06.40 České dráhy nabízí jízdu pendolinem i ze "stanice" Praha-Ruzyně. Na holešovické nádraží má cestující dopravit autobus. Když máte jízdenku na vlak SuperCity, což je v jízdním řádu pendolino mezi Ostravou a Prahou, nemusíte za autobus nic platit.
Podle jízdního řádu mám vyjet z Ruzyně v 6.40, abych stihnul pendolino v Praze-Holešovicích v 7.56. Autobusy pražského dopravního podniku, které spojení zajišťují, jezdí každou půlhodinu a garantují dobu jízdy nejvýše 48 minut. 

07.30 Přijel jsem taxíkem k pražskému nádraží Holešovice. Parkoviště je hned u budovy nádraží. V nádraží jsem našel ČD-Lounge, tedy čekárnu určenou pro cestující první třídy vlaků Intercity, Eurocity a Supercity Pendolino. Je otevřena od 5.45 do 22.00. Uvnitř jsou příjemné sedačky, informační služba, pokladna pro přednostní odbavení cestujících pendolinem a elektrické zásuvky. K internetu jsem připojen pomocí mobilní sítě T-Mobile. 

07.37 V čekárně se objevuje číslo nástupiště, ze kterého rychlovlak odjede. 

07.52 Sedím uvnitř vlaku. Vozy první i druhé třídy jsou obsazeny jen málo, méně než z poloviny. Připojil jsem napájení notebooku do standardní zásuvky, která je k dispozici v každé řadě sedadel na obou stranách. 

07.56 Pendolino vyjíždí. 

08.00 Síťová zásuvka je bez proudu. (Notebook se přestal nabíjet ve chvíli, kdy se spustila ve voze klimatizace. Jak se později ukázalo, napětí v zásuvce bylo i nadále, selhal můj napájecí zdroj. Na restartování počítače nereagoval, až po příjezdu na ostravské nádraží Svinov a dvojitém restartu opět začal fungovat.) 

08.07 Připojení k internetu slábne. Místy není k dispozici vůbec. 

08.21 Internet vypadává, s připojením jsou problémy. Pokračuji v reportáži "off-line", když to půjde, tak budu opět pokračovat přímo. 

08.22 Do vagónu přichází průvodčí. Pokud by se mi bývalo podařilo koupit jízdenku přes internet, stačilo by mi vytisknout si doklad vydaný ihned po zaplacení na internetu bez dalšího čekání na jízdenku u pokladny.
Zeptal jsem se průvodčího, zda půjde vyřešit problém s elektrickým proudem. Velice slušně mě prosí o strpení a zavolá technika, který má tyto záležitosti na starost. 

08.27 Přišla stevardka s minibarem, nabídla mi výběr mezi sýrovou a šunkovou bagetkou a k tomu jsem ještě dostal malou oplatku. 

08.31 Nízkou rychlostí projíždíme kolínské nádraží. 

08.35 Přichází průvodčí a technik. Zásuvka na mé straně prý nejde opravit teď za jízdy. Průvodčí se omlouvá a prosí mě, zda bych zkusil zásuvku na druhé straně, kde nikdo nesedí. Ta se však také nezdá být pod proudem (notebook stále hlásí, že si bere proud z baterie a na připojení zdroje nereaguje). Baterie by měla vydržet ještě 3 hodiny 10 minut. 

08.45 Stevardka přichází znovu a nabízí nápoje půllitrová láhev minerální vody a výběr z kávy nebo čaje. Potíže jí ale dělá přejezd s minibarem z jednoho vagonu do druhého vozík by měl mít větší kolečka. 

08.49 Právě zastavujeme na pardubickém hlavním nádraží. O dvě minuty dříve, než má vlak přijet podle jízdního řádu. 

08.55 Nemohu najít odpadkový koš. Na kraji stolečku pod "víkem" je něco, co by mohlo pro tento účel sloužit, ale vypadá to také jako "stojánek" na lahve. Stevardka mě ujišťuje, že je to opravdu odpadkový koš. Objem odhaduji na tři čtvrtě litru. 

08.56 Stevardka nabízí noviny Blesk, Právo, Dnes. Denní tisk je v ceně jízdenky první třídy. 

08.58 Sedačky jsou velmi pohodlné. Dají se sklopit. Spodní část sedáku se posune dopředu. Pokud by si ale oba cestující sklopili sedačku do krajní polohy, museli by mít kolena mezi sebou. Zkouším sedačky, které jsou v řadě za sebou. Některé se dají sklopit, ale na nohy opět mnoho místa nezbývá. V první třídě je to s s místem podobné. V každém voze je uspořádání sedadel 2-ulička-1.  

