní služby, jejichž "poskytnutí je v souladu s účelným vynakládáním zdrojů veřejného zdravotního pojištění".
Zdarma, nebo s doplatkem?
Heger také jasně popisuje, jak se bude pacient rozhodovat mezi péčí s doplatkem anebo bez něho.
"Před poskytnutím zdravotní péče je smluvní zdravotnické zařízení povinno nabídnout pojištěnci poskytnutí zdravotní péče, na jejíž úhradě se pojištěnec nepodílí," stojí v zákoně.
Když se pacient rozhodne připlatit na lepší služby, „informuje zdravotnické zařízení pojištěnce o rozdílu mezi cenou nabízené zdravotní péče a výší úhrady ze zdravotního pojištění".
Julínek navrhoval: „Před poskytnutím zdravotních služeb je smluvní poskytovatel povinen nabídnout pojištěnci poskytnutí hrazených služeb, na jejichž úhradě se pojištěnec nepodílí." Pokud by zvolil pacient cestu doplatku, pak „poskytovatel informuje pojištěnce též o rozdílu mezi cenou nabízené zdravotní služby a výší úhrady ze zdravotního pojištění."
Lékaři souhlasí
Rozdíl mezi oběma návrhy je v tom, jak reagují zdravotníci. Česká lékařská komora Julínkovy záměry tvrdě odmítala, Hegerův plán naopak vítá.
"Ideový záměr je správný," míní prezident Milan Kubek.
Oceňuje tak ministrův příslib, že standardní péči bez doplatků budou určovat odborné lékařské společnosti. Julínek chtěl tento úkol svěřit komisi, do které by členy jmenoval ministr.
Kubek oceňuje, že pacienti budou smět doplácet na nadstandardní péči. Měli by ale dostat možnost, aby se na dražší léčbu mohli připojistit.
Komora má také jasno, na které výkony je možné připlácet. „Není důvod platit z veřejného zdravotního pojištění lázně, ani stomatologickou péči," míní její vědecký sekretář Aleš Hermann. Zdravotní systém by tak ušetřil 11 miliard.
Podle prezidenta Kubka zná každý lékař ze svého oboru výkony, za které by bylo možné doplatek žádat.
Pojistné z dohody o práci
Hegerova novela se hlásí i k dalším Julínkovým plánům. Upravuje zákony, aby se daly snáze slučovat zdravotní pojišťovny.
Speciální paragraf popisuje postup, jak sloučit Vojenskou zdravotní pojišťovnu se Zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra.
"Jejich sloučením vznikne silná zdravotní pojišťovna, což by mělo přispět ke stabilizaci systému a v delší perspektivě i k úspoře administrativních nákladů," slibuje mluvčí Sršeň.
Zatím se na provozních nákladech ušetřit nedá, protože pojišťovny mají možnost utrácet 3,5 procenta z obratu bez ohledu na svou velikost.
Zákon má zabránit daňovým únikům, když nově nařizuje odvádět zdravotní pojistné také z dohody o vykonání práce.
Firmy dnes často dávají přednost dohodám před běžným zaměstnaneckým poměrem právě proto, že na pojistném ušetří. Hegerovi úředníci očekávají, že zdravotnictví získá miliardu ročně navíc.
Další tři čtvrtě miliardy navíc vyberou od pacientů nemocnice, kde se zvýší poplatek za ubytování z dnešních šedesáti na 100 korun.
