Miliardovou nemocnici bez pacientů armáda nezavře

Jakub Novák
1. 10. 2013 16:55
O zrušení unikátního centra biologické ochrany přitom už rozhodla Nečasova vláda.
Foto: Jaroslav Pajer a Jan Kouba, Armáda ČR

Těchonín (Ústí nad Orlicí) - Unikátní nemocnice bez pacientů a také téměř dvoumiliardová investice se stamilionovými ročními náklady.

Příliš "drahý poklad" české armády v podobě Centra biologické ochrany v Těchoníně, který od začátku svého vzniku spolykal na investicích téměř dvě miliardy a na ročním provozu si pravidelně žádá dalších asi sto milionů, budou chtít ministerstvo obrany spolu s armádou udržet i navzdory únorovému rozhodnutí někdejší Nečasovy vlády.

"Z důvodu zachování schopnosti biologické ochrany v ČR preferuje ministerstvo obrany zachování centra a jeho převod na samostatnou státní příspěvkovou organizaci," říká mluvčí ministerstva Jan Pejšek. To by umožnilo část nákladů financovat například z výzkumu nebo na základě mezinárodní spolupráce.

O osudu centra bude do konce října jednat Bezpečnostní rada státu a následně vláda. "Pokud to na radě projde bez potíží, je reálné projednání ještě touto vládou," dodává Pejšek.

Všechny dotčené strany jsou si přitom vědomy neudržitelnosti současného stavu a nutnosti zajistit z dalších zdrojů prostředky na provoz unikátního střediska určeného k práci s lidmi nemocnými nebo nakaženými nemocemi, jako jsou například SARS, krvácivé horečky jako ebola nebo Marburg či multirezistentní tuberkulóza. Financování z více národních či mezinárodních zdrojů by umožnilo právě převedení centra na samostatnou státní příspěvkovou organizaci.  

Avšak (naštěstí) doposud jedinými, kdo kapacit CBO využili, se stali čeští vojáci, kteří se vrátili z misí v Afghánistánu či Iráku a kteří zde byli krátce izolování a vyšetřeni.

Draze udržovat, nebo "vyhodit" miliardy?

"Prioritou je pokusit se, aby investice do CBO nepřišla nazmar - pokusit se najít pro objekt využití, třeba i ve spolupráci se spojenci," odpovídá na otázku budoucnosti centra stínový ministr obrany za ČSSD Jan Hamáček.

Foto: CBO Těchonín, Armáda ČR

Stejně jako zachování má i druhá možnost, tedy zrušení těchonínského centra, svá významná "ale" - spojená jak s financemi, tak s vlastním faktem ztráty jediného tuzemského zařízení tohoto typu.

V takovém případě by sice byly ušetřeny finanční prostředky na provoz nemocnice, které se pohybují kolem 100 milionů korun ročně, podle Pejška by však spolu s tím vyvstaly jednorázové náklady v řádu až stovek milionů spojené s ukončením provozu a odsunem vybavení centra, nehledě na nevyhnutelné znehodnocení investice ve výši 1,8 miliardy, kterou armáda doposud na vybudování CBO vynaložila.

"Otázka není zda, ale kdy bude Těchonín potřeba"

"Účel specializované nemocnice v CBO Těchonín, ve které se zatím nemuseli léčit pacienti s obzvlášť nebezpečnými infekčními chorobami, je srovnatelný například s posláním Správy státních hmotných rezerv. Lidé mohou pochybovat o jejím smyslu, ale jen do okamžiku, kdy nastanou problémy s jejich náhlým nedostatkem," hájí Těchonín podplukovník Miroslav Pek.

"Také v souvislosti s rozvojem turistiky do exotických států vyvstává nikoliv otázka jestli, ale kdy dojde k zavlečení nebezpečné nemoci na území naší republiky," dodává další z argumentů proti jejímu zrušení.

Foto: Armáda ČR

S kým do hry?

Co ale s celým komplexem, pokud by měl pokračovat ve své funkci? Ministerstvo obrany se obrátilo na své kolegy z dalších ministerských resortů, Státního úřadu pro jadernou bezpečnost nebo Akademie věd, na mezinárodní úrovni potom proběhla jednání se Světovou zdravotnickou organizací či některými unijními institucemi.

Co se našich spojenců v NATO týče, vedla se jednání se zástupci Velké Británie, USA, Francie, Polska a Maďarska. V případě Polska přitom je již podle informací z webových stránek armády podepsaná dohoda, že by se tu mohli léčit polští vojáci.

"Z nealiančních zemí projevilo zájem o spolupráci Srbsko. Mimo oficiálně vedená jednání byl zaznamenán také zájem soukromých subjektů  - farmaceutických firem - o testování produktů v laboratořích CBO za úhradu," dodává Lukovský.

Jak ale již loni konstatovali ředitel Ústavu vojenského zdravotnictví František Bílek, tak i ředitel těchonínského Centra Michal Kroča, zásadním limitujícím faktorem pro další jednání je zejména absence konečného rozhodnutí o tom, jak a v jaké podobě bude CBO využíváno.

Foto: Armáda ČR

Nejvyšší míra biologické ochrany

Centrum biologické ochrany v Těchoníně bylo vybudováno v období následujícím po útocích z 11. září 2001, kdy byla přijata opatření vedoucí k vybudování armádního systému biologické ochrany. Samotná lokalita nebyla vybrána náhodně - ještě před rokem 1990 zde totiž fungovaly výzkumné mikrobiologické laboratoře s vysokým stupněm biologické ochrany pro potřeby československé armády.

V současnosti jde o jediné zařízení svého druhu v České republice se zabezpečením nejvyššího stupně biologické ochrany, takzvaného BSL4. Jediné obdobné pracoviště, avšak s menší kapacitou a nižším technickým zabezpečením, je pouze ve Fakultní nemocnici na Bulovce.

Kromě samotné nemocnice je zde také základna armádního biologického obranného výzkumu a probíhají tu školení a výcvik specialistů biologické ochrany armád států NATO, ale také civilistů.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Slovenská opozice se nedohodla na velké koalici

Slovenské opoziční strany se ve čtvrtek nedokázaly dohodnout na vytvoření velké koalice, takzvaného "bloku změny", ve kterém by společně šly do parlamentních voleb v únoru příštího roku. Zkomplikovaly si tak podle agentury Reuters svůj cíl, že vystřídají vládní koalici tří stran vedenou levicovou stranou Směr, která dominuje slovenské politice v poslední dekádě.

Podpora Směru u voličů klesla po loňské vraždě investigativního novináře a jeho snoubenky, která vyvolala masové protesty proti korupci. Dlouholetý premiér Robert Fico se musel vzdát funkce v čele vlády, ale jeho koalice přežila. Vládu vede Peter Pellegrini, kterého si Fico vybral, a Směr je opět pokládán za favorita voleb.

Reuters poznamenal, že opozice v boji proti zkorumpovanému systému dosáhla obrovského úspěchu vítězstvím liberální právničky Zuzany Čaputové v loňských prezidentských volbách. Ale není jisté, zda tento úspěch dokáže zopakovat i v parlamentních volbách.

Zdroj: ČTK
Další zprávy