Praha - Má vysokoškolské vzdělání a za sebou desítky let služby. Na účtě mu však každý měsíc přistane kolem 15 tisíc korun čistého. "Říká se, že z vysokoškoláků mají nejnižší plat učitelé, ale to není pravda. Nejnižší mají kněží," říká katolický farář z brněnské Lesné Pavel Hověz.
Znatelný nárůst výdělku v poslední dekádě nezaznamenal. A podobně zamrzlé příjmy mají i jeho kolegové po celé republice. Nejprve byla důvodem ekonomická krize. Nyní, po restitucích, se římskokatolická církev osamostatňuje od státu a zatím nedokáže kněžím výrazněji přidat.
Podle mluvčí brněnské diecéze Martiny Jandlové byla loni průměrná měsíční mzda místních duchovních necelých 18 tisíc a v posledních pěti letech rostla vždy o necelé procento ročně.
Církve přišly o majetek za minulého režimu, duchovním před revolucí vyplácel mzdu stát a byla výrazně nižší než celostátní průměr. Majetkové vyrovnání státu s církvemi upravuje zákon, který začal platit v lednu 2013. Podle něj stát 16 církvím vrátí 56 procent původního movitého i nemovitého majetku. Kromě toho mají církve během 30 let dostat po započtení inflace ještě 80 až 90 miliard korun. Sněmovna ale nyní v úvodním kole podpořila komunistický návrh, aby se roční splátky danily.
Od roku 2016 se zároveň snižuje vždy o pět procent ročně státní příspěvek na financování církví, které by od roku 2030 měly fungovat zcela nezávisle.
"Z tohoto důvodu je pro církev aktuální výzvou zajistit své vyrovnané hospodaření dobrou správou svého majetku nebo příspěvky věřících a sympatizantů," říká Jandlová s tím, že brněnská diecéze vybírá peníze na podporu kněží do speciálního fondu.
Farář Hověz diecézi nevyčítá, že zatím peníze na navýšení platů nemá. "Já si nestěžuji, jen na to chci poukázat," podotýká.
Podle generálního sekretáře České biskupské konference Stanislava Přibyla je průměrná hrubá měsíční mzda duchovních 19 281 korun. "Napříč diecézemi jsou drobné rozdíly, které zhruba kopírují situaci v jednotlivých regionech," uvedl Přibyl. "Je jeden z úkolů církve, aby byla schopná vydělat si na sebe a zaplatit své zaměstnance. Zatím se to daří, doufejme, že to tak bude i nadále," dodal.
Na Královéhradecku se kněžský plat celorepublikovému průměru nevymyká. "V minulých letech nedošlo k navýšení," řekl mluvčí královéhradeckého biskupství Pavel Sršeň. V plzeňské diecézi je průměrná měsíční mzda kněží nad průměrem, ale mezi lety 2016 a 2017 o 110 korun klesla - na 20 178 korun.
Některé diecéze se vyjádřit nechtěly. "Detaily ohledně platů našich zaměstnanců ani ohledně jejich vývoje v čase sdělovat nehodláme," uvedl mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka. Údaje nedodalo ani pražské arcibiskupství, ani ostravská a litoměřická diecéze.
"Nechtějí data zveřejnit, protože vzhledem k nízké úrovni platů duchovních je to citlivé a bolestné téma a nechtějí veřejně jitřit rány," uvedl zdroj z jedné z osmi diecézí, který si nepřál být jmenován. Dodal, že od roku 2013 se úroveň mezd kněží vzhledem k průměrné mzdě v Česku výrazně zhoršila. "Platy duchovních nerostou ani polovičním tempem, jakým rostou platy ve státě," podotkl.
Katolická církev se snaží hledat cesty, jak být v budoucnu zcela soběstačná. "Výpadek příjmů ze státního rozpočtu, které se každoročně snižují o pět procent, se snažíme postupně kompenzovat dobrým hospodařením. K tomu chceme efektivně využít nemovitý majetek, který nám je vracen v rámci restitucí a finanční náhrady," popsal například mluvčí českobudějovického biskupství Miroslav Bína.
Diecéze investují hlavně do budov, půdy a lesů. Věnují se také čistě finančním investicím a přicházejí i s podnikatelskými projekty. Vlastní třeba minipivovary.
