Mířím na jižní pól. Pan Zikmund si mě dobíral, co tam budu dělat, říká polárník Horký

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
2. 12. 2021 17:56
Český cestovatel a polárník Petr Horký strávil s Miroslavem Zikmundem dlouhé dny a týdny při práci na společných knihách nebo při natáčení filmu Století Miroslava Zikmunda. A také při dlouhých diskusích o smyslu cestování. "Došli jsme k závěru, že dnes lze cestováním objevovat bílá místa v našich hlavách. A to neskončí nikdy," říká Horký, kterého jsme zastihli v Chile, odkud míří do Antarktidy.
Miroslav Zikmund a Petr Horký
Miroslav Zikmund a Petr Horký | Foto: ČTK

Petr Horký je cestovatel, polárník, milovník dálek, asi nejvíce těch polárních. Po severním pólu, přechodu Grónska a po pólu chladu na Sibiři, který  značí nejchladnějsí místo na zemi, se nyní vydal do Antarktidy. Plánuje tam zdolat nejvyšší vrchol Mt. Vinson a také dojít na jižní pól. "Chci si tím uzavřít takovou svou polární sestavičku," říká stylem, jako kdyby mluvil, cimrmanovsky řečeno, o výletu na Kokořín. Dorazit na pól chce přesně 110 let poté, co tam přišel norský polárník Amundsen, výpravu bere jako poklonu jemu a dalším odvážným dobrodruhům.

Než s ním letadlo dosedlo na chilskou půdu, Česko a celý svět přišly o dalšího z odvážných dobrodruhů: cestovatele Miroslava Zikmunda, s nímž Horký strávil dlouhé dny a týdny spolupráce na několika knihách a dokumentech a především na stominutovém filmu Století Miroslava Zikmunda. Když jsme se mu dovolali, Petr Horký oznámil, že letadlo akorát srolovalo po runwayi a během pár minut bude muset vystoupit.

"Naposledy jsem se s ním viděl před dvěma nebo třemi týdny. Byl jsem ho navštívit v nemocnici a vyprávěli jsme si právě o mé cestě na jižní pól," vzpomíná cestovatel. Když vyrážel na ten severní, Zikmund ho tehdy vyprovázel slovy: "A co tam budete dělat, když už tam bylo tolik lidí před vámi?" Slavné duo H+Z si totiž připsalo řadu prvenství. Jako prvním na světě se jim například podařilo projet automobilem napříč Núbijskou poušť, jako první Češi stanuli na vrcholu Kilimandžára a v mnoha oblastech byli prvními turisty na světě, kteří do míst doputovali. "Podobnou poznámku měl i u mého plánu cesty na jižní pól, ale už to říkal se smíchem, že mi rozumí, o co mi jde. Přál mi, ať si cestu užiju a ať se mi všechno povede," líčí Horký.

Na téma, zda má dnešní cestovatel ještě šanci něco objevovat, prý spolu vedli mnoho dlouhých rozhovorů. "Dneska už opravdoví cestovatelé, jako byli Marco Polo, Emil Holub nebo třeba trochu i Hanzelka a Zikmund, kteří ještě objevovali neznámé světy, v podstatě neexistují," prohlásil Miroslav Zikmund pro Aktuálně.cz před pěti lety, kdy ve Zlíně křtil knihu historika Františka Emmerta Zikmund a Hanzelka - s Tatrou kolem světa. "Je to tím, že si kdokoliv, kdo má peníze, může koupit letenku na druhý konec světa. Jsou to objevy pro dotyčného člověka, nikoli však pro lidstvo. Dneska už není na cestách co objevovat, s výjimkou dna moří a oceánů. Tam jsou ještě poklady," vysvětloval tehdy.

Jak upozorňuje Petr Horký, nakonec spolu dospěli k závěru, že ač už nelze objevovat bílá místa na mapách, lze na cestách stále objevovat "bílá místa v našich hlavách". "A to nebude nikdy hotové," dodává. Sám zaznamenal prvenství mezi cestovateli, když například s polárníkem Václavem Sůrou přešli jako první mongolské jezero Khövsghöl, pokoušel se také o hledání výstupové cesty na Akopán, oblast venezuelských stolových hor. "Hledání prvenství ale není můj cíl ani úkol. Mám spoustu neuskutečněných cest a nenatočených věcí, u nichž jsem rád, že zůstávají nepoznané, a chtěl bych je tak nechat," vysvětluje.

Když vzpomíná na Miroslava Zikmunda, vzpomíná na jeho fenomenální paměť.  "Ukázali jste mu fotku a on vám řekl: ‚To bylo v Peru, pili jsme pisco a zapíjeli jsme kulatý počet kilometrů na tachometru, ale moc se Petře omlouvám, nevím, zda to bylo dvacet tisíc nebo třicet tisíc kilometrů‘."

