Čeští příslušníci dělostřelectva Josef Balabán, Josef Mašín a Václav Morávek tvořili jednu z nejznámějších protinacistických odbojových skupin zvanou Tři králové. Zatímco Balabán a Mašín bojovali v československých legiích za první světové války, o osm, respektive deset let mladšímu Morávkovi bylo na jejím začátku deset let. Do armády vstoupil v roce 1923. Co ho k tomu vedlo?
Morávek skutečně patřil do jiné generace. Balabán a Mašín byli úspěšní legionáři, kteří po návratu z fronty v armádě zůstali, i když nemuseli. Mašínova rodina měla hospodářství. Morávek se naopak nacházel v obtížné situaci, jeho otec zemřel a zanechal po sobě tři děti. O dva roky starší sestra studovala na vysoké škole, což v té době nebylo obvyklé. Byla to životní volba.
Neteř Václava Morávka mi říkala, že silně vnímal odpovědnost za sourozence. Navíc maminka měla chatrné zdraví. A zároveň vstupuje do armády v období prvních let Československa. Stát pěstoval legionářskou tradici. Armáda měla sloužit jako jeden z garantů zachování nové republiky, počítalo se s ohrožením vlasti. Ale to jsou jenom moje úvahy.
Morávek byl člen Československé církve evangelické, přezdívá se mu Pobožný střelec. Jak ho vyznání formovalo?
Silnou víru zdědil po mamince, se kterou měl velmi silné pouto. Vedla ho velmi střídmě, povahově si byli blízcí. Za okupace si s maminkou psali, často používal náboženské motivy. V dopisech jsem našel mnoho podobenství a úvah na různá témata. Hledali paralely v Bibli a vzájemně se ujišťovali o správném směru v životě.
Skutečně pronesl legendární větu "Věřím v Boha a ve své pistole"?
To nikdo neví. Ale není podstatné, jestli za výrokem stojí, nebo ne. Důležité je, že tak žil. Život v odboji byl nesmírně stresující. Neustále měníte místa pobytu, bojíte se dopadení a toho, že přijdete o své nejbližší. Víra v Boha ho udržovala v duševní kondici a pistole mu dodávaly pocit bezpečí.
Václav Morávek uměl i výborně jezdit na koni. Byl lepší jezdec, nebo střelec?
Byl silně krátkozraký. Žádný diplom ze střelby jsem nenašel. Naopak měl hodně znalostí z oblasti jezdectví a drezury koní. Dokonce psal úvahy o vztahu mezi jezdcem a koněm. Ale střílet uměl bravurně.
Po okupaci Československa v roce 1939 je Morávek demobilizován. V přiděleném zaměstnání na úřadě v Kolíně se dlouho nezdrží a brzy se přidává do budování kolínské frakce odbojové organizace Obrana národa složené z bývalých členů armády. Kopíroval Morávkův příběh cestu tehdejších československých vojáků?
Ano, ve třicátých letech se společnost připravovala na možnost války s Německem. Řada lidí se nabudila. Po březnové okupaci v roce 1939 ale přišlo obrovské zklamaní. Morávek uvažoval o odchodu do zahraničních jednotek, ale nakonec se rozhodl zůstat. I když možnost boje nevyšla, budoucí odbojáři chtěli okupanty vyhnat. Co je odboj, na začátku nikdo netušil. Někteří měli zkušenost z období Rakouska-Uherska. Ale tenkrát vám za rebelii hrozil maximálně žalář nebo vyhnanství. V protektorátu byly popravy téměř na denním pořádku.
Byla neznalost nacistických praktik příčinou lehké naivity Obrany národa, která zpočátku tolik nedbala na utajení?
Naivní nebyli. Věděli, že musí podle svých zásad a zvyklostí pomoct vlasti. Jako vojáci byli zvyklí na určitý řád a formu práce. Předpokládali, že okupanti budou ctít mravní zásady. Němci totiž na začátku tak suroví nebyli.
Po přechodu od ilegality se Václav Morávek v roce 1939 přesouvá do Prahy, kde potkává Josefa Balabána a Josefa Mašína. Všichni jsou příslušníci dělostřelectva a začínají spolupracovat. Trio dnes známe pod názvem Tři králové. Jak skupina vůbec vznikla?
Morávek v Kolíně velmi rychle zjistil, že nemůže pracovat tak otevřeně. Zamířil do Prahy, kde se seznámil s Balabánem a Mašínem. Vznik si představuju jako zakládání chlapecké kapely. Párkrát se viděli a sedli si. Už před válkou o sobě věděli. Myslím, že na vznik Tří králů měl velký vliv Mašínův švagr Ctibor Novák. Možná je spolu blíž seznámil. Balabán měl organizační talent a velký přehled o vojácích. Údajně vyhledával nebojácné jedince, kteří nerespektovali zažitá pravidla, protože jasný řád vede k prozrazení. Morávka s Mašínem si mohl vytipovat.
