NCOZ prověřovala podle dřívějších informací tři trestní oznámení na Mynáře, která se týkala možných zásahů do nezávislosti soudu. Policisté podle Lelka dospěli k závěru, že nejsou důvody k zahájení trestního řízení. "Státní zástupce postup policejního orgánu přezkoumal a shledal jej věcně správným," uvedl Lelek. Neshledal tak důvody k zahájení úkonů trestního řízení.
Lelek podotkl, že schůzky Mynáře se soudci, které se uskutečnily s vědomím Zemana, lze sice označit za nestandardní, "nelze však bez dalšího dovozovat jeho trestní odpovědnost". Státní zástupce poznamenal, že ne každý projevený zájem o soudem projednávanou věc musí být trestným činem zasahování do nezávislosti soudu.
Policisté a státní zástupce také posuzovali, jestli se soudci nedopustili trestného činu, když schůzky s Mynářem neoznámili. "Byť postup soudců nelze považovat s ohledem na prodlevu a formu prezentace jejich tvrzení za vhodný, nebyly shledány důvody k dovozování jejich trestní odpovědnosti," uvedl Lelek.
Dodal, že část Zemanova jednání byla spojena s výkonem jeho funkce v souvislosti s jeho pravomocemi v oblasti soudní moci. Za výkon své funkce ale není prezident podle ústavy odpovědný. "Vyvozovat jinou než trestněprávní odpovědnost ve vztahu k prezidentu republiky orgánům činným v trestním řízení nepřísluší," podotkl Lelek.
Jedno z trestních oznámení podal advokát a senátor Václav Láska (SEN 21). Mynář se podle něj opakovaně dopustil trestného činu zasahování do nezávislosti soudu, za který by kancléři hrozilo až tříleté vězení. Senátor se odvolává na mediální články a rozhovory se soudci, kteří uvedli, že se je Hrad snažil ovlivnit v konkrétních kauzách.
Mynář v minulosti přiznal, že v Zemanově zastoupení "konzultoval" s více ústavními soudci prezidentovy výhrady ke služebnímu zákonu. Soudce kontaktoval i v jiných kauzách. Mynáře se už dříve zastal Zeman. Uvedl, že na schůzky se soudci ho vysílal sám a že Mynář nikoho neovlivňoval. Kancléř řekl, že cílem setkání bylo seznámit soudce s prezidentovými stanovisky.