09.00 Průvodčí mi nabízí, abych si přesedl do prvního vozu, kde snad elektřina bude fungovat.  

09.08 Vlak prudce brzdí a stojí. Lahev ze stolu spadla, zpola vypitou kávu musím držet, aby se nerozlila. 

09.17 Odcházím do "jídelního vozu" z jedné poloviny je to vůz druhé třídy a v druhé polovině je bar. Nabízí teplé nápoje (například espresso za 29 Kč), pivo i destiláty (Becherovka 65 Kč). Kromě toho je v nabídce také snídaňové menu, polévka, kuřecí sendvič, vepřový řízek, palačinka a jablečný závin. Platit se dá i v eurech.  

09.26 Projíždíme železničním uzlem Česká Třebová. Vlak se na vyhybkách i na rovných úsecích kolem Třebové kymácí, takže při chůzi uličkami vlaku je nutná opatrnost. Hlavně udržet stabilitu!  

09.35 Zbývá mi už jen polovina kapacity baterie. Přesunuji se do prvního vozu a zkusím, zda bude možné připojit se k elektrické síti tam. 

09.45 Přesunul jsem se do jiného vagonu. Spolucestující, který také pracuje na notebooku tvrdí, že u jeho stolku síťová zásuvka funguje. Zkouším opět obě dvě strany vozu, ale napájení nefunguje. Doufám, že chyba není na mém přístroji. Pro České dráhy by to ale asi bylo lepší. 

09.51 Projíždíme Zábřeh na Moravě. Internet opět funguje (od této chvíle je připojení znatelně lepší). Doplňuji předchozí hodinu reportáže. 

10.05 Toalety jsou čisté. Voda však teče jen slabým proudem. Pro chvíle úlevy si raději počkejte na rovný úsek trati. Už jen proto, že elektrický sušák na ruce se spouští senzorem, a při každém pohybu se v rychlém sledu několikrát za sebou vypne a znovu zapne. 

10.12 Sedačky v první třídě mi připomínají ty, na které jsme zvyklí v "první" třídě v letadle. V každé si můžete zapojit (přinesená) sluchátka a podle letáku Českých drah si lze vybrat mezi třemi hudebními kanály: rock a pop, folk a jazz, a poslední classic. Sluchátka se také dají koupit u palubního personálu. 

10.15 Zastavujeme na hlavním nádraží v Olomouci. Čtyři minuty před plánovaným příjezdem. 

10.21 Hvizd píšťalky přednosty olomoucké stanice a pendolino se opět dává do pohybu. 

10.34 Druhá třída se od první kromě nadstandardních služeb mnoho neliší. Sedačky jsou jen o malinko užší, mají modrou barvu (oproti příjemnější červené v první třídě), jen jednu opěrku pro ruce mezi sedačkami a nemají "audiosystém". 

10.41 Ve čtvrtém vagonu je toaleta pro vozíčkáře. Jedinou její nevýhodou, ovšem dosti značnou, je, že nejdou automaticky zavírat dveře, i když na začátku jízdy jsem je ještě viděl, jak se samy zavírají. Vozíčkář by je ale teď ručně nezavřel. 

10.49 Jako "kravaťák" cestující první třídou si nemohu na personál vlaku stěžovat, naopak, mohl bych chválit. I podle názoru cestujícího v druhé třídě je personál velice ochotný. Na baru se kromě jídla a pití prodávají také suvenýry (mini rádio s logem Jídelních a lůžkových vozů za 120 korun). Dostanete zde také lístky na městskou hromadnou dopravu ve všech městech, kde pendolino mezi Ostravou a Prahou zastavuje. 

11.12 Dorazili jsme na nádraží Ostrava-Svinov. Vystupuji. 

11.28 Ve Svinově jsem vystoupil, abych se podíval, jak vypadá rekonstruovaná část tohoto ostravského nádraží, kterou minulý týden otevíral premiér Jiří Paroubek. Nové stavby a rekonstruované staré nádražní budovy vypadají velice pěkně. Automatické otevírání dveří, vše se skví novotou. Okolí zatím takový dojem neudělá. U výstupu ze severního podchodu vás čeká pouze štěrk a zbytky ledu. Taxi stojí před východem jedno. Nádraží určitě stojí za bližší pohled. Než budu pokračovat do Ostravy na schůzku, kvůli které jsem přijel, porozhlédnu se tu a nové nádraží ještě popíšu. Nejdřív ale musím najít zásuvku, protože v normální čekárně jsem žádnou nenašel a čekárnu pro cestující pendolinem ČD-Lounge zde ve Svinově nemají. 

11.50 Zásuvku jsem v nádražní hale nenašel, ale útočiště jsem našel v kanceláři informací, kde mě velice ochotná pracovnice nechala připojit se na čtvrthodinu k zásuvce, takže mohu odelsat tento příspěvek. Chyba nakonec byla opravdu v mém počítači, za což patří posádce pendolina i Českým drahám omluva - v pendolinu tedy elektřina v zásuvkách byla. Po druhém restartování počítače už napájení funguje bez problémů. 

