reklama
 
 

Měl jsem žalobu podat dřív, říká registrovaný gay, který chce dítě. Podle zákona ho adoptovat nemůže

26. 6. 2016 16:08
V úterý rozhodne Ústavní soud o tom, jestli gay nebo lesba v registrovaném partnerství může osvojit dítě. Nyní to možné není. Přestože zákon osvojení dítěte povoluje manželům, partnerům i jednotlivcům s jakoukoli orientací, homosexuál v registrovaném partnerství dítě podle zákona osvojit nemůže. Stížnost k soudu podal Petr Laně, který se angažuje ve sdružení na podporu LGBT komunity Proud. "Doufám, že soud diskriminační paragraf vyškrtne. Škoda, že jsem žalobu nepodal dřív," lituje teď Laně s tím, že v jiných evropských státech už debata proběhla a soud toto omezení zrušil.

Praha - Petr Laně podal žalobu na ustanovení, které zapovídá homosexuálům v registrovaném partnerství osvojit dítě, před třemi lety. Se svým partnerem je osm let a chtějí dítě. Nyní lituje, že to neudělal dřív. "V jiných evropských státech už soudy proběhly a změna prošla," říká Laně.

Registrovaní partneři mohou adoptovat děti v Německu, Španělsku, Velké Británii, Nizozemsku, Belgii nebo ve skandinávských státech. Právo na adopci dítěte homosexuálům přiznává i katolické Irsko, které namísto registrovaného partnerství gayům a lesbám dává možnost vstoupit přímo do manželství.

Naopak třeba v Litvě, Bulharsku, na Slovensku nebo v Polsku homosexuálové nemají povoleno uzavřít jakýkoliv svazek ani nesmějí adoptovat děti.

Jestli tento zákaz v zákoně zůstane, rozhodne Ústavní soud v úterý. Rozhodovat o tom bude plénum všech patnácti soudců, jehož hlasování může být velmi těsné. "Věřím v nestrannost soudu. Myslím, že ta nerovnost zacházení je tak flagrantní, že Ústavní soud tento paragraf zruší," říká Laněho právník Petr Kalla.

Děti nemají mít dvě maminky či dva tatínky, míní poslanec Benda

Podle poslance ODS Marka Bendy by se ale možnost adopce dětí homosexuály rozšiřovat neměla. „Nemyslím si, že děti mají být vychovávány v rodinách s dvěma tatínky či maminkami. Pokládám to za principiální chybu,“ říká. 

Připomněl, že když se v roce 2006 schvaloval zákon o registrovaném partnerství, představitelé homosexuální komunity slibovali, že adopce v žádném případě chtít nebudou. A nyní ji vyžadují.

Laně ale věří, že Ústavní soud jeho žalobu schválí. „Myslím, že je to postavené na hlavu. Pokud o adopci může žádat kdokoliv kromě osob v registrovaném partnerství, je to protiústavní,“ míní Laně.

Na dítě mají právo oba dva

Laně se s kolegy rozhodl bojovat za legalizaci adopcí dětí homosexuály dvěma cestami. První přes soud, druhou přes politiky. Pokud Ústavní soud ustanovení zruší, bude moct dítě adoptovat jeden z registrovaného páru. Ten druhý ale žádná rodičovská práva mít nebude. Takže nemůže například vyzvednout dítě ze školky nebo s ním zůstat doma, je-li nemocné.

Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier společně s ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem předložili novelu zákona, jež umožní rodičovská práva na adoptované dítě získat i druhému z partnerů. Platilo by to i v případě, že by druhý partner adoptoval dítě svého druha z předchozího vztahu.

Pokud nový zákon vejde v platnost, stane se Česko šestnáctou zemí v Evropské unii, kde je možné, aby děti měly dvě matky nebo dva otce. Podle poslankyně ANO Radky Maxové by se novinka mohla dotknout až tisícovky dětí.

Jde o práva dětí, nejen homosexuálů

Maxová sama sepsala podobnou novelu už před dvěma roky, na jednání sněmovny se však nedostala. Proto přišel ministr Dienstbier s vlastní novelou. „Vláda by ji měla projednat do konce srpna. Doufám, že získá podporu,“ uvádí poslankyně. 

V Poslanecké sněmovně by novelu podpořili téměř všichni poslanci z hnutí ANO, proti jsou lidovci, část ODS i TOP 09. "Domnívám se, že současná právní úprava je dostatečná," uvádí předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.

"U nás vím zhruba o třech lidech, kteří novelu nechtějí podpořit. Jak budou hlasovat sociální demokraté, nevím," předpovídá Maxová. Podle ní má novela šanci na úspěch, jen se musí dobře vysvětlit.

"Nejde jen o práva homosexuálů, ale především o práva dětí. Pokud žijí v jednopohlavním páru, ztrácejí nárok na výživné, dědictví a další věci," argumentuje Maxová.

autor: Markéta Hronová | 26. 6. 2016 16:08

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama