Praha - Ministerstvo životního prostředí (MŽP) podalo trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli neprůhlednosti při žádosti o evropskou dotaci.
Rozhodlo se tak po kontrole průběhu dotací Operačního programu životního prostředí (OPŽP), při kterých úředníci použili elektronické losovací zařízení.
Úřad prověřil v minulých týdnech celkem 88 projektů, které vzešly z "losovaček". Z kontroly vychází, že celkem 14 projektů v hodnotě přes jednu miliardu korun nebylo transparentních. U 13 z nich se rozhodlo ministerstvo o snížení dotace o 10 až 20 procent.
"U jednoho projektu proběhlo výběrové řízení natolik netransparentním způsobem, že navrhujeme stoprocentní korekci, tedy navrácení dotace," řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Totožná čísla při losování
MŽP se proto rozhodlo podat trestní oznámení na neznámého pachatele pro podezření ze spáchání trestných činů dotačního podvodu, poškození finančních zájmů Evropského společenství a sjednání výhody při zadání veřejné zakázky.
Brabec doplnil, že ve zkušebním i ostrém losování daného projektu byla vylosována naprosto stejná čísla. "Bylo zde deset firem. Pravděpodobnost, že by se toto mohlo stát, je v řádu desítek či stovek milionů. To byl pro nás důvod ohlásit losování za pochybné a nestandardní," dodal.
Systém "losovaček" byl ministerstvu vytýkán dlouhodobě. Dopisem se proti němu ohradila i Evropské komise, která chtěla rychlé identifikování a vyřešení problémových projektů. Podle MŽP může nález těchto problémových projektů pomoci OPŽP do budoucna.
Vina dopadne na obec
„Přestože jsou aplikovány různé korekce a některé výdaje budou muset být vráceny, tak to paradoxně pomáhá programu. Jednak co se týká náhledu Komise na to, že jsme schopni si sami poradit s těmi chybami. Dále také tím, že se bude dále administrovat čerpání v těchto problematických projektech,“ řekl náměstek pro fondy EU Jan Kříž.
To by podle MŽP mělo mít za následek, že dotace pro OPŽP budou znovu certifikovány, a program tak dále bude moci čerpat dotace z evropských fondů.
Ačkoliv v tom mohou být často nevinně, případná vina dopadne na obce, které projekty zadávaly. „Pro nás je partner zadavatel, kterým je obec. Obec vlastně odpovídá za transparentnost a průhlednost toho řízení, byť v tu chvíli o tom nemusela mít ani ponětí. Bohužel ty případné korekce dopadnou na tu obec a je otázkou, jakou smlouvu měla uzavřenou administrátorem,“ popsal fungování sankcí Brabec.
Elektronické losování se vůbec nemělo používat
Podle náměstka Kříže je hlavní otázka, proč byla vůbec zvolena forma elektronického losování. „Tam těch nabídek bylo 10 až 15. To nebylo pro toho zadavatele tak administrativně náročné, aby musel ten výběr zužovat. Zároveň to nebylo tak nákladné pro ty stavební firmy, protože se nabídky pohybovaly kolem 10 milionů,“ dodal.
MŽP si myslí, že se chybám v projektech dalo zabránit, ať už dřívějším spuštěním kontroly, nebo nepoužíváním systému elektronického losování. Na vině je podle Brabce dřívější vedení ministerstva a fondů, které nereagovalo na připomínky a neprovádělo kontrolu u pochybných projektů.
