Liberec - Liberecký kraj má v Česku dosud ojedinělý projekt, kterým chce zásadně změnit podobu středních škol v celém regionu. Hejtmanství hodlá zřídit super-střední školu pro více jak dva tisíce žáků.
Megaškola by však měla stát miliardu a tři sta milionů korun a to se nelíbí radnicím menších měst v celém kraji.
Zástupci kraje totiž uvádějí, že chtějí Centrum vzdělanosti Libereckého kraje zaplatit zejména z peněz Evropské unie a starostové se obávají, že miliarda z evropských fondů může chybět právě jejich radnicím.
Pro potřeby nové školy už hejtmanství za 60 milionů koupilo areál Libereckého výstaviště.
"Nesouhlasím s tím, aby kraj směřoval finance jen do nové školní budovy. V kraji je více středních škol, mohly by se spíš zmodernizovat," namítá starosta Hrádku nad Nisou a krajský zastupitel Martin Půta. "Centrum vzdělanosti bych si představoval jako síť místních center po celém kraji."
Megaškola Libereckého kraje
Sloučit se mají:
- SPŠ stavební + SPŠ strojní a elektrotechnická + Vyšší odborná škola
- Obchodní akademie + Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky
- Střední zdravotnická škola + Vyšší odborná škola zdravotnická
- SPŠ textilní
- Kapacita spojené školy má kopírovat současné kapacity škol, tedy přibližně 2 000 žáků
- Přímo v nové školní budově ale jen kolem 700 žáků
Náklady:
- Integrovaný objekt pro vzdělávání - 572 mil. Kč
- Domov mládeže a sportoviště - 364 mil. Kč
- Veřejné podzemní parkoviště - 266 mil. Kč
- Kraj koupil areál výstaviště od Liberce za 60 mil. Kč
Velká, anonymní, šikana?
Se svým názorem není sám. "Nevidím v tom žádný přínos. Velká škola znamená anonymitu žáků a ta přináší šikanu," uvedl Marek Pieter, starosta Desné a také krajský zastupitel.
Kontroverzní projekt má sloučit pět libereckých středních škol. Pavilony v areálu libereckého výstaviště mají nahradit moderní budovy s učebnami, dílnami a sportovišti.
Součástí středoškolského areálu by se měly stát i historické budovy obchodní akademie a průmyslové školy. Ve studentském městečku se počítá s internáty pro přespolní studenty či s centrální jídelnou.
Kraj předpokládá, že počet středoškoláků bude v budoucnu klesat, školy se vyprázdní a jejich provoz se prodraží. "Vzhledem k tomu je Centrum vzdělanosti pro prosperitu kraje klíčové," tvrdí mluvčí hejtmanství Jiří Langer.
Za přínos považuje kraj také snadnější regulaci oborů. Tedy podporu pro ty, po kterých je poptávka, a pro ostatní zánik.
"Hlavním cílem slučování škol nejsou peníze, ale vyšší úroveň vzdělání. Momentálně se studenti učí v nevyhovujících podmínkách," tvrdí náměstek hejtmana pro školství Petr Doležal.
Menší města v nevýhodě?
Nejistotu a obavy o peníze vnesla mezi starosty Libereckého kraje zpráva o přesunu financí, na které mohou jednotlivé skupiny obcí dosáhnout v rámci takzvaného regionálního operačního programu. Menší města by mohla mít méně peněz na investice na úkor měst nad 50 tisíc obyvatel, v tomto případě tedy Liberce.
"V kuloárech se hovoří, že ke změně mohlo dojít i kvůli centru vzdělanosti. Nemáme však zatím žádnou jasnou informaci, některé zprávy si protiřečí," uvedl starosta Pieter.
Peníze by mohly chybět například Jablonci nad Nisou na projekt revitalizace přehrady či na budování nových parků s hřišti. Ohrožení cítí i v Semilech, kde plánují rekonstrukci městského centra vázanou na budovu kina. Kromě promítacího sálu by zde měla vzniknout například knihovna a kavárna.
"Víme, že už nyní zájem o evropské peníze převažuje v našem kraji nabídku. Bojíme se, že jsme zpracovali projekty za několik milionů do šuplíku," komentoval situaci starosta Železného Brodu Václav Horáček. Také tady mají plány, na které budou potřebovat desítky milionů korun - knihovnu, mateřské centrum nebo dopravní terminál.
Velké školy už tu jsou
Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod, která má operační program na starost, spekulace o přesunu financí odmítá. "Na objednávku Libereckého kraje jsme nepracovali," brání se ředitel Rady Zdeněk Semorád. Připouští však, že podněty ke vzniku regionálního programu poskytovaly zejména kraje.
Škola obdobných rozměrů již v České republice existuje, a je to Střední škola potravinářská a služeb v Brně.
Je na ni zapsáno skoro 2400 žáků a žaček. S tímto počtem studentů je však jediná. K dalším velkým školám patří například Integrovaná střední škola v Chebu, která uvádí sedmnáct set studentů.
Střední školy s velkým množstvím žáků nejsou výjimkou ani v zahraničí. Kromě Spojených států se lze s nimi běžně setkat například v Německu, Francii nebo Velké Británii. I zde kolem nich panuje diskuze.
Odpůrci "megaškolám" vyčítají odosobnění žáka a učitele včetně prostředí, které nahrává vzniku sociálně patologických jevů.
Podle BBC chodí v Británii do školy s počtem žáků vyšším než 1500 každý sedmý student. Učitelé zde volají po menších školách.
