Praha - Kdyby chtěla dcera Petra Štěpánka Zoe trávit Vánoce skutečně doma, musela by se zanedlouho jít domluvit s úředníky Prahy 4, jestli ji 24. prosince otevřou úřad.
Dětem Češek po narození úřady automaticky zapíšou stejné bydliště, jako mají jejich matky. U Zoe to takto jednoduše nešlo. Když se v roce 2005 narodila, úřady ji jako trvalé bydliště určily Městskou část Praha 4.
Důvod? Matka Zoe, Štěpánkova manželka, je cizinka. Fakt, že má v Praze trvalý pobyt, nikoho nezajímal. Od té doby už Štěpánek absolvoval spor s obcí, magistrátem, ministerstvem vnitra. Zatím bez výsledku, ačkoli se na jeho stranu postavil ombudsman a nyní i soud.
Štěpánek je paradoxně jako člen Strany zelených pražským radním, a do roku 2006 byl členem zastupitelstva zmíněné městské části. Podle svých slov, ale nechtěl svého postavení při řešení problému nijak využívat.
Daně, dávky, přídavky - všechno je problém
"Naše rodina je už čtyři roky takto rozdělená," zlobí se Petr Štěpánek. "Nejen, že je to diskriminace, ale přináší nám to i konkrétní problémy, například s přídavky, se slevami na dani a podobně. Dcera totiž oficiálně není členem naší společné domácnosti," říká.
Přídavky na dítě kvůli odlišnému bydlišti několikrát nedostali vůbec. "Sociální dávky se na nás nevztahují, ale pokud by se vztahovaly, byl by další problém," vypočítává Štěpánek. Podle něj navíc takový postup úřadů jednoznačně odporuje úmluvám o lidských i dětských právech, které český právní řád uznává.
Štěpánkova dcera Zoe měla smůlu, že se narodila v době, kdy se změnil zmíněný zákon o evidenci obyvatel. Její o dva roky starší sestra má bydliště stejné jako rodiče, dnes je zákon už znovu novelizován a děti matek cizinek nemusejí mít trvalé bydliště na úřadě.
Ombudsman: Stát zbytečně komplikuje lidem život
Svůj boj o to, aby dcera měla stejné trvalé bydliště jako zbytek rodiny, začal Štěpánek na přelomu let 2005 a 2006. Úřad jeho žádosti odmítal a po roce a půl mu nabídl, aby si dceru přehlásil. To už ale Štěpánek udělat nechtěl.
"Jde i o princip. Na takovou možnost mě zaprvé upozornili po dlouhé době a zadruhé chci změnit trvalé bydliště dcery zpětně od data jejího narození," vysvětluje Štěpánek.
Poté, co Štěpánek neuspěl ani u obce, ani u magistrátu, obrátil se výš - na ministerstvo vnitra, které je za chod obcí zodpovědné, a když neuspěl i na úřad veřejného ochránce práv.
Ombudsman Otakar Motejl se jednoznačně postavil na stranu rodiny.s tím, že ministerstvo jedná v rozporu s principy dobré správy a práva. Motejl se zabýval zákon o evidenci obyvatel, na základě kterého úředníci odmítli dítě zapsat do společné domácnosti. Podle něj zákon jednoznačně mluví o trvalém pobytu obyvatel nejen občanů. Ombudsman vyzval ministerstvo, aby situaci napravilo.
Ministerstvo se odvolalo, věc komentovat nechce
Úřad ale nereagoval, a tak se Štěpánek obrátil na soud. Ten mu před několika týdny vyhověl a nařídil ministerstvu, aby o Štěpánkově žádosti rozhodlo.
Ministerstvo ale s výrokem nesouhlasí a soud se potáhne dál. "Ministerstvo vnitra podalo kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu," řekla Aktuálně.cz Hana Malá z tiskového oddělení ministerstva.
Na otázky, proč úřad nerespektoval výzvu ombdusmana a zda není takový postup diskriminací cizinců nechtěla reagovat.
"Než bude ve věci rozhodnuto, nebudeme se k případu vyjadřovat," řekla pouze.
