Praha - Ministerstvo školství chystá změnu financování základních a středních škol, platit by měla od roku 2013.
Školy, které mají málo žáků, by dostávaly méně peněz, řekl náměstek ministra Ladislav Němec. Pro některé to může znamenat slučování tříd, školy by také mohly přijímat víc handicapovaných žáků, na jejichž výuku dostanou víc peněz.
Pokud by zřizovatel chtěl poloprázdnou školu zachovat, musel by ji dotovat. S úbytkem žáků půjde ruku v ruce i snižování počtu pedagogů.
Nový systém, který budou úředníci projednávat ve školském poslaneckém výboru, počítá se sjednocením sazeb pro žáky jednotlivých typů škol. Nyní totiž peníze od ministerstva přerozdělují kraje, a často tak prý dotují slabé školy na úkor dobře fungujících.
Peníze nedostanou ani školy s více žáky
"To znamená, že základní škola v daném kraji má na žáka třeba 22 tisíc korun a jiná škola má 40 tisíc korun," popsal Němec s tím, že tyto normativy se navíc každý rok mění, a pro ředitele je tak těžké finančně plánovat.
Ministerstvo chce proto stanovit kolem 20 kategorií škol, kterým určí roční částku na třídu se zhruba 25 žáky. Pokud bude žáků více, školy na jejich vzdělávání nedostanou peníze.
"Máme třeba v systému školy..., které mají na vyšším stupni základního vzdělávání celkem 22 žáků ve čtyřech třídách," upozornil ale Němec na opačný extrém. Pokud bude dětí výrazně méně, školy dostanou nižší dotaci.
V takovém případě by se podle ministerstva mohly domluvit sousední obce a výuka by se přesunula pouze do jedné z nich. Pokud by ale obec o udržení školy stála, musela by na ni doplácet ze svého.
Další variantou je také zaměřit se na žáky s handicapem nebo sociálně znevýhodněné. I když by pak bylo ve třídě třeba jen 17 dětí, škola by neměla problém s financováním, protože na děti se speciálními vzdělávacími potřebami jde více peněz.
Změny by se netýkaly malotřídek, které by měly zůstat uchráněny, stejné peníze jako dosud by měly dostat i umělecké školy, kde se studenti musejí učit v malých skupinách. Pokud úředníkům posvětí plán i poslanci a ekonomičtí ministři, vypracují do konce roku přesné podmínky nového financování. V průběhu příštího roku by se pak školy mohly na změny připravit.
S poloprázdnými třídami, jejichž provoz je drahý, bojuje ministerstvo školství už delší čas. Kvůli populačnímu úbytku například nastoupilo loni v září do prvních ročníků středních škol o 16 tisíc dětí méně než v předchozím roce, propad bude pokračovat.
"Když se snižuje výkonnost ve školství, to znamená máme čím dál míň žáků, tak je jasné, že na to potřebujeme čím dál míň pedagogů do budoucnosti," dodal Němec s tím, že není možné zachovávat plnou zaměstnanost. Mnoho kantorů je prý ale v důchodovém věku, a tak by propuštění nemělo být tak výrazné.
Slučování nebo rušení škol často doprovázejí protesty veřejnosti. Ministerstvo ale musí šetřit, v roce 2012 slíbilo přidat na platy učitelů čtyři miliardy korun. Ty ale navíc do rozpočtu zřejmě nedostane, a bude je tak muset uspořit.