Byli si podobní?
Každý měl jinou osobnost. Mašín byl velmi divoký a vášnivý člověk. V legiích ve chvílích útoku probíhal zákopy. Balabán byl spíš přemýšlivý typ. Morávek měl svůj pilíř víry. Zároveň dokázal být velmi razantní.
Jak do popisu hluboce věřícího muže zapadají historky o šprýmech, které za protektorátu tropil? Známá je historka, kdy Morávek v převlečení připálil cigaretu komisaři Gestapa Oskaru Fleischerovi, který měl pro svou krutost přezdívku Řezník.
Osobnost se skládá z mnoha vrstev, Morávek nebyl suchopárný. Uměl vyprávět vtipy a zachytit veselé momenty. Často se říká, že humorem lidé bojovali proti stresujícímu prostředí okupace. Ale Morávek si rád dělal legraci i před válkou. Byl vášnivý fotograf, dělal koláže. Ještě v armádě se vyfotil jako zločinec v černém s ulíznutými vlasy. Nebo svého dobrmana vycvičil tak, aby dámám nadzvedával sukně.
Mašín a Morávek prý z legrace nazývali Balabána führer. Zdá se, že mezi nimi bylo silné pouto. Jako kdyby stáli stranou Obraně národa. Byli Tři králové nezávislí na vojenské odbojové organizaci?
Jasná struktura je nejzranitelnější. Trio se z Obrany národa lehce vyčlenilo, což je jeden z důvodů, proč vydrželi tak dlouho na svobodě. V roce 1941 Gestapo rychle odkrývalo síť odbojářů. Schematičtí a lehce naivní lidé se do osidel nacistů dostali rychle. Tři králové pracovali jinak.
Jak jejich práce vypadala?
Nejvíce se věnovali zpravodajské činnosti. Morávek komunikoval s důstojníkem zpravodajské služby Abwehru Paulem Thümmelem, který dodával Čechům zprávy. Informace často byly značně nepřesné. Řada lidí by ho ráda považovala za dvojitého agenta, ale zřejmě pracoval jako agent operačního zastírání (odbojářům měl záměrně předávat dezinformace, pozn. redakce). Balabán díky svému organizačnímu talentu fungoval jako dnešní HR oddělení. Pomáhal vytvářet odbojové a zpravodajské skupiny. Mašín se věnoval hlavně diverzním akcím. Společně shromažďovali náboje a zbraně pro možné povstání.
Známé jsou pumové útoky na strategické cíle v Německu.
V únoru 1941 na Anhaltském nádraží vybuchla nálož, kterou na místo umístili spolupracovníci Tří králů. Útok cílil na čelního muže NSDAP Heinricha Himmlera. Ten kvůli odklonu vlaku na nádraží nedorazil. Často házeli výbušné brikety do německých vlaků.
Nacisté rok po okupaci rozbíjí domácí odboj. Na jaře 1940 Obrana národa přichází o většinu členů. Jak vypadal život Tří králů v období rozsáhlých zatčení?
Přešli do ilegality, měli falešnou identitu a měnili místa přespání. Skrývali se ve sklepích a na půdách. Za každým zazvoněním domovního zvonku se mohlo skrývat gestapo. I přes nepříznivé podmínky dokázali vysílat a komunikovat s exilovou vládou v Londýně.
Na jaře 1941 se smyčka kolem Tří králů přece jenom velmi rychle utahuje. V dubnu gestapo zatýká Balabána. O měsíc později Mašín, Morávek a radiotelegrafista František Peltán vysílají z bytu v pražských Nuslích depeši pro Londýn. Do úkrytu vtrhne gestapo, Mašín palbou kryje útěk kolegů, sám je zajat. Morávek si o ocelové lanko poraní prst, který si následně musí uříznout. Jak pokračoval v odboji po ztrátě nejbližších spolupracovníků?
Snažil se udržovat spojení s Londýnem. Jenže standardní spojení nefunguje, struktura odbojářů je rozbitá. Radiotelegrafista Václav Modrák, který v Londýně přijímal Morávkovy zprávy, mi říkal, že se struktura najednou proměnila k horší kvalitě, což zapadá do období, kdy zůstal sám. Také stále komunikoval s Paulem Thümmelem. Myslím, že díky němu zůstal tak dlouho na svobodě. Mohl ho varovat před případným zatčením.
Proč ho Thümmel chránil?
Představoval pro něj zdroj příjmů a informací od Spojenců.
