'%20cx='16'%20cy='16'%20r='16'/%3e%3ccircle%20fill='url(%23b)'%20cx='16'%20cy='16'%20r='9'/%3e%3ccircle%20fill='url(%23c)'%20cx='16'%20cy='16'%20r='5'/%3e%3c/g%3e%3c/svg%3e "Jasno")
16 ˚C
Detaily o zamýšleném Památníku tří odbojů by měly zaznít 26. srpna, v den 123. výročí narození generálmajora Josefa Mašína. "Zasloužil se o vznik Československa. Byl součástí odbojové skupiny Tří králů, které se mimo jiné podařilo navázat styk s exilovou vládou v Londýně," připomíná Mašínův osud historik Petr Blažek.
Právě on je jedním ze členů spolku, díky kterému se dal vznik památníku do pohybu. "Založila jej skupina lidí, kterým není osud rodiny Mašínových lhostejný. Zásadní impulz vyšel od paní Zdeny Mašínové, od historika Petra Blažka a od architekta a pedagoga ČVUT Tomáše Hradečného," řekl Aktuálně.cz předseda spolku Jiří Padevět.
Památník má vzniknout přímo na statku rodiny Mašínových v Lošanech nedaleko Kolína. "Jeho prostřednictvím chceme uchovat památku a odkaz generálmajora Mašína a jeho rodiny, která přinesla ve 20. století velké osobní oběti v boji za vlast, svobodu a demokracii," uvádí spolek.
Iniciátoři památníku věří, že se potřebné peníze podaří vybrat od lidí - 26. srpna spustí veřejnou sbírku. Aby penězi přispěl stát, považuje historik Blažek za současné politické situace za absurdní. "Vzhledem k tomu, že premiérem je bývalý agent státní bezpečnosti a vláda je podporována komunisty, jsme se rozhodli, že nebudeme zatím žádat o finance stát, který sám za třicet let nebyl schopen podat pomocnou ruku," prohlásil Blažek. Premiér Babiš opakovaně tvrdí, že agentem StB nikdy nebyl a žádnou spolupráci nepodepsal.
Jak by měl Mašínův statek - Památník tří odbojů vypadat, představí spolek zároveň s vyhlášením sbírky. "Na základní úpravy a výstavbu památníku je potřeba vybrat podle mého názoru okolo 12 milionů korun," říká předseda spolku Jiří Padevět.
Podobu památníku vymýšlejí studenti
Podobu památníku navrhují studenti Českého vysokého učení technického. Místní pedagog a architekt Tomáš Hradečný se totiž se Zdenou Mašínovou spojil a nabídl jí pomoc. "Jakmile řekla, že uvažuje o vybudování jakéhosi památníku, tak jsem jí nabídl spolupráci," říká Hradečný. Projekt výstavby památníku začal vznikat jako školní zadání semestrální práce. Dohromady studenti vytvořili osmnáct návrhů, z nichž se vybírá ten nejlepší.
"Nacházíme se u uzavření dvouleté etapy, jejímž vyvrcholením je finální podoba památníku, která je momentálně před fází stavebního řízení," dodává Hradečný. Někteří ze studentů pokračují v autorské spolupráci na projektu v Hradečného ateliéru.
Statek chátral i roky po revoluci
Statek rodiny Mašínů byl desítky let ve vlastnictví komunistického státu a od té doby také chátral. "Až v roce 2017 na základě rozhodnutí Ústavního soudu získala dcera Zdena Mašínová statek zpátky," připomněl Blažek. V listopadu 2017 se majiteli stali Zdena a Josef Mašínovi, Josef následně nechal svou část přepsat na sestru Zdenu.
"Co se týče případných dalších oprav, jsou nutné. K areálu statku se musí přistoupit celkově, neřešit jen památník," pokračuje Hradečný. Přestože v posledních dvou letech pomáhali s úklidem na statku dobrovolníci, stále jsou tam nutné stavební opravy, které zajistí bezpečný pohyb případných návštěvníků.
Mašínové na statku hospodařili od roku 1699, patřili k respektovaným a úspěšným sedlákům. Generálmajor Josef Mašín v roce 1940 převedl statek na své tři děti - Ctirada, Josefa a Zdenu. "V roce 1955 bylo rozhodnuto na základě usnesení tehdejšího Nejvyššího soudu o zabavení majetku státem," uvedl historik Blažek. Po pádu komunistického režimu se Zdena Mašínová pokoušela o získání statku, dočkala až ve zmíněném roce 2017.
Odbojář Mašín
Josef Mašín byl československý voják a zpravodajec. Účastnil se řady bitev, včetně bitvy u Bachmače. "Později se stal zástupcem velitele dělostřeleckého pluku Jana Žižky z Trocnova, který sídlil v Ruzyni. S ním prožil Mnichov, který pro něj znamenal velký otřes," vysvětluje Blažek. Nesouhlasil s odstoupením pohraničí a poté s nekladením odporu při okupaci okleštěných českých zemí a vzniku protektorátu.
Velkou roli sehrál v protinacistickém odboji. Společně s Václavem Morávkem a Josefem Balabánem vytvořil zpravodajskou skupinu Tři králové, které se podařilo kontaktovat exilovou vládu v Londýně. "Mašín byl nakonec při jednom zátahu gestapa zatčen a brutálně vyslýchán. Odmítal vypovídat a opakovaně se pokusil o sebevraždu. Nakonec byl 30. června 1942 zastřelen. Vystavěním památníku bychom rádi poděkovali za jeho činy, ale i za hrdinství celé Mašínovy rodiny," dodal Blažek.
Mašínovi synové Ctirad a Josef se spolu s Milanem Paumerem v 50. letech minulého století prostříleli z komunistického Československa na Západ. Jejich čin dodnes vzbuzuje rozporuplné reakce. Jedni je považují za hrdiny, druzí je mají za vrahy.
