Praha - Počet dětí s diabetem prvního typu rychle roste. Jde o typ cukrovky, která vzniká nezávisle na životním stylu a nesouvisí s obezitou. Dnes už tímto onemocněním trpí téměř 4 tisíce dětí. Počet dětí, u kterých se toto onemocnění projeví, stoupl za posledních 30 let více než třikrát. Postihuje přitom čím dál mladší děti.
"Zatímco dříve byl nejčastější věk při záchytu onemocnění okolo 15 let, nyní máme v ordinaci běžně i předškolní děti. Výjimkou není ani dvanáctiměsíční kojenec," potvrzuje lékařka Lenka Petruželková z Pediatrické kliniky FN Motol.
Dodržují zdravý životní styl, nikdo v rodině cukrovku prvního typu neměl, a přesto se najednou nemoc v rodině objeví. Mezi varovné signály patří neustálá žízeň a konzumace i vylučování nápadně velkého množství tekutin. Nemocný je odkázaný na celoživotní užívání inzulinu.
Proč tolik dětských pacientů přibývá, vědci přesně nevědí. V podezření je ale příliš úzkostná hygiena dnešní společnosti. Tento typ diabetu totiž způsobuje imunitní porucha organismu.
"Čistota za každou cenu a neúměrný strach, aby se dítě něčím nenakazilo, pak pro něj mohou mít zcela opačný efekt," říká Zdeněk Šumník, vedoucí lékař Diabetologického centra Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol.
Dnešní děti se totiž v kojeneckém a batolecím věku nedostávají do styku s běžnými patogeny, které se přirozeně vyskytují v jeho okolí. Jde například o různé bakterie, viry nebo parazity, kteří byli dříve po staletí běžní, a nyní jich ubývá.
Nejvyšší počet nemocných dětí s diabetem 1. typu je přitom v bohatých severských zemích, jako je Švédsko a Finsko.
Pediatrům se naštěstí daří odhalovat tuto nemoc u většiny dětí včas. Horší je to ale u kojenců. "U dítěte s plenkami hůře rozpoznáte, že vylučuje více moči než jindy," poznamenává doktorka Petruželková.
Zápřah pro rodiče
Rodiče přitom nemoc dítěte zasáhne častokrát i finančně. Někteří z nich totiž nemohou kvůli nemocnému dítěti chodit normálně do práce. To je případ maminky osmileté Petry z Ostravy, která trpí diabetem prvního typu už čtyři roky. Několikrát za den jí poklesne hladina cukru v krvi a potřebuje dodat ihned cukr nebo sladké pití.
"Její maminka momentálně nechodí do práce, každé dopoledne se pohybuje v blízkosti školy a čeká, kdy se zase dceři udělá zle," říká Michaela Břízová, členka rady Centra pro dítě s diabetem.
Podobné starosti přitom má podle Břízové i řada dalších rodičů, kteří do ostravského centra docházejí. Na prvním stupni základní školy totiž dítě není samo schopno vyhodnocovat hladinu cukru v krvi. A učitelé takovou zodpovědnost na sebe brát nechtějí. To potvrzují i lékaři.
"Setkáváme se s nevolí některých školek a škol, které vyžadují, aby dítě mělo asistenta, což zcela zbytečně několikanásobně zvyšuje náklady na léčbu dětského diabetu," říká doktorka Petruželková. Podle rodičů diabetických dětí i dětských diabetologů by přitom stačilo, kdyby byli někteří učitelé ochotnější dítěti pomoci.
Situaci diabetických dětí částečně pomáhají řešit nové technologie. Speciální podkožní senzory totiž umí průběžně monitorovat glykemii a umí vyslat signál dál, například na mobil nebo internetovou aplikaci. A pokud dojde v průběhu dne k poklesu hladiny cukru v krvi, ihned upozorní rodiče na mobil. "Bez něj byli někteří rodiče nuceni měřit svým dětem krevní cukr glukometrem i více než desetkrát denně, což pro celou rodinu představuje významnou zátěž," říká profesor Šumník.
Tyto technologické novinky tak rodičům diabetických dětí pomáhají, ale nezbavují je všech starostí. Ve chvíli, kdy má dítě nízkou hladinu cukru v krvi, musí rodič většinou stejně zasáhnout a dodat dítěti sacharidy.
Mnoho z nich proto musí kvůli diabetickým dětem omezit své zaměstnání. "Příspěvek na péči je přitom přiznán jen některým dětem, do nových pravidel přiznávání příspěvku se diabetické děti obecně nevejdou. A je s podivem, že stejně staré děti někdy příspěvek dostanou a jindy ne," poznamenává Michaela Břízová.
