Vědec: Reálně je až třikrát víc nakažených. Musíme masivně testovat a omezit kontakty

Michaela Endrštová Michaela Endrštová
26. 11. 2021 17:15
Vláda zakázala vánoční trhy, omezila otevírací dobu restaurací. Školy by ale podle Romana Nerudy z Ústavu informatiky Akademie věd ČR a člena Centra pro modelování biologických a společenských procesů měly zůstat otevřené. Navrhuje, aby se místo posílání tříd do karantén každý den děti testovaly. "Opatření přicházejí pozdě, proto nápor na nemocnice bude ještě několik týdnů velký," varuje.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Jakub Plíhal

Vláda zpřísnila opatření, restaurace mohou mít otevřeno jen do 22 hodin, omezí se počet lidí na hromadných akcích a konání vánočních trhů zapověděla. Jsou tato opatření adekvátní situaci, ve které jsme?  

Poslední opatření vlády jsou krok správným směrem, omezení kontaktů je pro boj s vrcholící vlnou důležité, ačkoliv výběr těchto konkrétních opatření působí trochu nesystémovým, až populistickým dojmem. Ovšem hlavně tato opatření přicházejí pozdě, proto nápor na nemocnice bude ještě několik týdnů velký, stejně jako počty zbytečných úmrtí.

Roman Neruda z Ústavu informatiky AV ČR
Roman Neruda z Ústavu informatiky AV ČR | Foto: Archiv Romana Nerudy

Čím si vysvětlujete rekordní přírůstky v počtu nakažených, které jsou v posledních dnech nejen v Česku, ale i okolních zemích?

Hlavní důvod je ten, že delta je dvakrát nakažlivější než původní varianta viru. Samozřejmě roli hraje i sezónní období, respirační viry se lépe šíří v chladnějším počasí. A je tu pořád dost lidí, kteří jsou náchylní k infekci. Imunita, kterou získali po vakcinaci nebo prodělané nemoci, časem klesá. Nákaza se sice přenáší hlavně mezi neočkovanými, ale nakazit se mohou i očkovaní, kteří už mají déle po vakcíně. Z dat víme, že po druhé dávce jste proti nákaze chráněni asi z 90 procent, během šesti měsíců klesne ochrana na 60 procent a během dalších tří měsíců na 50 procent. Proto je potřeba třetí dávka. 

Každopádně však očkování chrání proti nákaze do určité míry i po několika měsících a samozřejmě platí, že dokáže zabránit těžkému průběhu nemoci. Díky tomu se nemocnice plní pomaleji než v předchozích vlnách. Bez očkování by tu dnes byla katastrofální situace. Proto v něm musíme pokračovat. Ale teď se pohybujeme v číslech, kdy samotné očkování nestačí, protože jeho efekt se projeví nejdříve za měsíc, za dva. Proto je potřeba masivně testovat jak ve školách, tak ve firmách, a omezit kontakty. 

Jak moc je potřeba kontakty omezit? Nazrál čas na lockdown, který například na dva týdny zavádí Slovensko?   

Jsem pro takový soft lockdown, kdy se dají například omezit hromadné akce a kdy lidi sami od sebe odpovědně omezí kontakty, aniž by čekali, co vyhlásí vláda. Mluvit o lockdownu je nepopulární, následky jsou moc velké. Masivní testování ve školách odhalilo procenta nakažených dětí, což je dost, ale nechceme zavírat školy nebo firmy a zastavit tím ekonomiku. Z našich modelů vyplývá, že školy mohou zůstat otevřené co nejdelší dobu. 

Jenže jak toho dosáhnout, aby to zároveň bylo bezpečné, když školy dnes představují ohniska nákazy? 

Už skoro rok pracujeme s ministerstvem školství na studii, kdy testujeme účinnost opatření ve školách. A vychází nám, že velmi účinná je kombinace testů a opatření, jako jsou roušky nebo rozestupy. Zjistili jsme, že pokud by se ve školách dvakrát týdně testovalo metodou PCR, riziko nákazy by se snížilo o 80 procent. Zároveň jsme ale zjistili, že když jde celá třída, v níž se zachytí nakažený žák, do karantény, sníží to riziko nákazy pod 50 procent. Takže bezpečnější je děti testovat než je posílat do karantény. 

