Rolníkův příbuzný Pavel Junek se žalobou původně domáhal vydání rozhodnutí, že vykonáním trestu smrti byl na sedláku Junkovi a jeho rodině spáchán trestný čin genocidia. Ministerstvo s žalobcem nakonec uzavřelo smír, jehož součástí je zveřejněná omluva.
Václav Junek, otec šesti dětí, svou vinu až do konce popíral, zbylí dva obvinění - Alois Lacina a Karel Máša - se u soudu přiznali (podrobněji viz box). Brzy po vyhlášení rozsudku, 16. března 1951, byli všichni tři popraveni. V 60. letech pak justice verdikt zrušila a uznala, že proti odsouzeným chyběly důkazy. Vyšetřovatelé při výsleších používali násilí a při pátrání udělali řadu chyb. Skutečné pachatele činu se nikdy nepodařilo vypátrat.
Vražda předsedy národního výboru
Rolníkovi Václavu Junkovi se stala osudnou vražda předsedy Městského národního výboru v Koubalově Lhotě Vladimíra Mandíka. Našli ho 14. února 1951, podle obžaloby ubitého k smrti. Ležel u cesty, po které se vracel v noci domů. Václav Junek, Alois Lacina a Karel Máša byli zatčeni a obviněni několik dní poté.
Vyšetřující kriminalisté nalezli stopy, které vedly k obci Kosobudy, tedy zcela opačným směrem, než uváděla obžaloba. Dále nalezli nábojnici z revolveru a krevní skvrny. Podle výpovědí svědků stál dlouhou dobu před obcí Kosobudy černý automobil a další svědek vypověděl, že slyšel v noci výstřel. Tyto skutečnosti byly založeny v takzvaném podsvazku, který soudu předložen nebyl a přišlo se na něj až při revizi procesu v roce 1965.
Dr. Schmid, který prováděl pitvu, krátce po smrti Mandíka záhadně zemřel, takže při revizi procesu nemohl potvrdit, zda byl pitevní nález padělaný nebo ne. Svědci, kteří nakládali mrtvého, viděli za jeho uchem otvor po střele. Obžaloba ale tvrdila, že zemřel na následky ran holí do hlavy.
Události, jak se později ukázalo, byly zcela v režii KSČ a StB v Českých Budějovicích a Ústředního výboru KSČ v Praze. To vše se zjistilo při revizi procesu. Výslechy trvaly nepřetržitě několik dní 24 hodin denně. Inspekce zjistila, že proti obviněným bylo použito fyzického a psychického násilí do doby, než se přiznali k příslušnosti k organizované skupině, což se nakonec podařilo, když slíbili Mášovi a Lacinovi, že je pustí, když usvědčí Junka. Všichni tři byli nakonec odsouzeni k trestu smrti.
Oba rozsudky byly po 14 letech dne 27. října 1965 zrušeny a neprávem popravení Junek, Máša a Lacina zproštěni viny a rehabilitováni u Krajského soudu. Skutečný vrah dosud potrestán nebyl.
Zdroj: http://www.asz.cz/
Dva Junkovi synové podali v roce 2004 žalobu, v níž se domáhali náhrady škody v řádu desítek milionů korun za odsouzení otce, za psychickou a morální újmu a za další škody, například propadlý majetek. U soudů však tehdy neuspěli. Justice uznala, že šlo o křivdu, připomněla ale, že rodina byla - byť nedostatečným způsobem - odškodněna už v 60. letech, kdy potomci dostali náhradu ušlého výživného.
Soudy také tehdy došly k závěru, že neexistuje právní předpis, na jehož základě by bylo možné přiznat pozůstalým další odškodnění. Ústavní soud k tomu uvedl, že po obnově právního státu šlo nahradit jen některé škody z doby nesvobody. Podotkl, že odškodnění veškerých protiprávních jednání v plné výši není v hospodářských možnostech státu, a to vzhledem k délce totalitního období a rozsahu porušování lidských práv.
Popraveno 1217 lidí
Za dobu trvání Československa - bez období německé okupace - bylo podle Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu popraveno 1217 lidí, přičemž u 21 procent z nich to bylo za politické trestné činy.
Z politických důvodů bylo nejvíce lidí popraveno v době, kdy byl hlavou československého státu Klement Gottwald. Za jeho éry od června 1948 do března 1953 bylo vykonáno 234 rozsudků smrti, z toho ve 189 případech z politických důvodů. Za jeho nástupce Antonína Zápotockého, který byl prezidentem od března 1953 do listopadu 1957, zemřelo na popravišti 94 odsouzených, z toho 47 pro politické činy.
Mezi lidmi popravenými při politických procesech v 50. letech byla jediná žena - právnička a politička Milada Horáková, od jejíž smrti v sobotu uplyne 70 let.
