Praha - Je sobotní květnový večer. Na stole v kapli Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy hoří svíčka. Vladimír Sáňka, ředitel Islámského centra, a evangelický farář Mikuláš Vymětal citují úryvky z Bible a Koránu.
Nabádají křesťany, aby rozvíjeli svůj vztah k islámu. A muslimy varují před urážením těch, kteří Boha neuctívají.
Imigranti v Česku
Je v Česku hodně imigrantů, nebo málo? Jak žijí? A cítí se být součástí naší společnosti?
Téma imigrace v Česku se nečekaně stalo jedním z hlavních v kampani před eurovolbami. Deník Aktuálně.cz proto podpořil projekt společnosti Člověk v tísni nazvaný "Mezinárodní migrace jako téma".
Mladí novináři psali v jeho rámci reportáže a zprávy o imigrantech u nás (a českých emigrantech v cizině). Ty nejlepší publikujeme v tomto seriálu.
Nápad uspořádat setkání za pokojné soužití křesťanů a muslimů vyprovokovala nedávná policejní razie v pražských mešitách. Zásah policie kvůli před dvěma lety vydané knize, která údajně šíří rasismus, antisemitismus, xenofobii a násilí proti takzvaným méněcenným rasám, znovu rozproudil i debatu o muslimech v Česku.
Jedním z příspěvků do ní byl i protiislámsky laděný předvolební klip Jany Volfové, kandidující do europarlamentu za stranu Česká suverenita.
Také Tomio Okamura a jeho hnutí Úsvit přímé demokracie se před volbami vezli na vlně populisticky vděčného protiimigrantského smýšlení. "Nechci u nás nepřizpůsobivé menšiny, nechci mešity, nechci zahalené lidi, nechci cizince parazitující na našem sociálním systému," hlásal na webu. Muslimů přitom u nás žije poměrně málo, jen něco přes tři tisíce.
"V Praze jsou lidé zvyklí"
Orientalista Bronislav Ostřanský přesto tvrdí, že se nejedná o žádný nárůst protiislámských nálad. "Vnímání muslimů a islámu se mi zdá poměrně setrvalé. Jestli vidím nějaký zásadní problém, tak jsou to média a jejich způsob, jak často o českých muslimech hovoří."
Řada zdejších muslimů to ale vnímá jinak.
Na mezináboženské setkání přišla Katarína Prokičová, po otci Srbka, po matce Češka. "Setkání s křesťany bylo opravdu milé, bylo úžasné vidět, že nás podporují, že toho máme spoustu společného, že se můžeme normálně bavit, aniž bychom si říkali, my jsme muslimové a vy jste křesťané," říká.
Katarína v 21 letech konvertovala k islámu. Od svých osmnácti let prý hledala smysl života ve filozofii a náboženství. Rozhodla se pro islám, i když tehdy žádné muslimy neznala osobně.
Před konverzí navštívila několik muslimských zemí. "Viděla jsem tam přátelské, otevřené lidi, kteří nemají předsudky vůči jiným náboženstvím, jsou pohostinní," popisuje.
Když se začala jako muslimka oblékat, dostala dopis od tety. Nechtěla, aby se její příbuzná stala muslimkou. "Časem jsem změnila okolí přátel, zůstali jen ti praví," konstatuje Katarína.
"Moje blízká rodina to vzala dobře. V Praze jsou lidé zvyklí, je tu spousta cizinců. Ale když se vydám třeba na jižní Moravu, tam si často myslí, že nejsem Češka, a diví se, že mluvím tak dobře česky. I na úřadech jsou ze začátku lidé hodně překvapení, nevědí, jak na mě reagovat," vypravuje.
Citový vztah k Česku
Osama Hadrous přišel do Čech před více než dvaceti lety kvůli studiu. "Otec obchoduje se dřevem a laky s Belgií, Libanonem a Kuvajtem. Já jsem nejstarší syn. Otec měl plán, že v Pardubicích vystuduji vysokou školu chemicko-technologickou, která je jedna z nejlepších na světě, a pak se vrátím do Libanonu a společně otevřeme fabriku," říká.
"Jsme velká rodina, příbuzné mám v Německu, ve Švédsku, Dánsku, Holandsku, v Čechách měl otec bratrance, novináře. Když jsem byl ve druhém ročníku, situace v Libanonu se zhoršila a otec rozhodl, že musím zůstat tady. Byl to pro mě šok. S pomocí české kamarádky jsem si ale brzy otevřel obchod, pak další, pracoval jsem v turistice, mám pekárnu na arabský pita chleba a firmu s minibusy. Jsem ženatý, manželka je katolička z Vysočiny, vychováváme syna a dceru," popisuje.
Jak Katarínu, tak Osamu policejní razie zaskočila. "Arabové, kteří tu žijí, mají Česko rádi pomalu víc než sami Češi. A jsou hrdí na to, že tu bydlí, zvlášť ti, kteří tu studovali, už mají k Čechám citový vztah," zdůrazňuje Osama. "Proto jsem si jistý, že lidé, kteří údajně ohrožují společnost a kvůli nimž vtrhla policie do mešit, rozhodně nežijí v Česku."
Kataríně zase vadí, že se málo Čechů zajímá o to, co za celou událostí doopravdy je. "Věří tomu, že muslimové jsou nebezpeční spoluobčané a že je potřeba to nějak řešit," říká.
Ve Francii by hořela půlka města
To, že se v pátek po razii hlavní islámská modlitba uskutečnila pod širým nebem v Praze na Letné, podle Osamy Hadrouse dokazuje, že "Arabové, kteří tu žijí, jsou ještě rozumní. Kdyby se razie uskutečnila ve Francii, Arabové by spálili půlku Paříže. Tohle se tu nikdy nesmí stát, Arabové i Češi si musí vážit toho, že tu žijeme v míru a pohodě," varuje.
Podle Kataríny byly na Letné z dálky slyšet výkřiky "Čechy Čechům!". "Je sice hezké uchovat národ jako takový, ale je škoda bránit se tomu pozitivnímu, co přichází od jiných národů, které tu studují, pracují a odvádí daně," říká.
Svíčka na stole dohořívá, duchovní čtou přání a modlitby, které přítomní muslimové a křesťané napsali na papírky. "Chtěla bych, aby se lidé v Česku více zajímali o náboženství a přestali věřit falešným informacím, které se šíří jako epidemie," stojí na jednom z nich. "Děkuji za bohatství, které je ze setkání s druhým," napsal kdosi na ten další.