Také jsme testovali takzvaný scénář "test to stay", o kterém se hovoří třeba ve Velké Británii. Znamená to, že když máte třídu, ve které je nakažený, necháte doma jen jeho, ostatní mohou chodit dál do školy, ale každý den ráno se testují. A ukazuje se, že rozdíl mezi tím, když necháte celou třídu v karanténě nebo když použijete metodu "test to stay", je jen malý. Znamená to, že nahrazení karantény celé třídy testováním je efektivní prostředek, jak školy udržet otevřené. Pokud je situace velmi kritická a je nutné striktně omezit kontakty, pak pokládám za dobré i to, co fungovalo na jaře, kdy děti chodily na střídačku týden do školy a týden zůstávaly doma. Zkrátka není nutné již školy zavírat.

Třetí dávka po pěti měsících, testování školáků nebo očkovaných, uznávání PCR testů ve službách, navýšení kapacity PCR testování, uznávání protilátek. To je plán budoucí vlády. Budou tato opatření stačit?

S těmi hlavními tezemi se dá souhlasit. Ale tyto obecné formulace se měly říkat už někdy v srpnu, září, kdy byla čísla nakažených dobrá, teď je to trochu bezzubé. Na způsobu uznávání protilátek zatím nepanuje vědecká shoda. Protilátky teď používají spíš odpůrci očkování jako důvod, proč se nemusí
očkovat, proto bych je zatím do žádné strategie nedával. Také se mi nelíbí, že se opatření řídí podle zaplnění nemocnic. To je faktor, který nám říká, jak na tom epidemie byla před třemi, čtyřmi týdny, tedy se zpožděním. Je potřeba zatáhnout za brzdu, aby se nemocnice nepřeplnily, ale měli bychom sledovat
spíš to, kolik je denně nakažených a jaký je podíl pozitivních testů, a používat predikce epidemických modelů. Takhle hasíme požár, který se dávno rozhořel.

Ve hře je povinné očkování lidí nad 60 let nebo určitých profesních skupin. Možný budoucí ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) je však proti, řekl, že povinné očkování není řešení, že rozděluje společnost. Souhlasíte s ním? 

Jakákoliv motivace k očkování je dobrá, ale jestli to má být povinné nebo pro koho by to mělo být povinné, to je spíš otázka pro politiky. Je ale jasné, že jsme promarnili šanci pozitivně lidi motivovat k očkování. Mělo se mnohem víc vysvětlovat lidem, jaké účinky vakcíny mají a proč jim pomohou. Jenže se to neudělalo a teď je tu stále mnoho neočkovaných, a proto i nakažených. Přitom to všichni nejsou zatvrzelí odpírači očkování.

Jenže tu chyběla masivnější vysvětlovací kampaň a třeba i spolupráce s lékaři, kterým lidé věří. A tak tu vznikl prostor pro dezinformace, kterým hodně lidí uvěřilo. Tím oslabujeme boj proti chorobě, ve kterém je vakcinace strašně důležitá. Uvědomují si to třeba v Portugalsku nebo Izraeli, kde mají očkováno mnohem víc obyvatel a hodně seniorů už má třetí dávku, takže se jim obnovila imunita na 90 procent.  

Měly by se podle vás očkovat i děti? 

Měly. Jsem zastánce zdravého rozumu, věřím, že mechanismy pro testování a uznávání vakcín jsou správné, fungují stejně i pro jiné choroby. Když centrální autority řeknou, že vakcíny jsou dobré a bezpečné, tak je očkujme. Děti sice mají lehký průběh nemoci, ale na druhou stranu jich nezanedbatelné procento trpí vážnými problémy po prodělání covidu. Navíc děti mohou nakazit zranitelné obyvatele. 

Denně se provede zhruba 90 tisíc testů. Je to dost vzhledem k tomu, kolik je tu aktuálně nákazy?