Koncem září 1941 se novým říšským protektorem stává Reinhard Heydrich. Období zatýkání a poprav známe jako první heydrichiádu. Práce v odboji je stále obtížnější.
Místo étosu pomoci se ve společnosti usídlí obrovský strach. Lidé se Morávka straní, kontakt s ním byl nebezpečný. Dostává se do hluboké izolace. Zároveň pociťuje tlak z Londýna na přenos informací. Odbojáři mu tak musí pomoct, ale dělají to velice opatrně. V posledních měsících spolupracuje například s Františkem Peltánem nebo Václavem Řehákem, kterému se přezdívalo Fešák. Ale od politického centra odboje se vzdaluje. Začal fungovat jako samostatná jednotka.
Gestapo Morávka málem dopadne před Vánoci. Byt v Karlově ulici obklíčí osm mužů, poslední svobodný člen Tří králů si prostřílí cestu ven. V bytě nechává všechny věci včetně dopisů a zpráv pro odboj.
Stal se z něj psanec. Byla zima a neměl kam jít. Údajně se potýkal s nachlazením. Naštěstí v zimě do Čech přichází členové Operace Silver A s cílem zabít Heydricha. A začínají se shánět po Morávkovi. To je významný moment v jeho životě.
Proč? Zachránil ho kontakt s parašutisty?
Dostal se z izolace. Pro domácí odboj byl persona non grata. Naopak Londýn si Morávka cenil. Parašutisté odbojáře vnímali jako klíčovou postavu československého odboje a podle toho s ním jednali. Kdyby v březnu nezemřel, určitě by se účastnil atentátu na Heydricha.
S výsadkáři z operace Silver A se setkal i v den před svou smrtí.
Na Staroměstském náměstí potkává Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše. Večer má schůzku s velitelem skupiny Alfrédem Bartošem, který mu zadává úkoly.
Následující odpoledne 21. března se má setkat Paulem Thümmelem u Prašného mostu. Toho ale gestapo zatklo. Věděl Morávek o tom, že jeho kontakt už není na svobodě?
Věděl, že potřebuje utéct. Ale nevím, jestli znal všechny skutečnosti.
Na schůzku s hlídaným Thümmelem nakonec přichází Morávkův blízký spolupracovník a člen odboje Václav Řehák. Proč?
To zůstává neobjasněno, stejně jako důvod schůzky. Ale v den setkání na místě nebyli poprvé, Morávek situaci zpovzdálí sledoval. Myslím si, že viděl, jak gestapo Řeháka zatýká. Naskočil do tramvaje a pak přestoupil na další, která ho vezla na Prašný most.
Tři králové
Odbojová skupina Obrany národa vznikla v roce 1939. Trojice složená z Josefa Balabána, Josefa Mašína a Václava Morávka označení nepoužívala. V zahraničních depeších se podepisovali jako Tři muzikanit, což bylo kódové označení pro vojáky.
Skupina se podílela na zpravodajské činnosti, sabotážních a diverzních akcích. Všichni zahynuli v období protektorátu. Josefa Balabána nacisté popravili 3. října 1941, Josefa Mašína zastřelili 30. června 1942. Václav Morávek padl po přestřelce s Gestapem 21. března 1942.
V tramvaji s ním jela pamětnice Eliška Pichrtová, která byla svědkem závěrečných chvil Morávkova života. Pomocí jejího svědectví a přezkoumání pitevní zprávy jste vyvrátil teorii o Morávkově sebevraždě v následné přestřelce s gestapem.
Paní Pichrtovou jsem náhodou potkal jako student u Morávkova pomníku. V osudný den se vracela z práce, zastávku před Prašným mostem do tramvaje naskočil pohledný muž. Zaujal ji, ale vypadal nervózně. Morávka pozorovala i poté, co oba vystoupili z tramvaje na stanici Prašný most.
Co bylo dál?
Morávek odhazuje aktovku s klíčovými dokumenty od Bartoše. Přechází silnici, na druhé straně Němci odvádí Řeháka. Morávek začíná střílet. Gestapo palbu opětuje. Čtvrtá rána Morávka usmrcuje. K tělu přibíhají dva gestapáci, jeden z nich bere Morávkovu pistoli a trefuje ho dvěma ranami do hlavy. Chtěli se ujistit, že zemře.
Proč gestapo zlikvidovalo tak cenný zdroj informací? Odbojáři měli zatčení přežít.
Myslím, že věděl příliš mnoho o poměrech gestapa, které bylo protkané úplatky.
Video: Sestra Mašínů vzkazuje: Buďte stateční a neuhýbejte. Totalitní zlo se nesmí opakovat (25. 10. 2023)
