Mouchy v kravínech snižují produkci mléka. Nasaďte vosičky, radí vědci

Magdaléna Čevelová , Marie Kolajová
23. 8. 2019 15:19
Hejna much v chovech krav na dojení způsobují podle odborníků velké ekonomické ztráty. Tam, kde jsou mouchy přemnožené, jde až o litr mléka na krávu denně. Většina farem a statků bojuje proti tomuto problému chemickými prostředky. Řešením ale může být podle vědců z Mendelovy univerzity v Brně nasazení vosiček, které aktivně vyhledávají a zabíjí muší kukly. Tento postup se používá i při chovu prasat.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

V letních měsících jsou poletující hejna much nad zemědělskými statky běžné. Nesou však s sebou mnoho negativních vlivů. Mezi ně patří mimo jiné nižší dojivost a přenos nemocí.

Podle odborníků by měli chovatelé vyzkoušet metodu biologické ochrany, která se ujala především v zahraničí. Využívá vosičky coby přirozeného mušího nepřítele. Vosičky nasazené do chovu vyhledávají kukly mouchy domácí, případně bodalky stájové, do kterých nakladou svá vajíčka. Z nich se vylíhnou larvy, které pak zahubí hostitele.

"Nejdůležitější je vždy včas začít, protože systém zabraňuje rozvoji much už na počátku. V okamžiku, kdy jsou všude hejna much, už je tento systém zbytečný," řekl proděkan Agronomické fakulty MENDELU Daniel Falta.

Tvrdí, že podle šetření mezi českými chovateli je pokles dojivosti kvůli přemnožení much v průměru 0,68 litru mléka na krávu denně. "To je obrovská ztráta. V penězích ji vyčíslují například v USA a tam jde o 2,2 miliardy amerických dolarů za rok," uvedl Falta, který se biologickou metodou zabývá již několik let.

Systém biologické ochrany se v Česku užívá již od roku 2015, kdy na něj byly určené evropské dotace z Programu rozvoje venkova. Tuto metodu však používá jen hrstka zemědělců. Ostatní využívají chemické prostředky i přesto, že se v dnešní době klade důraz na kvalitu a nezávadnost všech potravin, včetně mléka. "Systém založený na aplikaci přirozených nepřátel much je proto jednou z možností, jak tyto nároky splnit," dodal Falta.

Jsme maximálně spokojeni

S tímto systémem jsou již delší dobu spokojeni v Zemědělském podniku Ostrov  nad Oslavou na Žďársku. "Používáme tuto metodu od roku 2015. Rozhodli jsme se pro biologické řešení před chemickým, přestože je dražší. Jsme maximálně spokojeni, eliminace much je výrazná," pochvaluje si Vladimír Chrást. Podle něj je biologické řešení účinnější než to chemické. "Předtím jsem otevřel auto a bylo tam veliké množství much, které na mě vylétly. Nyní se počet značně zmenšil," dodává pro Aktuálně.cz.

Systém využívají například i farmy v Hříšicích na Jindřichohradecku nebo v Unčovicích na Olomoucku.

Účinnost této metody je podle Falty přes devadesát procent. Nejlepší je ji přizpůsobit podmínkám na konkrétním místě. Kromě aplikace vosiček je podle odborníků nezbytné odstranění exkrementů, znečištěného krmiva, zbytků jídla a stojaté vody. To všechno totiž mouchy láká.

S problémem se setkávají i u chovu jiných živočišných druhů. "Kromě dojeného skotu, ustájeného celoročně ve vzdušných stájích, se systém biologické ochrany osvědčil i v chovech prasat, kde bývají rovněž obrovské problémy s mouchami," dodal Falta, podle kterého si stále více farmářů uvědomuje vztah mezi mouchami a ekonomickými ztrátami. Při použití biologické prevence se zlepšují i podmínky pro místní pracovníky. Situace, kdy například telata nejsou pod nánosem much ani vidět, jsou tak už spíše výjimkou.

 

Právě se děje

před 10 minutami

Ve středním Mexiku se ve studni našly zabalené ostatky čtyřicítky lidí

Lidské ostatky našla policie ve studni za Guadalajarou ve 119 černých plastových pytlích. Na místo hrůzného nálezu se vydala na počátku září poté, co si místní lidé stěžovali na nesnesitelný zápach.

Zpočátku nebylo jasné, kolika lidem ostatky v pytlích patří. Těla totiž byla rozřezána na části. Nyní patologové určili, že se jedná nejméně o 44 osob. Kompletní těla přitom našli jen v případě devíti jedinců. Část ostatků se stále identifikovat nepodařilo.

V mexickém státě Jalisco, jehož je Guadalajara hlavním městem, působí řada drogových gangů. Za první polovinu letošního roku bylo v Mexiku, které má 125 milionů obyvatel, zavražděno přes 17 tisíc lidí. To je v průměru více než sto vražd denně. Vysoká kriminalita sužuje Mexiko už řadu let, je důsledkem zejména boje drogových gangů. 

Zdroj: ČTK
před 56 minutami

Nash začala Světový pohár v cyklokrosu druhým místem v Iowě

Kateřina Nash dojela na úvod Světového poháru v cyklokrosu v Iowa City druhá. Českou závodnici porazila jen Kanaďanka Maghalie Rochetteová, která vybojovala první vítězství v seriálu, přestože hned v úvodním kole na písčitém úseku spadla. Nash ztratila na vítězku sedm sekund.

 

Mezi muži vyhrál při svém debutu v elitní kategorii Světového poháru jednadvacetiletý Belgičan Eli Iserbyt. Čeští reprezentanti v závodě nestartovali.

 

Nash, která žije v USA, navázala druhým místem na předloňský triumf v Iowa City. Třetí Američanku Claru Honsingerovou za sebou jednačtyřicetiletá rodačka z Prachatic nechala o osm sekund.

 

Úvodní závod sezony vynechaly úřadující trojnásobná mistryně světa Belgičanka Sanne Cantová a vítězka uplynulého ročníku Světového poháru Nizozemka Marianne Vosová.

 

Bývalý mistr světa do 23 let Iserbyt vedl belgickou ofenzivu v Iowě. Zástupci cyklokrosové velmoci obsadili prvních pět míst a v nejlepší patnáctce jich bylo třináct. Iserbyt vyhrál s velkým náskokem 54 sekund před Toonem Aertsem.

 

Další závod Světového poháru se pojede za týden v americkém Waterloo, v listopadu seriál zavítá do Tábora.

 

Úvodní závod Světového poháru v cyklokrosu v Iowa City (USA):

Muži: 1. Iserbyt 1:05:27, 2. Toon Aerts -54, 3. Soete, 4. Vermeersch oba -1:00, 5. Sweeck (všichni Belg.) -1:01, 6. Van der Haar (Niz.) -1:25.

Ženy: 1. Rochetteová (Kan.) 46:23, 2. Nash (ČR) -7, 3. Honsingerová (USA) -15, 4. Van der Heijdenová (Niz.) -25, 5. Richardsová (Brit.) -32, 6. Kaptheijnsová (Niz.) -44.

Další zprávy