Není, jsme na hraně testovacích kapacit, proto si myslím, že čísla už nemohou o moc vyrůst, že víc než kolem 30 tisíc nakažených za den ani nedokážeme zaznamenat. Reálně je dvakrát až třikrát víc nakažených, než kolik ukazují statistiky, protože zkrátka z kapacitních důvodů nemůžeme dělat víc testů. Proto je dobré sledovat spíš to, jaký je podíl pozitivních testů. 

Pozitivních je dnes kolem 30 procent všech testů, ale už to bylo i 46 procent. To znamená, že každý druhý, co se šel otestovat, je nakažený. Rozhodně by se tedy mělo víc testovat, a to i preventivně. A testovat by se měli, s ohledem na pokles imunity, i očkovaní, kteří byli v těsném kontaktu s nakaženým. 

Pokud tu reálně máme tolik nakažených, kolik říkáte, tak se společnost musí brzy promořit, ne?

Ano, promořuje se dost. Ale bohužel se ukazuje, že ani to situaci neřeší, protože imunita po prodělání nemoci klesá podobně jako po očkování. Takže i kdybychom se všichni nakazili, za půl roku tu máme další vlnu. 

Budoucí vláda chce začít opět uznávat PCR testy jako covidové certifikáty. Je to krok správným směrem? 

Opět zdůrazním, že testování je velmi potřeba, protože čím víc lidí testujete, tím víc jich můžete poslat do karantény. Ale není to dlouhodobé řešení, očkování je mnohem lepší ochrana. Přijde mi ale, že rozhodnutí, že se nebudou uznávat PCR testy, přišlo v nevhodnou dobu a je to negativní, nesprávná motivace k očkování. Proto mi opětovné uznávání PCR testů ve službách přijde nyní jako lepší řešení. 

Kdy lze očekávat pokles počtu nakažených?

Situace se začne zlepšovat sama od sebe. Očekáváme, že během jednoho nebo dvou týdnů budou počty nakažených kulminovat a pak začnou pomalu klesat. A to díky promořenosti, odpovědnějšímu chování i kapacitě testů. 

V nemocnicích leží už téměř šest tisíc lidí. Hrozí, že se jejich kapacity zcela naplní?

Je jisté, že počty hospitalizovaných ještě porostou. Víme z předchozích vln, že v momentě, kdy počty nakažených začnou klesat, trvá ještě dva tři týdny, než začnou klesat i počty pacientů v nemocnicích. Podle našich modelů bude v nemocnicích ještě výrazně víc lidí než dnes. Hrozí tedy, že se nemocnice zaplní. Už teď musí omezovat péči a je možné, že sice budou mít dostatek lůžek, ale nebudou mít dostatek personálu. Vzhledem k tomu, že čísla nakažených neklesají a že i kdyby klesala, v nemocnicích se to neprojeví hned, tak je jisté, že situace tam bude ještě několik týdnů špatná. 

Dva měsíce jsme apelovali na lidi, aby nám pomohli s dodržováním opatření a očkováním, to se neděje a epidemie se zhoršuje. | Video: Michael Rozsypal
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Vesmírný teleskop Jamese Webba dnes dosáhl své konečné pozice zhruba 1,5 milionů kilometrů od Země

Na twitteru to napsal americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Dosud největší a nejvýkonnější zařízení svého druhu do kosmu vynesla raketa na konci loňského prosince, fungovat začne asi za čtyři měsíce.

Teleskop se na svou pozici dostal pomocí trysek při operaci, která trvala zhruba pět minut. Inženýři ze zemského střediska v americkém Baltimoru je aktivovali ve 20:00 SEČ, napsala agentura AFP.

Sedmitunové zařízení bude pozorovat vesmír z takzvaného druhého Lagrangeova bodu (L2), kde se vyvažují gravitační síly Země a Slunce. Díky tomu může teleskop udržovat stabilní pozici a zároveň je dostatečně daleko od Slunce na to, aby dokázal zachytit velice slabé infračervené záření, které dorazí na jeho zrcadla z prvních hvězd a galaxií, jež vznikaly před 13,5 miliardami let.

První pozorování se od zařízení, které je nyní od Země zhruba čtyřikrát dál než Měsíc, očekávají letos v červnu. Předcházet jim bude nastavení zrcadel a ochlazení detektorů infračerveného záření.

Další zprávy