Premiér Mirek Topolánek a ministr kultury Pavel Štěpánek dnes oficiálně předali Národnímu muzeu objekt k užívání. Generální ředitel Národního muzea Michal Lukeše od nich dostal usnesení, jímž vláda převod schválila.
"Ta budova svými prostory a zázemím přímo vybízí, aby se v ní pořádaly výstavy, koncerty nebo i hrálo divadlo," řekl Michal Lukeš.
Kabinet před časem schválil bezplatný převod budovy u Václavského náměstí z ministerstva financí na ministerstvo kultury. Budova, ve které nyní sídlí Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda, by měla sloužit nejprve jako depozitář Národního muzea.
V budoucnosti by se z ní podle ministra kultury Martina Štěpánka mohla stát moderní součást muzea.
Uvažuje se i o spojení staveb ležících u křižovatky frekventované magistrály tunelem. Národní muzeum projevilo zájem o stavbu ležící v bezprostřední blízkosti jeho historické hlavní budovy již počátkem 90. let.
Muzeum uvažovalo o tom, že by v budově FS vybudovalo pobočku knihovny pro 200.000 svazků a přesunulo tam své administrativní provozy, čímž by se v jeho hlavní budově uvolnilo tisíc metrů výstavní plochy.
V SOUVISLOSTECH
Národní muzeum sídlí v monumentální novorenesanční budově s centrálním prostorem Panteonu na Václavském náměstí v Praze 1. Bylo založeno roku 1818 pod názvem Vlastenecké muzeum v Čechách. Od roku 1848 neslo název České muzeum, v období let 18541919 pak Muzeum Království českého. Stavba od projektanta J. Schulze s výzdobou od umělců generace Národního divadla pochází z let 18851890. V roce 1968 byla jeho přední fasáda poškozena střelami sovětské armády, ohroženo bylo rovněž i během výstavby metra v první polovině 70. let minulého století (při výstavbě vestibulu stanice Muzeum došlo k poničení některých stěn, vestibul musel být lépe vyztužen). Budova nebyla nikdy rekonstruována, na začátku 21. století je tak již ve velmi špatném stavu.
3000 metrů plochy navíc
Podle nynějšího záměru by vedle tisíce metrů čtverečních výstavních ploch v historické budově Národního muzea instituce mohla získat dalších tři tisíce metrů čtverečních v sousedící moderní stavbě.
"Vznikl by tak multifunkční výstavnický areál," řekl Štěpánek po zasedání vlády novinářům.
Zda bude budova sloužit Národnímu muzeu, však podle Štěpánka ještě není stoprocentně dohodnuté. Ministr tomu ale věří. "Domnívám se, že je to jedno z nejelegantnějších řešení a také řešení finančně velice výhodné," uvedl.
Podle něho lze mezi oběma budovami vybudovat spojovací koridory. Premiér Mirek Topolánek dodal, že depozitáře, sklady a další pracoviště Národního muzea jsou nyní rozmístěny na dalších deseti místech Prahy.
"Toto řešení se ukazuje jako moderní, urbanisticky přijatelné i vzhledem k podzemnímu propojení obou budov, a v jiných světových metropolích běžné," uvedl.
Svobodná Evropa se stěhuje na Hagibor
Michal Lukeš již dříve řekl, že by bývalá budova FS mohla sloužit k uskladnění sbírkových předmětů z depozitářů muzea, jehož hlavní, 115 let stará neorenesanční budova je v zanedbaném stavu a již přes půl století trpí nedostatkem prostředků na údržbu.
Rozhlasová stanice se z budovy přesune do nového sídla, jehož stavba začala před měsícem na Hagiboru v Praze 10 a dokončení se očekává za dva roky. O přemístění rozhlasové stanice dál od centra města se začalo uvažovat po teroristických útocích na New York a Washington v září 2001.
Od té doby je budova bývalého Federálního shromáždění pod bezpečnostní ostrahou, od okolí ji dělí betonové zátarasy, což komplikuje dopravní situaci na frekventované magistrále v centru metropole.