O slavném cestovatelském duu říká, že na nich obdivuje hlavně schopnost okamžitě přicházet s plánem B, pakliže se něco pokazí. "Jim se v životě pokazilo, co mohlo, všechno dopadlo jinak, než si naplánovali," upozorňuje polárník na svých přednáškách a vypráví, jak oba vyjížděli na svou první cestu nikoli coby cestovatelé či filmaři, ale jako obchodníci, kteří chtěli v Africe prezentovat české firmy a uzavírat obchodní kontrakty, například na vůz Tatra, s nímž vyrazili.

"Jenže než se vrátili, proběhl v Československu komunistický puč a všechno bylo jinak. Připadali si jak cizinci ve vlastní zemi a z tisíců uzavřených smluv nebylo nic, včetně smluv na prodej šesti tisíc automobilů Tatra." Vymysleli tedy plán B a chtěli se živit jako dokumentaristé na základě materiálů ze svých cest. "Takže všechny ty knihy a filmy, co my dodnes obdivujeme, jsou plán B, důsledek, že se to nepovedlo," upozorňuje Petr Horký.

Video: Zikmund byl mimořádně pracovitý a oddaný. Teď projíždíme Afrikou jako oni, říká cestovatel

Byl pro mě mimořádný vším, pracovitý a oddaný, doslova tím oplýval, říká cestovatel Tomáš Vaňourek, který se vydal po stopách Zikmunda a Hanzelky. | Video: Michael Rozsypal
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 14 minutami

Arriva autobusy odmítá kritiku odborů o podmínkách řidičů na Moravě

Společnost Arriva autobusy nesouhlasí s kritikou odborů, že řidiči v Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji nemají dobré pracovní a sociální podmínky. S odboráři jedná, ke shodě zatím strany nedospěly. Od čtvrtka 20. ledna jsou někteří řidiči na Moravě ve stávkové pohotovosti.

Situace se ve třech krajích podle odborářů zhoršila po fúzi Arriva Východní Čechy a Arriva Morava. Podle nich řidiči nemají k dispozici rozpis práce a nemají například dostatečné bezpečnostní přestávky. Firma to odmítá. "Řidiči turnusy k dispozici mají, protože podle nich jezdí a zajišťují tak spojení pro cestující podle platných jízdních řádů. Bezpečnostní přestávky odpovídají platné legislativě. Odborovým organizacím jsme nabídli spolupráci při tvorbě turnusů a možnost podávat podněty k úpravám," uvedl mluvčí skupiny Arriva Jan Holub.

Zdroj: ČTK
před 22 minutami

Petrůj je v kauze Vidkun definitivně očištěn, chce se vrátit k policii

Bývalý šéf olomoucké krajské hospodářské kriminálky Radek Petrůj je definitivně očištěn v olomoucké korupční kauze Vidkun. Státní zástupce Miroslav Stoklásek vzal své odvolání proti jeho zproštění obžaloby zpět. Žalobce řekl, že se v jeho případě ocitá v důkazní nouzi. Petrůj, který byl kvůli projednávání kauzy v lednu roku 2016 zproštěn výkonu služby, se tak nyní může vrátit zpět k policii a doplacena mu bude také mzda. Podle jeho obhájce to má také v plánu. Případ zbylých třech obžalovaných bude projednávat kvůli odvolání vrchní soud.

U obžalovaného Petrůje podal žalobce původně odvolání přímo do protokolu po vynesení rozsudku. "Poté, co jsem analyzoval rozsudek a jeho písemné odůvodnění, jsem vzal odvolání zpět. Bylo by zcela zřejmě neúspěšné, ta důkazní situace u něj byla od počátku zcela jiná než u ostatních obžalovaných. Je zde problém s hranicí prokázání subjektivní stránky pana Petrůje ve vztahu k žalované trestné činnosti," řekl státní zástupce Stoklásek.

Petrůj se odvolání již dříve vzdal, pravomocnost zprošťujícího výroku musí ještě posvětit soudce Martin Lýsek, který se případem na krajském soudu zabýval. "Jako předseda senátu musím vzít na vědomí zpětvzetí usnesením, které rozešlu stranám. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání, dnem usnesení nabývá výrok právní moci," řekl soudce Lýsek.

Obžaloba Petrůje vinila z toho, že se svým tehdejším nadřízeným, policejním náměstkem Karlem Kadlecem spolupracoval na vynášení informací a ovlivňování trestních řízení. Soud však v jeho případě konstatoval, že postupoval zákonně, jednal jako podřízený vůči svému nadřízenému. Také podle žalobce Stokláska nelze dokázat, že Petrůj věděl o tom, že sděluje nadřízenému Kadlecovi informace, které budou vzápětí vyneseny ven.

Zdroj: ČTK
Další zprávy