11.51 Rekonstruovaná část svinovského nádraží se skleněnými přístavbami a novým zastřešením nástupišť a podchodů začala cestujícím sloužit minulé úterý. Hlavní přístavba je celá ze skla nesená ocelovou konstrukcí a přiléhá k novému autobusovému terminálu. Všechny dveře jsou automatické. Od hlavní haly je zatím k podchodům nekrytý přístup, i když samotné vstupy do podchodů jsou kryté podobnou skleněnou konstrukcí, která má chránit eskalátory. Každé nástupiště má také svůj výtah.
V hlavní odbavovací hale je zatím v provozu jedna čekárna, dvě pokladny a informační přepážka. Čekárnu pro cestující první třídy vlaky SC, EC a IC zatím na tomto moderním nádraží nemají. Podle vyjádření mluvčího Českých drah v tisku se zde ČD-Lounge otevře do dvou měsíců.
Není to ale jen čekárna, která zatím chybí. Před vsupem do severního podchodu není pořádný chodník, ale jen štěrk a led; zatím zde jezdí auta na staveniště v další nádražní budově. Hotové zatím není spojení se svinovskými mosty – zatím slouží stará lávka. V dokončení celého areálu podle představ radnice ale chybí dohoda s majiteli některých pozemků.
Podle České televize stála rekonstrukce nádraží půl miliardy korun, z čehož ostravský magistrát hradil polovinu. Stanice má být dokončena v polovině příštího roku. 

12.07 Dorazil jsem do centra Ostravy (přesněji na Masarykovo náměstí) na plánovanou schůzku. Cesta taxíkem z nádraží Svinov zabere necelou čtvrthodinu času a stojí asi 250 korun. Tramvají vyjde cesta do centra na 12 korun.
Pokud bych nepočítal čas strávený na svinovském nádraží, trvala by celá cesta z parkoviště u nádraží Praha-Holešovice do centra Ostravy necelé 4 hodiny. Za první třídu v pendolinu jsem zaplatil 600 korun. Další náklady jsou závislé na tom, kam a jak se chceme z nádraží dopravit.
Cesta pendolinem z Prahy do Ostravy ve druhé třídě stojí bez slev 500 korun. Pro děti do 15 let bez žákovského průkazu a důchodce je to polovina. Žáci s průkazem pro dojíždění do školy zaplatí za celou cestu 125 korun, studenti mezi 16 a 25 roky vybavení průkazkou na slevu vydají za rychlovlak 250 korun.
Jako daňový doklad má sloužit přímo jízdeka. 

13.45 Přijíždím ze schůzky na letiště Ostrava-Mošnov. Cesta taxíkem z ostravského Masarykova náměstí trvá zhruba 20 minut a vyjde na 700 korun. Na letišti bych měl být nejméně hodinu před odletem, ale podle slečny za přepážkou informací stačí být u odbavení půl hodiny před odletem. Stejnou informaci jsem dostal i na rezervační lince ČSA. Mám elektronickou letenku a k odbavení jsem nepotřeboval nic jiného, než průkaz totožnosti. 

14.11 Výzva k nástupu do letadla. Na ruzyňském letišti bychom měli přistát v 15.20. 

14.25 Boeing 737 500 se rozjel na runway a vzlétl z Ostravy. 

14.40 Na palubě se teď smějí používat elektronické přístroje. Internet na palubě dostupný není, elektrická zásuvka také ne. Letušky podávají sendviče (o něco menší než v pendolinu, ale i v nižší třídě), čaj nebo kávu. Prostor v obou třídách je stejný, sedačky jsou užší než v pendolinu, na nohy je zhruba stejné místo. Pokud si sklopíte sedačku, místa vám neubude. 

14.51 Kapitán zahájil sestup. Od této chvíle musejí být všechny elektronické přístroje vypnuté. 

15.02 Přistáli jsme na ploše ruzyňského letiště. 

15.12 Poslední cestující opouštějí letadlo. Berou si své kufry a zavazadla a zaplňují letištní autobus. Cestující se poměrně mačkají. Let byl téměř plně obsazen. 

15.20 Autobus odvezl cestující z prostor letiště bez toho přímo k autobusové zastávce před terminálem Sever 1. Ze stejného místa vyjíždějí taxíky i autobusy MHD. Doba nejrychlejší cesty z ostravského Masarykova náměstí přes mošnovské letiště na Ruzyni je bez pěti minut dvě hodiny. Odjíždím taxíkem zpět do redakce.
Letenka s ČSA v Travel class koupená tři dny před odletem přes internet nás vyšla na 4033 korun. Daňový doklad, potřebný k vyúčtování cesty, přijde poštou přímo na adresu firmy. 

16.07 Jízda taxíkem z Ruzyně k nákupnímu centru Nový Smíchov na Andělu trvala 22 minuty a stála 500 korun. 

9:10 Navzdory několika útokům povstalců je účast u voleb velká. Reportér BBC z Bagdádu hlásí, že před jednou z místních škol se stále tvoří fronta voličů.