Česká republika - Česko zažívá jeden z nejtemnějších začátků roku ve své historii. Viník je ovšem překvapivý - je jím totiž slunce.
První měsíc roku totiž přinesl rekordně nízké množství slunečního svitu, v některých lokalitách si tak slunečních paprsků lidé užili méně než 10 hodin za celý leden.
"Z dlouhodobých pozorování je patrné, že průměrně slunce v lednu v Česku svítí po dobu 50 hodin, letos se ale počasí k takové hodnotě ani nepřiblížilo," vysvětluje meteorolog Martin Štros ze serveru meteocentrum.cz.
Letos tak podle něj paprsky svítily 15 až 25 hodin, tedy méně než třetinu obvyklého průměru.
Objevila se však dokonce místa, kde slunce svítilo méně než 10 hodin. Slunce si tak příliš neužili v Chebu, kde svítilo jen 9,6 hodiny, nebo v obci Svratouch, kde slunce hřálo dokonce jen 8 hodin a 12 minut.
Ačkoli se však leden na většině míst zařadil mezi nejméně slunečné v dějinách pozorování, k překonání rekordu to nestačilo.
A "temno" bude pokračovat, podobně by měl totiž vypadat i únor. "Pokud to jeho poslední třetina nezvrátí, bude i únor z hlediska množství slunečních paprsků výrazně podprůměrný," dodává Štros.
Přesto ale podle něj nelze mluvit o žádném depresivním období - statistiku totiž vyrovnává prosinec, který byl z hlediska slunečního svitu spíše nadprůměrný.
Sluneční svit patří mezi velmi proměnlivé veličiny. Jeho dlouhodobé měsíční průměry kolísají na našem území od průměrných 50 hodin v zimě až po 200 hodin v červnu a červenci.
Slunce jako vesmírné těleso je žhavé pořád stejně, podívejte se:
Příčiny takového rozdílu jsou hned dvě - první je samozřejmě délka světelného dne, která je v létě oproti zimě až dvojnásobná.
Proč je ale v létě slunce rovnou čtyřnásobek? "Za to může druhá příčina, kterou představuje výrazně větší množství oblačnosti, které se nad našimi hlavami v zimních měsících vyskytuje," vysvětluje Štros.
