"Užívání internetu je jedno z možných vysvětlení, proč se chování dospívajících mění. Faktorů je ale víc. Například kontrola rodičů či přístup mladistvých - když ostatní nepijí, tak já taky ne," popisuje specialistka monitoringu a výzkumu Pavla Chomynová. Roli však podle ní hraje i nastavení cen alkoholu či cigaret.
Pozitivní trendy souvisí podle vedoucího Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktora Mravčíka také se změnou životního stylu. "Užívání návykových látek už pro mladé není tak atraktivní," míní.
Pokud šestnáctiletí s návykovými látkami zkušenosti přeci už nějaké mají, získali je zpravidla před nedávnem. První experimenty s drogami či alkoholem tak nynější mladá generace zažívá ve vyšším věku než předchozí pokolení. "Narůstá taky počet preventivních programů, takže prevence nejspíš zafungovala," věří Mravčík.
Pokles je podle něj výrazný především u tabáku, méně zřetelný pak u alkoholu. Podle průzkumu klesl loni podíl šestnáctiletých Čechů, kteří denně kouřili, oproti roku 2015 z necelých 17 procent na deset. V roce 2011 si pak každý den cigaretu zapálil každý čtvrtý šestnáctiletý. Ubylo také těch, kteří někdy vyzkoušeli marihuanu. Od roku 2011 se jejich podíl snížil z 42 procent na 28.
Zmenšil se také počet šestnáctiletých, kteří pili alkohol v restauraci nebo na diskotéce, a to ze zhruba 84 procent v roce 2007 na méně než polovinu. Dospívající také méně nakupují alkohol v obchodech.
Zatímco v 90. letech více pili alkohol či brali drogy především chlapci, dnes už se rozdíly mezi nimi a dívkami srovnávají. "O něco častěji dokonce uváděly jednorázové pití dívky," říká Chomynová.
Odlišnosti se pak ukazují spíše mezi studenty různých typů škol. Nejméně užívají návykové látky gymnazisté, nejvíce naopak studenti odborných učilišť nebo žáci posledních ročníků základních škol.
Atraktivnější elektronické cigarety i energetické nápoje
Nicméně novým fenoménem uplynulých let jsou elektronické cigarety. Bez ohledu na to, zda obsahovaly nikotin, nebo ne, je alespoň jednou v životě vyzkoušelo více studentů než ty klasické.
"U elektronických cigaret je třeba upozorňovat především na negativní dopady jejich užívání dětmi. Jejich organismus ještě není zcela vyvinutý, a obsažené látky je tak mohou ovlivnit," popisuje národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová.
Zatímco v roce 2016 elektronické cigarety alespoň jednou v životě zkusilo přes 40 procent šestnáctiletých, loni s nimi mělo zkušenost už o dvacet procent dětí víc. Pokud se však sečtou pravidelní kuřáci a ti, co užívají e-cigarety, stále se podíl šestnáctiletých kuřáků od roku 2016 pohybuje mezi 12 a 13 procenty této věkové kategorie.
"Zvláště u mladistvých je třeba dávat pozor na trendy. Elektronické cigarety mohou obsahovat nikotin a závislost se u nich tak může vytvořit. Dospívající pak mohou přejít na jiné formy užívání nikotinu, včetně kouření," varuje Mravčík.
Populárními se v minulých letech staly také energetické nápoje. Alespoň třikrát za měsíc je loni pilo téměř 30 procent dospívajících. Studenti tyto nápoje také často kombinují s alkoholem.
"Vnímáme je jako rizikové, protože oddalují pocit opilosti. To pak vede k tomu, že děti pijí více alkoholu," vysvětluje Chomynová. Častá konzumace energetických nápojů u dospívajících může kromě toho podle odborníků vést k poruchám chování, úzkosti nebo poruchám spánku.
Třetině dospívajících hrozí závislost na sociálních sítích
Dnešní teenageři podle výsledků studie mnohem méně chodí ven s kamarády. Jsou doma a stačí, že s nimi komunikují pomocí mobilu. To je svým způsobem ochraňuje před tím, že začnou pít alkohol či kouřit. Zatímco v roce 1995 chodilo ven s kamarády 43 procent dětí, loni už to bylo jen 13 procent.
Ale tím se vystavují jiným rizikům. Podle zmiňovaného průzkumu zhruba desetině dotázaných hrozí závislost na hraní her, třetině pak na sociálních sítích. Častěji se přitom jedná o dívky. Téměř 30 procent dospívajících tráví na sítích více než 4 hodiny denně. Čas ale nemá být jediné kritérium, jak závislost poznat.
"Mladí tráví na internetu celý den a činnosti dělají paralelně. Chvíli si zahrají hru, někomu odpoví na zprávu. Rizikové chování však naznačuje spíše ztráta kontroly," říká Pavla Chomynová.
Na stinné stránky sociálních sítí upozorňuje ve svých přednáškách pro základní i střední školy i organizace studentů Zvol si info zaměřující se na mediální gramotnost.
"Jen málokdy narazíme na někoho, pro koho by sociální sítě nebyly každodenní téma. Na každé přednášce se nám žáci přiznávají, že u některých kamarádů pozorují známky závislosti či takzvané FOMO," přitakává předsedkyně organizace Veronika Batelková.
FOMO - z anglického "fear of missing out" - se podle ní projevuje tím, že má člověk strach, že mu něco unikne. Proto má pak mobil neustále u sebe a probírá se obsahem na Facebooku nebo Instagramu. Pravidelně také kontroluje obrazovku, zda mu nepřišlo upozornění.
"Dětem, rodičům i učitelům vysvětlujeme, že sociální sítě nejsou jen špatné, často dokážou být i užitečné. Důležité je ale umět je správně využívat, dokázat se od nich někdy i ,odpojit´ a znát jejich rizika," doplňuje Batelková s tím, že různé skupiny mladých používají odlišné sociální sítě.
Všechny však podle ní většinou spojuje Instagram a YouTube. Kontroverze mezi některými naopak vzbuzuje Facebook. "Čím mladší žáci, tím méně jich má na něm založený účet. Dnes už je spíše sociální sítí jejich rodičů. Vede u nich naopak TikTok," popisuje Batelková.
Průzkum ESPAD se koná pravidelně v čtyřletých intervalech od roku 1995 a zaměřuje se na rizikové chování u mládeže ve věku 15 až 16 let. Loni se konal posedmé, a to v 35 státech. V Česku se do něj zapojily téměř tři tisíce žáků narozených v roce 2003 z 255 základních i středních škol. Výsledky mezinárodního srovnání budou zveřejněny v listopadu.
